Pro některé dárce krevní plasmy se odběry stávají pravidelným rituálem. Mnozí se do plasmaferetických center vypravují v pondělí a pátek. Díky odběru si prodlouží víkend. Bezpříspěvkoví dárci mají totiž nárok na den placeného volna.
Pro „skalní“ dárce krevní plasmy, kteří chodí na odběry do plasmaferetických center pravidelně i každé dva týdny, už jde o zvyk podobající se pravidelné návštěvě fitness centra.
„Pokud prvním odběrem dárce dobře provedeme, všechno mu vysvětlíme, dobře se o něj postaráme a ukážeme mu, že se vlastně o vůbec nic zvláštního nejedná, tak další odběry už dárci tráví s telefonem. Dívají se na Netflix. Čtou si nebo odpočívají,“ popisuje pro ZdraveZpravy.cz, jak obvykle tráví čas dárci připojeni na separační přístroj krevní plasmy, vedoucí lékař odběrových center Cara Plasma Martin Toman.
Podle něj se pro mnohé dárce stávají odběry dokonce jakýmsi rituálem. Odběrová centra Cara Plasmy bývají často otevřena i přes státní svátky. Dárci o svůj rituál nepřijdou ani v tyto dny a má to i své praktické důvody.
„Někteří si odběry i tak trochu užívají,“ podotýká Martin Toman.
Podle něj v obsazenosti odběrových center sehrává významnou roli i sezonnost. A dokonce i některé dny v týdnu, konkrétně pondělky a pátky. Ty jsou proti ostatním pracovním dnům co do počtu dárců významně silnější.
„Ono to bude asi souviset s tím, že bezpříspěvkoví dárci si takto prodlouží i víkend. Je to ale individuální,“ říká s úsměvem Martin Toman.
Darování krevní plasmy v Česku je správně nastavené
Současně připomíná, že podle české legislativy může dárce krevní plasmu darovat jednou za čtrnáct dnů. Což považuje za rozumný kompromis orientovaný směrem k dárci.
„V tom jsme docela striktní. A je to pro dárce i výhodou, protože organismus má mnoho času nějakou tu ztrátu bílkovin a tekutin efektivně doplnit,“ vysvětluje.
Další evropské země, jejichž zákony dovolují odběry v soukromých plasmaferetických centrech, jsou podle něj v tomto ohledu docela benevolentnější. Je v nich běžné, že dárci mohou krevní plasmu darovat dokonce i co tři dny.
„Dárci a jejich zdraví pro nás byli, jsou a vždy budou na prvním místě. A je tedy moc dobře, že v České republice k jejich ochotě darovat přistupujeme moudře,“ říká Martin Toman z Cara Plasmy.
V Evropě krevní plasmu v soukromých centrech dovolují odebírat pouze čtyři země. A to Rakousko, Německo, Maďarsko a Česko.
„Když by v Evropě nebyly čtyři země, mezi které patří i Česká republika, velká část pacientů Evropy by mohla mít velký problém. Některé velmi důležité preparáty vyrobené z krevní plasmy, jako jsou léky pro hemofiliky, léky pro některé onkologické pacienty, přičemž by šlo vyjmenovat spoustu jiných indikací, by nemusely být k dispozici všem a v dostatečném množství,“ upozorňuje na souvislosti Martin Toman.
Krevní plasma z plasmaferetických center se v hluboce zamrazeném stavu odesílá dále k výrobě nespočtu často i životně důležitých léků. A podíl z ní vyrobených léků stále roste.
„Krevní plasma, tolik potřebná pro jejich výrobu, by se musela dovážet zřejmě ze zámoří. A to by veškerou potřebu k jejich výrobě nemuselo pokrýt,“ dodává lékař.
Každé centrum vítá nové dárce
Byť mají odběrová centra Cara Plasmy pevnou a stabilní dárcovskou základnu, jsou rádi za každého nového dárce. V praxi běžně dochází k tomu, že některý z dárců nepřijde. Anebo na určitý čas z odběrů vypadne, typicky v těhotenství nebo při kojení. Důvodem absence pravidelného dárce bývá i jeho pobyt v zahraničí. Pro každé centrum je důležité mít neustálý přísun nových dárců.
V počtu nově příchozích dárců sehrává roli zmiňovaná sezonnost a k útlumu došlo především v prvním roce pandemie covidu. Lidé se stranili společnosti a docházelo k plošným uzávěrám.
Zájem o darování krevní plasmy ovlivňují i marketingové akce. Souvislost mezi počtem nových dárců za odměnu a horší ekonomickou situací domácností zatím podle Martina Tomana v odběrových centrech zdravotníci nepozorují. Uznává ale, že se dá očekávat zvýšení zájmu dárců kvůli finanční odměně.
„To je ale něco, na co bych se nerad spoléhal. A ani jako lékaře mě to nijak netěší,“ říká k tomu Martin Toman s tím, že motivací k darování krevní plasmy má být především nezištná pomoc druhým.
