7,5 miliardy korun, jež v letech 2014 až 2022 šly z Integrovaného regionálního Operačního programu [IROP] a státního rozpočtu na podporu infrastruktury regionální zdravotní péče, vynaložily nemocnice většinou účelně a hospodárně.
Sdělení vyplývá z výsledků aktuálního šetření Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ]. Instituce kontrolovala udělování dotací v programu na podporu zdravotní péče v regionech ze strany Ministerstva pro místní rozvoj [MMR] a Centra pro regionální rozvoj [CCR]. Zaměřila se ale i na příjemce dotací, v tomto případě nemocnice. Šlo o následující zařízení:
- Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa
- Fakultní nemocnice Ostrava
- Fakultní nemocnice v Motole
- Fakultní nemocnice Brno
- Krajská nemocnice Liberec
- Krajská zdravotní společnost, Ústí nad Labem
- Nemocnice Jihlava
- Nemocnice Vyškov
Podle kontrolorů NKÚ naprostou většinu z prostředků poskytnutých na projekty čerpaly nemocnice účelně a hospodárně. Pořízená zdravotnická vybavení přispěla ke zlepšení kvality zdravotní péče v regionech.
NKÚ zjistil nedostatky na straně MMR a CCR
Nicméně při šetření NKÚ zjistil i nedostatky. MMR příjemcům dotace nestanovilo měřitelné cíle. Rovněž nevyhodnocovalo účinky poskytnuté podpory. Nemělo tedy informace o přínosech a výsledcích projektů. A dále: Původně schválená podpora pro příjemce v jednotlivých krajích se ukázala jako nevyvážená.
NKÚ upozornil, že ačkoliv vlivem poskytnuté podpory mělo dojít ke snížení počtu akutních lůžek návazné zdravotní péče o 13 procent na cílových 38 368 lůžek na konci roku 2023, průběžně vykazované hodnoty vypovídají o opaku. Zatímco v roce 2014 bylo těchto lůžek 44 211, v roce 2020 jejich počet mírně vzrostl na 44 408. Vzhledem k takovému vývoji existuje reálné riziko nenaplnění stanoveného cíle, upozornil NKÚ.
Podpora zdravotnictví v regionech byla při původním rozdělení dotací v roce 2016 nevyvážená. Nemocnicím v pěti krajích, které podaly žádosti dříve, odsouhlasilo MMR peníze na všechny projekty. Avšak například Nemocnice Pardubického kraje by zůstala zcela bez podpory, protože na ni žádné dotace nezbyly. A třeba požadavky nemocnic v Ústeckém kraji by byly naplněny jen asi z jedné pětiny.
MMR podle NKÚ situaci napravilo až v březnu 2019, necelé dva roky před koncem programového období 2014–2020. Náprava spočívala v přesunutí volných zdrojů z jiného operačního programu, ve kterém se nedařilo prostředky z EU čerpat.
NKÚ zkontroloval osm nemocnic a celkem šestnáct projektů představujících v souhrnu desítky nákupů zdravotnické techniky. Většina z podpořených projektů neměla stanovený konkrétní a měřitelný cíl, kterého má být financováním dosaženo. Podporu tak získaly projekty s obecnými cíli typu: „Posílení ekonomického a společenského rozvoje města“ či „Zvýšení pozitivního vnímání poskytovatelů zdravotních služeb veřejností“.
„Jedním z hodnoticích kritérií pro přidělení dotace bylo také prokázání potřebnosti projektu. To však bylo ze strany CRR hodnoceno pouze formálně. Nezaručovalo, že dotace půjde na skutečně nezbytné aktivity,“ konstatuje ve zprávě NKÚ.
Pochybily i některé nemocnice
K dalšímu zjištění patří, že některé nemocnice nepostupovaly při čerpání dotací zcela hospodárně. Pořizovaly zbytečně drahé nebo nadbytečné vybavení. V souhrnu na tyto takzvaně omezeně hospodárné nákupy zdravotnického vybavení nemocnice vynaložily cca 26 milionů korun.
Tyto případy ilustrují závěry z kontrol podpořených projektů Nemocnice Vyškov a Nemocnice Jihlava. Ty požadovaly dotaci na zakoupení celkem sedmi operačních stolů s nosností 360 a více kilogramů. Vybavení je ale pochopitelně dražší než standardní operační stoly. Požadavek odůvodnily nárůstem počtu pacientů s morbidní obezitou. Ani jedna z nemocnic však neinformovala, kolik pacientů s hmotností nad 250 kg operovala. Žádná také nepořídila speciální lůžka a přístroje a neprovedla ani stavební úpravy, které jsou zapotřebí při péči o morbidně obézní pacienty. Otázkou tedy je, zda by každé nemocnici nestačil jen jeden takto naddimenzovaný operační stůl. Kontroloři vyhodnotili takové nákupy jako omezeně hospodárné.
Podobně kriticky NKÚ vyhodnotil nákup druhého mobilního anesteziologického přístroje k magnetické rezonanci Krajskou nemocnicí Liberec. To proto, že už jeden má a vzhledem k jeho nízkému využití pro její potřeby plně postačoval.
Za nedostatek v účelnosti čerpání veřejných prostředků naopak považuje NKÚ situaci, kdy Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa zprovoznila zakoupenou magnetickou rezonanci až deset měsíců od jejího pořízení.
Dobrou zprávou je, že při kontrole vybraných projektů nezjistil NKÚ neoprávněné čerpání podpory. Stejně tak nezjistil ani porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek nebo nedodržení dalších právních předpisů. Kompletní zpráva NKÚ z šetření je zde.
–DNA–
