Jsme za půlkou ledna a do jara je ještě daleko. Ale i zima jednou přejde a my se zase ohřejeme. Léto mají mnozí spojené i s mořem. Své chvilky s mořem v sérii fotografií pro ZdraveZpravy.cz připomíná fotografka Hana Mahlerová.
Moře dělíme na okrajová moře oceánů. Mezi ně patří třeba Severní či Karibské moře. Okrajová moře se svými systémy proudů, slaností vody či usazeninami příliš neliší od zbytku oceánů. A pak tu máme takzvaná vnitřní moře. Sem patří například Středozemní moře, Baltské nebo Rudé moře. Vnitřní moře mívají kvůli nadměrnému vypařování a malému přítoku říční vody, nebo naopak, výrazně vyšší či nižší slanost, než je obvyklých 35 procent. Slanost vody má vliv i na snížený bod tuhnutí. Ten u běžné mořské vody činí přibližně minus 1,8 stupňů Celsia.
A proč je moře slané? Mořská voda je slaná proto, že jsou v ní rozpuštěny různé soli. Kilogram mořské vody obsahuje průměrně 35 gramů solí. Většinu z nich [asi 85 %] tvoří chlorid sodný, tedy dobře známá kuchyňská sůl.
—
Soli v mořích pocházejí z několika zdrojů. Prvním je zvětrávání hornin na pevninách. Když horniny zvětrávají, vyplavují se z nich soli a další látky. Ty pak řeky odnášejí do moří. Podobně zvětrávají také horniny na mořském dně. Dalším zdrojem jsou výbuchy podmořských sopek. Sopky uvolňují do vody lávu, mořská voda s ní reaguje a rozpouští z ní některé látky.
Voda proniká i do prasklin, které se nacházejí hluboko na dně oceánů v oblastech takzvaných středooceánských hřbetů. V nich jsou horniny horké a často tu vytéká na dno láva. V prasklinách se voda ohřívá a díky tomu lépe rozpouští soli z okolních hornin. A tyto soli se potom dostávají do moří.
Moře a oceány pokrývají celkem 361 milionů km², čili 71 procent povrchu planety Země. Jejich objem dosahuje 1 370 milionů km³ vody. Mořská voda tak představuje 96,5 procenta planetárního vodstva. Střední hloubka světového oceánu je přibližně 3 790 metrů.
–RED–
—
Hana Mahlerová [na obr. vlevo] se narodila v Praze. Vyrůstala na Hadovce v Dejvicích. V roce 1958 nastoupila na Střední průmyslovou školu grafickou v Hellichově ulici – obor užité fotografie. Maturovala v roce 1962 a ihned se začala živit jako fotografka. Nejprve pracovala pro poděbradské sklárny. V roce 1964 začala pracovat pro Výzkumný ústav matematických strojů [VÚMS], kde zůstala až do roku 1991. Po odchodu z VÚMS se angažovala v Liberálně demokratické straně. V devadesátých letech pracovala pro TV Nova a poté krátce v časopisu Press. Po roce 2000 na nějaký čas zakotvila v časopisu Strategie. Má fotograficky zdokumentované jak dny okupace v roce 1968, tak dění během sametové revoluce. Za svůj život několikrát své fotografie veřejně vystavovala. Dnes většinu času tráví ve srubu na Benešovsku.
—
Rádi fotíte? Máte pěkné fotografie? Kontaktujte nás na info@zdravezpravy.cz nebo na info@fintag.cz. Budou-li stát za to, publikujeme i Vaše fotografie.
