Více zraněných a usmrcených osob při nehodách na elektrokoloběžkách přiměly Paříž k referendu, ve kterém se obyvatelé vyjádří k zachování, či nezachování sdílených elektrických koloběžek ve městě.
Elektrické koloběžky a další motorové prostředky individuální dopravy si loni v Paříži vyžádaly tři mrtvé a 459 zraněných. Počet obětí motorizovaných koloběžek se ve francouzské metropoli poslední tři roky neustále zvyšuje, informoval deník Le Figaro.
Podle zprávy, kterou listu potvrdilo pařížské policejní oddělení, se v roce 2022 v Paříži stalo 408 nehod elektrických koloběžek a jim podobných individuálních pojízdných prostředků, ať už soukromých nebo sdílených. Počty nehod a stejně tak i obětí v posledních letech rostou. Zatímco v roce 2020 policejní oddělení eviduje 294 nehod a 323 zranění, o rok později už se jejich počet zvedl na 318 nehod. Vyžádaly si jedno úmrtí a 353 zranění.
Na rostoucí nehodovost při používání elektrokoloběžek v Paříži už zareagovalo vedení města. Druhého dubna ve městě uskuteční hlasování, ve kterém se místní občané vyjádří, jestli sdílené elektrické koloběžky v Paříži nadále zachovat, nebo je úplně zakázat.
Referendum o zachování sdílených koloběžek
Už loni na konci září radnice pohrozila třem provozovatelům koloběžek ve městě. A sice společnostem Lime, Dott a Tier, které v metropoli spravují celkem 15 tisíc těchto pojízdných strojů. Město je informovalo o tom, že smlouvy, jež je opravňují k provozu koloběžek, jim končí posledního března letošního roku. O jejich dalším prodloužení rozhodne až vyjádření veřejnosti v chystaném referendu.
Na rizika spojená s tímto druhem dopravy už upozornila i francouzská Národní lékařská akademie. Podle její zprávy zveřejněné loni v listopadu došlo v loňském roce v celé Francii k dvaadvaceti úmrtím při nehodách způsobených motorovými osobními dopravními prostředky, zatímco v roce 2019 to bylo deset úmrtí.
Podle lékařů nehody na elektrokoloběžkách způsobují hlavně zranění v obličejové části hlavy. Koloběžkáři totiž většinou padají hlavou napřed. Oproti tomu typický cyklistický úraz je pád na bok. Jeden z chirurgů přirovnal zranění z elektrokoloběžek k důsledkům úderu dolního háku v boxerském ringu.
Akademie proto doporučuje při jízdě na elektrických koloběžkách povinné nošení přilby. Ta sice nezabrání nehodám, ale výrazně snižuje jejich vážné následky.
V Česku elektrické koloběžky nikdo neřeší
S chaotickou jízdou na elektrokoloběžkách se často setkávají lidé i v českých městech. V silničním provozu u nás platí pro uživatele elektrokoloběžek a koloběžek stejná pravidla jako pro cyklisty. Byť, jak poukazují odborníci na dopravu, způsob jejich řízení nemá nic společného s jízdou na kole.
„Uživatelé elektrokoloběžek si neuvědomují, co jsou v silničním provozu zač, že by měli dodržovat pravidla stejná jako cyklisté,“ říká Jan Polák z Týmu silniční bezpečnosti.
Uživatel elektrokoloběžky tak musí ukazovat změnu směru jízdy upažením. Což není na kole problém a cyklista to zvládne poměrně bezpečně.
„Na koloběžce to bezpečné není. Například proto, že má krátká řídítka. Je také méně stabilní a pokud chce jezdec ukázat změnu směru jízdy upažením, hrozí, že spadne,“ vysvětluje Polák.
Koloběžkáři proto ukazují změnu směru jízdy jen velmi výjimečně a řidič jedoucí za nimi vlastně nezná jejich záměry. Podle Poláka by měly být koloběžky a elektrokoloběžky samostatnou kategorií dopravních prostředků. A diskuze o jejich regulaci a zavedení jasných pravidel do jejich provozu už měly dávno začít, dodává.
Regulace elektrických koloběžek v Belgii
S uživateli elektrokoloběžek už došla trpělivost další západní zemi a sice Belgii. V ní už od loňského roku platí legislativa, která vnáší jasnější pravidla do jejich užívání ve veřejném prostoru. Elektrické koloběžky klasifikuje jako klasická motorová vozidla. Z čehož vyplývá zákaz jejich řízení pro osoby mladší 16 let a zákaz jízdy po chodníku. Vyloučena je i jízda dvou jezdců na jednom stroji. A parkovat se smějí jen na k tomu vyhrazených místech. Byť provozovatelé elektrických koloběžek hovoří o drakonickém zákonu, tak nedošlo k jejich úplnému zákazu používání v centrech měst, jak o tom nyní uvažuje francouzská metropole.
„Cílem nového zákona je přesunout e-koloběžky do pruhů pro cyklisty při dodržení bezpečnosti provozu,“ uvedl loni spoluautor zákona a právník belgické sociální demokracie Joris Vandenbroucke, který je starosta belgického města Gent.
Současně uvedl, že legislativa uživatelům elektrických koloběžek ponechala řadu benevolencí.
„Například nemusejí mít povinně ochrannou helmu,“ říká s tím, že elektrokoloběžky často používají turisté. A ti si helmy na dovolenou obvykle nevozí.
Jízdu na elektrické koloběžce Češi podceňují
V České republice se dítě do 10 let může pohybovat na elektrokoloběžce bez dozoru osoby starší 15 let jen na cyklostezce. Dále na stezce pro cyklisty a chodce a v obytné zóně po celé její ploše. V pěší zóně ale jen tehdy, pokud dopravní značka povoluje vjezd cyklistů. V „Zóně pro cyklisty“ platí nejvyšší povolená rychlost 30 km/hod. Což ale uživatelé obvykle nedodržují.
Maximální povolená rychlost u koloběžek je v Česku do 25 km/hod. Stejná platí i v Rakousku, Německu a Francii.
„K úrazům na elektrokoloběžkách vyjíždíme stále častěji, ať už po městě nebo v přírodě. Problémem bývají pády v poměrně velké rychlosti nebo nezvládnutí terénu,“ popisuje úrazovost na elektrických koloběžkách záchranář a mluvčí Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Michael Georgiev.
Pády z koloběžek a elektrokoloběžek podle něj končívají zhmožděninami. To v tom „lepším“ případě. Při pádu dochází také k tržným ranám, zlomeninám a často bohužel k poranění hlavy nebo páteře.
„Což může mít i fatální následky. Jen proto, že lidé jízdu na elektrokoloběžce podceňují a mají pocit, že ochranné pomůcky, minimálně cyklistická přilba, jsou zbytečné,“ říká Georgiev.
Použití ochranných prostředků při jízdě na elektrokoloběžce podle jeho zkušeností zbytečné rozhodně není. Případný pád sice může i s přilbou skončit odřeninou nebo tržnou ranou, ale úraz nemusí být vážný.
„Lidé by vždy měli dbát na svoji bezpečnost a správně vyhodnotit svoje schopnosti, síly a nástrahy trati,“ upozorňuje závěrem Michael Georgiev.
–VRN/ČTK–
