Výrobci léků kritizují návrh Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR], aby drželi měsíční či dvouměsíční zásoby léků na předpis. To od nich žádá připravovaná novela zákona o léčivech. Zároveň si stěžují, že za léky v Česku dostávají málo peněz.
Taková tvrzení pro ZdraveZpravy.cz ale odmítl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, který řekl: „Já, když budu výrobce, tak budu argumentovat úplně stejně, všichni zdražují, tak já chci zdražit také.“
Zástupci výrobců léků si ale trvají na svém. V případě chystané novely o léčivech argumentují tím, že držení zásob léků jejich výpadky nevyřeší. Naopak je ještě zhorší. A dále tvrdí, že kvůli vyšším nákladům výrobců hrozí zdražení léků či ukončení dodávek léků do České republiky.
Na dnešní [14.2.] tiskové konferenci to uvedl ředitel České asociace farmaceutických firem [ČAFF] Filip Vrubel a ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář. Podle Filipa Vrubela, vstoupí-li novela v platnost, výrobci vybudují nebo si pronajmou nové sklady na držení zásob.
„Odhadem to bude stát stovky milionů korun navíc. V hodnotě zboží, které leží ve skladech a v hodnotě služeb těch skladů,“ řekl.
To však v aktuálním podcastu ZdraveZpravy.cz odmítá Jakub Dvořáček: „My neříkáme v té novele výrobci, že ty zásoby musí mít na paletě s velkou nálepkou měsíční zásoba. Mně jako pacientovi i úředníkovi MZ ČR je jedno, jestli to bude mít někde v konsignačním skladu… My mu dáváme absolutní volnost v tom, jakým způsobem si to zajistí. Ale potřebujeme určitou zásobu léků na to, abychom měli čas řešit situaci, kdy se ukáže, že léků je nedostatek.“
ČAFF se inspiruje ve Finsku
Filip Vrubel dnes navrhl i alternativní možnost, jak předcházet výpadkům léků prostřednictvím držení zásob. Příkladem uvedl řešení z Finska, kde si stát držení zásob jako službu platí u distributorů léků. Ti podle něj do lékáren dodávají léky průběžně a jejich náklady jsou tak nižší, než pokud mají stejnou povinnost výrobci.
I to ale odmítá v podcastu ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček: „Problém u nás ale je, že my v Česku nerozlišujeme distributora a velkodistributora léků. To, jaké má mít portfolio…. Takže pro nás je bezpečný partner z hlediska zásob pouze a jen výrobce. A tomu my nyní prostřednictvím novely specifikujeme, jak si to kontinuální dodávání léků na trh, jak mu ukládá zákon, představujeme.“
V podcastu zároveň říká, že každý odpovědný výrobce léků podle jeho názoru už s určitým množstvím zásob pracuje. A nabízí i řešení, jak udržet zásoby, které výrobcům stanovuje návrh novely o léčivech. Ideální podle něj je, aby výrobci využili takzvané překryvy mezi výrobou jednotlivých šarží léků. Připouští, že to pro výrobce značí práci navíc.
„Je mi jasné, že kolem toho bude intenzivní diskuze, ale moc jiných variant, jak předejít výpadkům léků, nemáme,“ tvrdí.
Za léky dostáváme málo peněz, tvrdí farma firmy
Výrobci léků podle Vrubela budou muset zvýšené náklady i tak promítnout do cen. Problém podle něj spočívá v tom, že u léků na předpis, které platí zdravotní pojišťovny, to není možné. Ceny u těchto léků stát reguluje stanovením maximální ceny a výši úhrady. A velká část léků se už v současné době prodává podle Vrubela za maximální stanovenou cenu.
„Největší problém vidíme u nejlevnějších léků do 150 korun za balení, kde má výrobce nízkou marži. Tuto cenu má zhruba 1 000 z 6 500 léků na recept, které v Česku obchodují. Na maximální ceně jich je kolem 60 procent,“ uvedl na tiskové konferenci.
I to ale v podcastu ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček odmítá. Podle něj výrobci generických léčiv, kteří si hlavně stěžují na nízké ceny léků v Česku, mnohdy nevyužívají právě ani státem danou maximální cenu. Naopak se podle jeho názoru často pohybují na hladině stanovené úhrady za lék. To proto, aby měli konkurenční výhodu a pacient neměl doplatek.
„Ale ano, když budou všichni výrobci u nějakého léčiva na maximální ceně, je to pro nás jasný signál k tomu, abychom případně tu cenu ve veřejném zájmu zvýšili. Protože se to ale neděje, tak nemůžeme mluvit o tom, že tu jsou podmínky, které výrobcům u nás neumožňují dostatečně flexibilně fungovat,“ říká.
Přidává i další argument. Podle něj nyní, když MZ ČR jednalo s distributory o mimořádných dodávkách chybějících antibiotik na trh, byly ceny léků v ostatních evropských zemích, zmiňuje Itálii a Portugalsko, na stejných úrovních jako v Česku. Maximálně o deset procent výše, ale to už po započtení marže, kterou si za mimořádný dovoz léků účtovali výrobci i distributoři.
„A poslední parametr, který mi říká, že to není s cenou léků v Česku tak zlé, je to, že když se podíváme na legální reexporty léků, tak jde hlavně o patentově chráněné léky, drahé léky. Generika se ze země vyvážejí v minimálním množství. To znamená, že kdyby u nás jejich ceny byly tak nízké, jak se tvrdí, jistě by se to zobrazilo v reexportech,“ vysvětluje.
Hádání se o ceny léků na předpis
Filip Vrubel, který v minulosti působil na ministerstvu zdravotnictví jako náměstek zodpovědný za státní lékovou politiku pod vedením ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO], ale tvrdí, že cenotvorba léků v Česku je problém.
„Výrobě rostou o stovky procent náklady, ale vy je nejste schopni promítnout do ceny,“ říká s odkazem na ceny léků na předpis, kde je cena regulovaná.
Podle něj tak hrozí, že některé farmaceutické firmy odejdou z trhu. A léky prodají tam, kde za ně dostanou více peněz. Ochotu ke zvýšení cen přitom již oznámilo Německo. Byť tedy prozatím není známo, že by ceny skutečně zvedlo.
I zde Jakub Dvořáček vyjádřil pro ZdraveZpravy.cz výhrady: „Ministerstvo zdravotnictví, respektive Státní ústav pro kontrolu léčiv, se dívá do okolních států a na základě reference té ceny, stanoví cenu v České republice. […] To přece není tak, že my se zamyslíme a řekneme, tak tento lék bude stát tolik a tento zase tolik. Ne, my se jenom podíváme, za kolik ta firma daný lék prodává jinde. A na základě toho stanovíme jeho cenu v Česku,“ vysvětluje s tím, že výrobci si tak ceny stanovují sami.
A dodává: „Jestliže firma má nějaké výrobní náklady a potřebuje mít nějakou udržitelnou marži, tak nechť to do těch cen, které uplatňuje v Evropě, promítne. My to zreferujeme a máme cenu v České republice.“
MZ ČR: Plošně ceny léků určitě nezvýšíme
Jakub Dvořáček pro ZdraveZpravy.cz dále několikrát upozornil, že pokud ve výjimečném případě nastane z hlediska ceny a výrobních nákladů problém u výrobce, což se podle něj také může stát, tak MZ ČR spolu se SÚKL cenu léku ve veřejném zájmu zvedne.
„Ale určitě se nedostaneme do toho, že budeme měnit referenční systém stanovování cen léků v Česku. Protože to bychom to museli změnit pro všech těch 7 000 lékových kódů, které máme v České republice. A tam je mnoho léků, u nichž mají výrobci vysoké marže. Kde vlastně ta cena léku vůbec nereflektuje výrobní náklady,“ tvrdí.
Cena léků se podle něj navíc v mnoha případech nestanovuje podle toho, kolik stojí jeho výroba. Ale stanovuje se podle přidané hodnoty léků.
„A já vím, že je to velice různorodé. Že třeba i máme některé léky tak staré, že u nich máme už jen dva nebo tři výrobce. Tyto skupiny výrobců současná situace ohrožuje. Ti jsou k jednání. Ale s tím zbytkem fakt nevidím důvod, proč bychom měli zvedat ceny u léčiva. U léčiva, kde jedno balení pro pacienta stojí statisíce korun. Kde výrobní náklady léčiva činí promile v ceně. A ta cena je u něj postavena na jiných parametrech, než jsou výrobní náklady,“ upřesnil.
Podle něj MZ ČR proto půjde docela jistě cestou individuálních debat s výrobci, kteří jsou ohroženi. S těmi, kteří jsou na takových cenových hladinách, že by jejich výrobní náklady ovlivnily dostupnost léků.
„Určitě ale nepůjdeme cestou, že bychom plošně zvyšovali cenu a úhradu léků v České republice. K tomu podle jeho slovo totiž není žádný důvod, “ dodal.
