Zdravotním krizím ve světě oproti loňsku čelí o čtvrtinu více lidí, tvrdí Světová zdravotnická organizace [WHO]. Letos se bez pomoci neobejde 339 milionů lidí. Což dopadá do rozpočtu WHO. Ta letos potřebuje 2,54 mld. USD [cca 56 mld. Kč].
V současné době WHO zasahuje v 54 zdravotních krizích po celém světě. Jedenáct z nich vyhodnocuje jako mimořádné události, které si žádají mimořádná opatření, a tak i zásah humanitárních organizací. Nejhorší situace podle organizace panuje v Afghánistánu, Demokratické republice Kongo a velkém Africkém rohu. Bez humanitární pomoci se neobejdou obyvatelé Severní Etiopie, Somálska, Jižního Súdánu, Syrské arabské republice, Ukrajiny a Jemenu.
„Více lidí, než kdy dříve čelí bezprostřednímu riziku nemocí a hladovění a více lidí nyní potřebuje pomoc. Svět nemůže odvrátit zrak a doufat, že se tyto krize vyřeší samy,“ upozornil před oficiální výzvou pro letošní rok vysílanou ze sídla WHO ve švýcarské Ženevě její generální ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Zároveň žádá o pomoc stávající i případné nové dárce. Apeluje na ně, aby i oni byli v mimořádné době mimořádně štědří a pomohli finanční podporou WHO se zachraňováním životů po celém světě.
„Tento bezprecedentní souběh krizí vyžaduje bezprecedentní reakce,“ říká směrem k donátorům šéf WHO.
Organizace pro letošek potřebuje 2,54 mld. USD
Ve svých humanitárních aktivitách se organizace zaměřuje především na dodávky léků, zdravotního materiálu a zdravotní péče do přírodními katastrofami zasažených zemí. Pomáhá i v regionech, kde přetrvávají občanské nepokoje, války a v chudých oblastech. V nich mimo zdravotní pomoc zajišťuje i pravidelné dodávky potravin.
Pomoc se ale neobejde bez peněz. Pro své letošní aktivity bude podle svého generálního ředitele organizace tak potřebovat 2,54 miliardy USD [cca 56 mld. Kč]. Provoz organizace včetně jejích humanitárních aktivit částečně financuje Organizace spojených národů [OSN], jejíž agenturou WHO je, to z příspěvků členských zemí. V posledních letech ale roste podíl finanční podpory od nevládních organizací a farmaceutických firem. Významným přispěvovatelem jsou i nadace Billa a Melindy Gatesových a Rockefellerova nadace.
V posledních letech se struktura zdrojů WHO s tím, jak slábne důvěra v organizaci ze strany národních vlád, mění. Dnes už se na jejím financování podílí soukromý sektor [nadace, farma průmysl] minimálně z jedné poloviny.
WHO kvůli covidu a Číně „potopil“ Trump
Nečekanou ránu vedení WHO přitom uštědřil v prvních měsících pandemie covidu bývalý prezident USA Donald Trump. V dubnu 2020 generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese informoval, že pokud organizace nepřijme zásadní reformy, pozastaví členství USA v ní. Zároveň organizaci obvinil z přílišné náklonnosti k Číně. Tvrdil, že špatně zvládla reakci na pandemii covid-19. Požadoval prokázání její nezávislosti na Číně.
V červenci téhož roku Donald Trump své pohrůžce dostál a Bílý dům odeslal oznámení o ukončení členství generálnímu tajemníkovi OSN, to s platností od 6. července 2021. Situace se změnila po nástupu amerického prezidenta Bidena. Ten okamžitě obnovil financování organizace. USA tak znovu patří mezi největší přispěvatele WHO. V roce 2019 organizaci zaslaly 893 milionu dolarů [22,5 miliardy korun]. Což tvořilo cca 22 procent jejího rozpočtu.
–VRN–
