Každý čtvrtý občan Evropské unie umírá na rakovinu, nejčastěji na karcinom plic. To přesto, že unijní země na onkologickou péči ročně vydají miliardy eur. V roce 2018 to bylo téměř 170 miliard eur [cca 4,03 bil. Kč].
Aktuální data Evropské komise [EK] přinesly vůbec první onkologické profily zemí EU a Norska a Islandu. EK je zveřejnila k příležitosti Světového dne boje proti rakovině [4.2.] společně s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD]. Základní zjištění jsou:
- Na onkologická onemocnění připadá v EU 26 procent všech úmrtí.
- Rakovina je druhou příčinou úmrtí v EU, to po onemocnění oběhové soustavy.
- Úmrtnost na rakovinu se v různých zemích liší i dvojnásobně.
- V úmrtnosti na rakovinu panují velké socioekonomické nerovnosti. Velké rozdíly v úmrtnosti na rakovinu existují i mezi pohlavími.
„Celkově se rizikové faktory vyskytují častěji u mužů, nízkopříjmových skupin a osob s nízkým vzděláním,“ uvádí zpráva EK.
„Rakovina je nadále jedním z nejnaléhavějších zdravotních problémů naší doby. Tento první soubor onkologických profilů jednotlivých zemí jasně poukazuje na velké a nepřijatelné nerovnosti, které existují mezi členskými státy EU,“ uvedla k nově zveřejněným profilům komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová.
Cílem budoucích let je podle komisařky zajištění rovných podmínek a rovného přístupu k vysoce onkologické péči a léčbě pro všechny občany EU.
Rakovina v Česku
Podle aktuálně zveřejněného profilu Česka je u nás míra výskytu rakoviny nad průměrem EU. Výskyt onkologických onemocnění v Česku hodnotí EK ve srovnání s ostatními unijními zeměmi jako vysoký a s výraznými regionálními rozdíly i mezi pohlavími. Nejvíce pak u rakoviny tlustého střeva a konečníku, která se více rozvíjí u mužské populace.
I úmrtnost na rakovinu je v Česku v porovnání s EU vysoká. V roce 2019 byla o deset procent vyšší, než činí průměr EU. Podle unijního profilu lidé v Česku umírají na příčiny, kterým se dá předcházet. Problém je vysoká spotřeba alkoholu, tabakismus, rostoucí počet lidí s nadváhou i obezitou. V těchto rizikových faktorech zaujímá Česko v evropském srovnání dlouhodobě přední místa.
Není tu jen rakovina. EU trápí i obezita. Politici to ignorují
V letech 2011 až 2018 se v Česku snížila úmrtnost na rakovinu, které lze předcházet nebo ji dobře léčit, to o 15 až 18 procent. Což je rychlejší pokles než ve většině zemí EU, píše se v onkologickém profilu Česka.
„Je to výsledek zlepšení screeningu rakoviny prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku. A zlepšení dostupnosti a kvality onkologické péče v zemi,“ uvádí profil země.
Onkologické screeningové programy jsou podle EK v Česku dobře zavedené. Vyšší účast než je v zemích EU máme u rakoviny děložního čípku, prsu, tlustého střeva a konečníku. Obecně se podle zprávy kvalita onkologické péče v Česku v posledním desetiletí zvýšila.
EU chce pro všechny stejně kvalitní péči
Podle dat EK prezentovaných ve zmiňovaných profilech vynaložily členské země na onkologickou péči finanční prostředky v objemu téměř 170 miliard eur [v roce 2018, cca. 4,03 bil. Kč]. Nejčastější příčinou úmrtí občanů zemí sedmadvacítky v onkologii je dlouhodobě rakovina plic.
Profily mají posloužit jako nástroj ke zjišťování nerovností v přístupu k prevenci a léčbě rakoviny. Současně informace v nich poskytují srovnání jednotlivých zemí s EU jako celku. Což může podle unijních zástupců posloužit pro dobré nasměrování investic a pomoci do regionů, zemí i plošně na unijní úrovni v rámci Evropského plánu boje proti rakovině.
Zjištění z onkoprofilů zemí EU, Islandu a Norska
- Výdaje na prevenci se v posledních letech zvýšily. Stále ale představují jen 3,4 procenta celkových výdajů na zdravotnictví.
- Zčásti se dají vysvětlit různými rizikovými faktory. Jako je kouření, obezita, konzumace alkoholu a znečištění ovzduší.
- Poskytování onkologické péče se v unijních zemích někdy velmi liší. Některé země jsou dobře přístrojově vybaveny, na druhou stranu se ale potýkají s nedostatkem kvalitních zdravotníků. Zatímco jiné mají dostatek kvalifikovaných lékařů, ale chybí jim vybavení pro radiologickou léčbu.
Na co evropští úředníci dále upozorňují je skutečnost, že existují nemalé nerovnosti v úmrtnosti na rakovinu mezi zeměmi EU i v zemích samotných.
„To lze částečně vysvětlit různou expozicí rizikovým faktorům rakoviny, ale také různou kapacitou zdravotnických systémů poskytovat včasný a bezplatný přístup k diagnóze a vysoce kvalitní onkologické péči a léčbě,“ tvrdí unijní specialisté na zdravotní data.
Změnu v dostupnosti včasné a kvalitní onkologické léčbě si EU slibuje od plánované jednotné zdravotní unie, kdy by země EU sdílely své zkušenosti a data z oblasti zdravotnictví, tedy nejen onkologie.
Onkologie v zemích EU
Loni v prosinci došlo v EU k přijetí doporučení Rady o screeningu nádorových onemocnění. Dokument si dává za cíl zajistit screeningová vyšetření rakoviny prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku pro 90 % Evropanů, kteří na výkon mají nárok. Na pokrytí těchto služeb poskytne EU i finanční prostředky. Součástí programu je rozšíření preventivních screeningů na rakovinu plic, prostaty a za určitých podmínek také na rakovinu žaludku.
Onkologii si předsevzala za hlavní téma k řešení EU už v roce 2019. Zaměřit se chce hlavně na posílení dostupné prevence, kvalitní a včasné léčby. To na stejné úrovni ve všech unijních státech. Zásadním dokumentem se stal Evropský plán boje proti rakovině spuštěný v roce 2021. V jeho rámci letos v lednu EK zahájila Evropskou iniciativu pro onkologické zobrazování, která má pomoci poskytovatelům zdravotní péče, výzkumným ústavům a inovátorům co nejlépe využívat inovativní řešení pro onkologickou léčbu a péči.
Letos se Komise chystá předložit návrh doporučení Rady o nádorových onemocněních, kterým se dá předcházet očkováním. Chystá aktualizaci doporučení Rady o nekuřáckém prostředí z roku 2009, kde chce zvýšit ochranu občanů před tabákovými výrobky a přispět tím k dosažení ambiciózního cíle „generace bez tabáku“ do roku 2024.
Veronika Táchová
