Není výjimka, že se nádorové buňky oddělí od původního nádoru a v těle vytvoří nádor nový. Své o tom ví sedmapadesátiletý Jiří ze Vsetína, u něhož podezření na rakovinu jako první vyslovil jeho zubař.
Na to, že není u pana Jiřího něco v pořádku pojal podezření jako první jeho ošetřující stomatolog před osmi lety. Tehdy pro jistotu odeslal vzorek z jeho úst na histologické vyšetření. Výsledky ukázaly na rakovinu ledvin. Následné podrobné vyšetření přineslo vysvětlení, že nádorové buňky se z ledvin dostaly do čelistní kosti. Její část bylo třeba vzhledem k rozsahu onemocnění vyměnit. A rozhodně nešlo o jednoduchý výkon, jak popisuje pan Jiří.
„To jsem podstoupil první operaci s výměnou části kosti za implantát. Bohužel náhrada po roce praskla, takže jsem musel na další operaci,“ vzpomíná Jiří na první výkon provedený stomatochirurgy na Oddělení ústní, čelistní a obličejové chirurgie ve zlínské Krajské nemocnici T. Bati [KNTB].
A tak následovala další výměna čelistní náhrady, která ale po roce opět praskla. Panu Jiřímu tak nezbývalo nic jiného, než podstoupit další zákrok. K jeho štěstí už mu tentokrát ale mohli lékaři implantovat čelistní náhradu z inovativního materiálu zhotovenou na míru na moderní 3D tiskárně.
„Původní dlahy byly takzvaně rekonstrukční a byly vyráběny průmyslově. My jsme je pak v průběhu operace ohýbali, připravili k implantaci. Tohle zpracování za studena s sebou ale nese určité strukturální změny, proto pak dlahy nevydržely delší zátěž,“ popisuje důvody reoperací primář Oddělení ústní, čelistní a obličejové chirurgie KNTB Jiří Šimek.
Nyní, jak říká, už pracují stomatochirurgové s podstatně lepšími technologiemi. Implantát nechají každému pacientovi vyrobit individuálně podle jeho potřeb.
„Firma si vytvoří 3D obraz implantátu a vytiskne ho na speciální tiskárně, která pracuje s tavenou slitinou. Dlahu vytisknou, opracují a upraví, aby získala požadovanou tvrdost a pevnost,“ popisuje primář Šimek.
Nádor metastazuje i do čelisti
Současný pokrok podle něj přináší do zdravotnictví výhody hlavně pro pacienty, ale i samotné zdravotníky. V podstatě se dá dnes díky pokročilým technologiím vytvořit téměř vše co je nakreslené, říká. Navíc z materiálů, které jsou pevné a biotolerantní. Tedy se dají pacientovi našroubovat přímo do těla a šetří i čas strávený na operačním sále.
Podobných stomatochirurgických operací provádějí na oddělení šest až sedm ročně. Podle primáře Šimka většinou u onkologických pacientů.
„Pokud je to možné, nahrazujeme část čelisti kombinací uměle vytvořené dlahy a částí vlastní lýtkové kosti operovaného člověka. Výhodou je, že do kosti můžete časem udělat dírku a přidat zubní implantáty,“ popisuje.
Taková možnost je podle něj u samotné dlahy vyloučena. Díky novým technologiím se dnes dobře daří i pacientovi Jiřímu, který na operačním sále při poslední rekonstrukci čelisti strávil přibližně dvě hodiny. V nemocnici po výkonu strávil čtyři dny. A podle primáře za rok u něj při běžném kontaktu už nikdo nepozná, že někdy operaci podstoupil. Snad jen kdyby chtěl ukázat v záhybech na krku, kde má jizvu, dodává.
„Mohu normálně fungovat, jen jídlo koušu pouze na jedné straně, na té druhé nemám zuby. Ale to mi nijak nevadí, zvykl jsem si,“ popisuje pan Jiří, který je stále v onkologické léčbě a jak říká, snaží se udržovat v co nejlepší kondici.
–VRN–
