Očekávaný výsledek hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP] za rok 2022 bude vyrovnaný. Uvedli to zástupci Správní rady VZP. Na vyšších příjmech se podílely i odvody na zdravotní pojištění od běženců z Ukrajiny.
Místopředseda Správní rady VZP Miroslav Kalousek [TOP 09] po dnešním jednání pochválil odpovědné hospodaření managementu pojišťovny. Na rezervním fondu měla VZP ke konci roku 3,3 miliardy korun. V průběhu loňského roku přitom počítala se ztrátou ve výši 5,9 miliardy korun. Podle zástupců Správní rady VZP je vyrovnaný rozpočet skvělou zprávou.
„Byli to uprchlíci, kteří nám pomohli dosáhnout vyrovnaného hospodaření,“ uvedl předseda rady Tom Philipp.
„Všechny ty zprávy a křik o tom, jak se nedoplatíme za ukrajinské uprchlíky, jak se rozvine zdravotní turistika, se ukázaly jako neopodstatněné,“ doplnil Miroslav Kalousek.
Upřesnil, že pojišťovna vybrala více na pojistném právě od běženců z Ukrajiny, ale i ušetřila za náklady spojené s pandemií covidu.
„Kéž by toto [odpovědné hospodaření] dokázala stejně jako Všeobecná zdravotní pojišťovna kupříkladu i některá naše ministerstva,“ dodal.
Náklady na péči o uprchlíky
VZP ČR dosud zaregistrovala 362 tisíc příchozích běženců z Ukrajiny. Do listopadu vykázala zdravotní péči za ukrajinské azylanty ve výši 1,55 miliardy korun. Celkově odhadovala náklady na jejich péči ve výši 1,8 miliardy korun za celý rok [včetně prosince]. Podle dostupných informací VZP ČR na zdravotním pojištění loni vybrala od uprchlíků z Ukrajiny cca jednu miliardu korun.
VZP ČR zaregistrovala 362 tisíc příchozích z Ukrajiny
- Děti do 18 let: 119,1 tisíce
- Ženy starší 18 let: 166,6 tisíce
- Muži starší 18 let: 76,5 tisíce
Zhruba 60 procent azylantů u ní pojištěných na základě uděleného víza dočasné ochrany podle jejích dat nečerpalo žádnou péči. 30 procent jejích pojištěnců z Ukrajiny čerpalo péči do pěti tisíc korun. 94 osob čerpalo péči dražší než jeden milion korun.
Nejvíce prostředků pojišťovna vynaložila na celková vyšetření „osob bez potíží“. Šlo o preventivní prohlídky. Celkem 721 uprchlíkům pojišťovna poskytla centrovou péči. Nejčastěji jde o léčbu antivirotiky, chronické hepatitidy C, léky z oblasti hematoonkologie nebo léčbu nádoru prsu či roztroušené sklerózy.
Pojišťovna dále uvedla, že oznamovací povinnost k 30.1. 2023 v souvislosti s lex Ukrajina 2 vznikla 208,8 tisíce osobám ve věku 18 až 65 let. Dosud ji splnilo 58 procent příchozích.
VZP ČR: Informace o lécích na vzácná onemocnění
Správní rada VZP ČR dnes [30.1.] zveřejnila informace ke vstupu takzvaných orphan drugs neboli léků na vzácná onemocnění do úhrad na základě novely o zdravotním pojištění. Označila to jako „vstup léků do úhrad třetí cestou.“
„V ČR bylo zahájeno v roce 2022 13 správních řízení o vstup léku na trh. Vždy musí jít o přípravky schválené EMA. Žádost podává zdravotní pojišťovna nebo držitel registrace. O žádosti rozhoduje SÚKL ve správním řízení za účasti zdravotních pojišťoven, odborné lékařské společnosti a pacientské organizace,“ vysvětlila pojišťovna.
- SÚKL vydá do 110 dnů hodnotící zprávu, včetně návrhu podmínek a výše úhrady.
- Ministerstvo zdravotnictví zprávu posoudí za přispění nového poradního orgánu.
Pokud léčivý přípravek schvalovacím procesem neprojde, může držitel registrace podat novou žádost o vstup do úhrad. To však nejdříve za šest měsíců. Individuálně pak může pacient zdravotní pojišťovnu požádat o úhradu podle paragrafu 16.
Poradní orgán a co se posuzuje
Poradní orgán se skládá ze zástupců Ministerstva zdravotnictví ČR, zdravotních pojišťoven, odborných společností a pacientských organizací. SÚKL vydává do 30 dnů po předchozích až 110 dnech závazné stanovisko – souhlas, nesouhlas.
V prvním případě stanoví úhradu v plné výši. Loni takto do úhrad vstoupil například léčivý přípravek Spinraza pro pacienty se spinální svalovou atrofií. Nyní je v jednání léčivý přípravek Voxzogo k léčbě achondroplazie u pacientů starších dvou let, jejichž epifýzy nejsou uzavřené. Případně preparát Evrysdi k léčbě spinální svalové atrofie.
V procesu schvalování léku se hodnotí následující kritéria: Terapeutická účinnost a bezpečnost, závažnost onemocnění, nahraditelnost a prokázaný přínos na zlepšení kvality života pacienta. Posuzují se i reálné možnosti pro zajištění poskytování péče, doporučené postupy odborné společnosti a další.
–DNA–
