EU chce dostat nové léky na unijní trh rychleji a levněji. To ale naráží na zájmy inovativního farmaceutického průmyslu. Ten odmítá návrh EU na zkrácení patentové ochrany u léků, jenž by umožnil rychlejší vstup levnějších generických léčiv na trh.
Vyplývá to z návrhu nových farmaceutických zákonů, jejichž kopie má bruselský list Politico k dispozici. Návrh uvažuje o zkrácení lhůty, která inovativním farmaceutickým společnostem zaručuje prodej svých léků, aniž by se musely obávat generické konkurence. Aktuálně platí, že když farmaceutická firma vyvine nový lék, běží u něj desetiletá patentová ochrana. Teprve po deseti letech mohou přijít další firmy a s lékem pracovat. Čímž se okamžitě sníží cena daného léku.
„Evropská unie by ráda toto ochranné období zkrátila o dva roky. To znamená, že by se levnější léky dostaly na trh rychleji a byly by pro pacienty dostupnější,“ uvádí list Politico v článku „The EU butts heads with Big Pharma to make medicines cheaper„.
Avšak má to jeden háček. Podle stávajícího návrhu by společnosti, jejichž léky jsou k dispozici ve všech zemích Evropské unie, mohly dostat výjimku, i když ne všechny. To proto, že EU chce zabránit nerovnoměrné distribuci léků a jejich nedostupnosti v některých regionech.
Nová legislativa EU v praxi
Například němečtí pacienti nyní dostanou nový lék v průměru o dva roky dříve než pacienti v Polsku nebo Rumunsku. Zčásti je to proto, že západoevropské země mají zkušenosti a schopnosti pohybovat se v komplikovaném procesu úhrady nových léků a zčásti také proto, že farmaceutické společnosti vědí, že v bohatších zemích získají rychleji i výhodnější smlouvu. Proto na jejich trhy vstupují přednostně. A cena, kterou si v nich vyjednají, pak navíc slouží k prosazení jejich požadavků ve zbytku Evropy.
To však trápí unijní exekutivu, jejímž cílem je vytvoření „zdravotnické unie“. Proto chce rozdíly změnit sražením ceny léků prostřednictvím kratší patentové ochrany. Organizace na ochranu spotřebitelů a občanské iniciativy takové úsilí jen vítají. Ancella Santos Quintanová z Evropské organizace spotřebitelů [BEUC] navrhovanou změnu chválí.
„Umožní pacientům rychlejší přístup k inovovaným lékům ve všech zemích unie,“ říká.
S jejími slovy souhlasí Rosa Castrová, ředitelka nevládní organizace European Public Health Alliance: „Dlouhá desetiletí si farmaceutické firmy užívaly velmi štědrých unijních podmínek. Proto je důležité, že se tyto podmínky vylaďují ve prospěch pacientů.“
Farmaceutický inovativní průmysl je proti
Velké farmaceutické společnosti ale nejsou zajedno. Namítají, že Evropa beztak ve výzkumu a vývoji zaostává za USA a Čínou. A ambiciózní začínající biotechnologické společnosti už se neusazují v Berlíně ale v Bostonu, kde pracují na vývoji špičkových terapií.
Nathalie Mollová, generální ředitelka Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací [EFPIA], lobbistické skupiny, která reprezentuje evropské výrobce, návrh odsoudila. Zdůraznila, že rozšiřující se odstup v investicích do farmaceutického výzkumu mezi USA a Evropou se letos zvýšil na 25 miliard eur [cca 593 mld. Kč], to ze dvou miliard eur [cca 47,5 mld. Kč] vynaložených před 25 lety.
„Jestli je to naivita, slepý optimismus nebo záměr, aby byla Evropa závislá na inovacích z USA nebo Asie, pak by nikdo neměl pochybovat o tom, že by chystaný legislativní návrh mimořádně poškodil konkurenceschopnost evropského farmaceutického průmyslu,“ uvedla Mollová pro Politico.
Obdobný názor na stránkách ZdraveZpravy.cz nedávno vyjádřil šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.
„Tyto kroky však povedou k oslabení duševního vlastnictví. Což naruší atraktivitu Evropy jako světového lídra v oblasti zdravotnického výzkumu i situaci jednotlivých výzkumných center v jednotlivých členských státech EU,“ upozornil.
Zredukováním výzkumné aktivity v evropských zemích by se podle něj i zúžil počet na evropské půdě prováděných klinických studií. Což by v konečném důsledku vedlo k omezení dostupnosti nejmodernějších druhů léčby pro pacienty.
Argumenty pro i proti změně v EU
Podle bruselského listu jsou důležitým spojencem inovativních farmaceutických společností i státy, v nichž tyto firmy sídlí. Za příklad dává Francii a Německo, tedy země, které budou chtít zájmy svých farmaceutických inovativních firem ochránit.
„A ty nakonec budou mít při schvalování nového návrhu rozhodující slovo,“ tvrdí list Politico.
Podle něj se už dva měsíce předtím, než EU svůj návrh oficiálně zveřejní, EFPIA i další zástupci inovativního farmaceutického průmyslu pustili do boje, aby jeho podobu ovlivnili. A peněz na to mají dost. Organizace Corporate Europe Observatory odhadla, že se v Bruselu aktuálně pohybuje více než 290 lobbistů farmaceutických firem. Sektor podle ní patří k nejsilnějším zájmovým skupinám v Evropské unii.
Záležitost zdaleka ale není jen černobílá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jelikož evropská populace stárne, náklady na zdravotní péči neustále rostou. A podstatnou součástí těchto nákladů tvoří právě cena těch nejmodernějších léků. Zkrácení patentové ochrany umožní rychlejší vstup generických léčiv na trh a s tím i pokles ceny léků. Nyní je otázka, který ze zájmů převáží. Pravdivé argumenty jsou totiž na obou stranách sporu.
–AM–
