Stovky tisíc Čechů trpí depresí a úzkostmi. Na vině je i zdražování

Za poslední dva roky zrychlila spotřeba léků na deprese a úzkosti v Česku každý rok o sedm procent. Depresí a úzkostmi podle psychiatrů v ČR trpí až 700 tisíc lidí. Roli sehrála pandemie covidu a nyní i válka na Ukrajině a pokračující zdražování.

Podle dat Svazu zdravotních pojišťoven [SZP] se počet lidí, kteří kvůli neustupující depresi a opakujícím se úzkostným stavům vyhledali odbornou pomoc, za poslední dva roky ztrojnásobil. Klinickou depresí vyžadující trvalou psychiatrickou péči a léčbu pak podle psychiatrů trpí v České republice více než 700 000 lidí. Úzkostnou poruchou nebo depresí u nás trpí zhruba každá desátá žena a asi šest mužů ze sta. V rámci Evropy zaujímají Češi v počtu pacientů, kteří se léčí s depresemi či úzkostmi, desátou příčku.

„Trendy u spotřeby léků na depresi a úzkostné stavy jsou setrvale rostoucí s vyšším výskytem nemoci. Za posledních dvacet let se zvýšila spotřeba antidepresiv a anxiolytik šestinásobně,“ říká expertka pro zdravotní politiku SZP Ludmila Plšková.

Každý rok podle ní vzrostla spotřeba antidepresiv přibližně o pět procent. V posledních dvou letech, tedy v roce 2021 a 2022, ale nárůst pacientů užívajících uklidňující medikamenty zrychlil. V obou zmiňovaných letech jich přibylo vždy o sedm procent.

„Což nejspíš souvisí s náročnější společensko-ekonomickou situací potencovanou faktory jako covid, válka na Ukrajině nebo vysoká inflace,“ domnívá se Ludmila Plšková.

Nekončící zdražování na pohodě lidí nepřidává

Právě zdražování aktuálně doléhá na občany Česka zřejmě nejvíce. Navíc už téměř rok bez zatím jakéhokoli náznaku na výraznější zpomalení růstu cen i u základních potravin. Podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] v lednu dosáhl meziroční růst cen 17,5 procenta, v posledním měsíci loňska pak 15,8 procenta.

Inflace v Česku kulminuje. V lednu stoupla na 17,5 %

Nejvíce přitom již několikátý měsíc po sobě zdražují základní potraviny, bez kterých se domácnosti jen těžko obejdou. Ve zmiňovaném lednu například rýže meziročně podražila o 35,1 procenta, mouka o 44,2 procenta, vepřové maso o 36,8 procenta, drůbeží maso o 32,4 procenta. A významně rostly i ceny polotučného trvanlivého mléka, to o 39,5 %, vajec o 85,0 %, oleje a tuky zdražily o 31,5 % a cukr zdražil meziročně o 84,7 procenta. Takové tempo růstu cen přirozeně nedobře dopadá na psychické zdraví českých spotřebitelů.

„V noci se častěji probouzím a přemýšlím, jestli to zvládneme. Zdražuje pečivo, zdražuje káva, zdražuje cukr a další. Zeleninu jsme omezili na minimum, protože je drahá. Obědy ve školách zdražují, v práci na ně nechodím,“ popisuje 40letá zaměstnaná matka tří dětí, jejíž manžel, rovněž zaměstnanec, pracuje u stavební firmy. Podle ní současná situace, která podle ní nebere konce, nedává příliš radosti do života.

Cyril Höschl: Štěstí je, že jsem si nezapomněl vzít boty

„Kdykoli jdu do obchodu, a to je skoro každý den, překvapí mě účet na pokladně. Odcházím s čím dál prázdnější taškou a platím čím dál vyšší částky. A naděje na to, že dostanu v práci dostatečně přidáno je žádná,“ říká žena s tím, že rodinný rozpočet už bývá i častým důvodem neshod s jejím manželem.

Trvalý stres psychickému zdraví neprospívá

Podobné problémy pramenící ze současné situace zdražování, kdy ceny některých potravin v obchodech za poslední rok vzrostly i trojnásobně, řeší většina českých domácností. Což se propisuje i do psychického zdraví populace. A u mnohých lidí dochází k rozvoji psychických nemocí, jako jsou deprese či úzkostné stavy, které vyžadují i odbornou pomoc, v některých případech i léčbu pomocí medikamentů.

„Potěšitelné je, že se častěji předepisují moderní antidepresiva, především selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, které mají méně nežádoucích účinků než dříve používané léčivé přípravky,“ přibližuje současná terapeutika Ludmila Plšková.

Psilocybin pomáhá pacientům s rezistentní depresí

Dnes podle ní specialisté nejčastěji na deprese předepisují takzvané SSRI – inhibitory, které zpětně vychytávají serotonin, případně další účinné látky ze skupiny monoaminů.

„Jde o léky s účinnými látkami citalopram, escitalopram, sertralin. Na rozdíl od dříve používaných antidepresiv nepůsobí sedativně a nevedou k nárůstu hmotnosti,“ upozorňuje lékařka.

Dodává, že ale obvykle nemají okamžitý účinek. Ten pacient pociťuje až po několika týdnech užívání. Ludmila Plšková zároveň připomíná, že deprese je závažná, dlouhotrvající porucha psychiky. Projevuje se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení. Pacienti mívají pokleslé nálady a často je přepadají pocity smutku.

Léky „na štěstí“ užívá 15,8 % Čechů. Hlavně ženy 65+

Úzkost je kombinace emocí, které zahrnují strach, zlé předtuchy a obavy. Obvykle je doprovází fyzické příznaky, jako jsou bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi, zkrácené dýchání a chvění rukou.

Úzkost může být akutní, trvat krátce. Anebo je dlouhodobá. Intenzita úzkostných stavů je různá, od lehkého neklidu až po panické stavy.

–VRN–