Loni v říjnu Německo představilo plán na zavedení rekreačního užívání marihuany pro lidi starší 18 let. Avšak oslavy pokazil všeobecný odpor ostatních unijních zemí. Německo teď musí své partnery přesvědčit.
Užívání marihuany a obchod s ní k rekreačním účelům zakazují téměř všechny země Evropské unie. A sporadické iniciativy s návrhy na rozvolnění regulace neuspěly. Mnoho unijních zemí dokonce dosud neschválilo marihuanu, respektive podání účinné látky z ní [THC] ani pro lékařské účely. Legalizaci drogy v Německu ale prosazuje německá vládní koalice. Aby svůj plán prosadila, nutí Evropskou unii k přesnému definování rekreačního užívání. A to tak, aby definice vyhovovala jejím vnitřním předpisům.
„Pokud Evropská komise, která nyní zkoumá náš návrh, plán neschválí, pak ve své zákonodárné iniciativě nebudeme pokračovat. Bez zákona nebude marihuana legální,“ uvedl loni při představení plánu na legalizaci marihuany německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach [SPD].
Slova ministra tak ukazují, že na své ambici Německo netrvá za každou cenu. Kabinet kancléře Olafa Scholze [SPD] chce ale dekriminalizovat v případě dospělých vlastnictví 20 až 30 gramů marihuany. A hovoří se i o tom, že marihuanu z kontrolovaných pěstíren Německo umožní prodávat v licencovaných obchodech pro osobní potřebu ve stejném množství i bez schválení EU. V domácích podmínkách povolí pěstování až tří rostlin.
Avšak k tomu, aby Německo dotáhlo svůj plán na úplnou legalizaci marihuany do konce, potřebuje nutně souhlas Evropské unie. A unijní exekutiva k tomu zase potřebuje legislativu. Zdaleka totiž nejde jen o uspokojení potřeb německých občanů.
O co se tu vlastně hraje
Otázka tak nyní zní, jestli Brusel povolí používání marihuany pro rekreační účely ve všech unijních zemích, nebo se německý plán rozplyne jako pára nad hrncem? Stejnou otázku si pokládá v článku „Joint decision: How Brussels could rain on Germany’s cannabis parade“ bruselský list Politico.
Pokud dá Evropská komise plánu Berlína zelenou, nabere snaha o legalizaci marihuany v Evropě rychle na tempu. Dá se očekávat, že i ostatní unijní země následují německý přístup. Například finští Zelení ve svých materiálech zveřejnili, že „zkušenosti Berlína využijí pro svoji budoucí politiku.“ A snahy o legalizaci marihuany stále silněji zaznívají i v Česku. Argumentem pro uvolnění regulace je i vyšší výběr daní. V Česku vládě návrh na legalizaci konopí předkládá dokonce národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil [viz níže].
Schyluje se k legalizaci konopí? Výnos daně mají být 2 mld. Kč
„Pokud Německo se svou snahou uspěje, případně celou otázku na unijní úrovni otevře, spustí tím dominový efekt,“ potvrzuje tvrzení Lewis Koski, šéf strategie americké softwarové platformy Metrcu, která sleduje cesty legalizace marihuany i debaty mezi Bruselem a Berlínem.
„I když Komise tentokrát řekne ne, jednání o liberalizaci cannabisu namotivují EU, aby reagovala na změny nezbytné k jeho povolení,“ dodává.
Odkazuje k tomu, že v uplynulých deseti letech směřovalo mnoho zemí k legalizaci rekreačního a zdravotního užívání drogy. Patří mezi ně Kanada, Mexiko, Jižní Afrika, Thajsko a některé státy v USA. A tak i EU čelí globálnímu trendu směrem k liberalizaci.
Co přesně chce Německo
Německo usiluje o legalizaci celého procesu získávání marihuany, od pěstování, rafinace, obchodování až po její prodej. To je víc, než umožňuje marihuaně přátelsky nakloněné Holandsko. I v něm vláda sice toleruje prodej marihuany v takzvaných „coffee shopech“, její pěstování a obchodování s ní ale zakazuje. Proto je holandský model v technickém souladu s unijním právem. Jakkoli tato praxe podněcuje černý trh.
Což je riziko i pro Německo a celou unii. Jelikož si Berlín na svém plánu trvá a usiluje o souhlas EU s legalizací v rámci unijního právního rámce, musí Brusel reagovat. Německo a Evropská komise [EK] proto už nyní vedou předběžná jednání a vyměňují si argumenty. Oficiální notifikace, což je vládní nástroj, který potvrzuje, že národní legislativa odpovídá unijním zákonům, se zahájí už letos. Teprve pak EK zveřejní svůj postoj k postupu Berlína.
Po notifikačním procesu EK sdělí členským zemím, zda a jak posoudí rekreační užívání marihuany. Co povolí, jak trh zreguluje a jak ho zdaní. Prozatím Evropská unie ale omezuje většinu iniciativ za rekreační užívání marihuany. Podle jejího rozhodnutí z roku 2004 o distribuci drog se zacházení s marihuanou posuzuje jako kriminální čin. Což už se ale netýká marihuany využívané ve zdravotnictví [viz níže].
Některé evropské země této výjimky využily a v šestnácti z nich, včetně Česka, je pro zdravotní účely povoleno užívání jejích psychoaktivních substancí. Několik zemí, jako například Holandsko a Portugalsko, zašlo ještě dál a dekriminalizovalo rekreační užívání marihuany. Malta a Lucembursko nedávno schválily její rekreační užívání. Neumožnily ale vznik legálního trhu, jak to požaduje Německo. Mimo unii testuje prodej marihuany k rekreačním účelům Švýcarsko.
Německo není v Evropě samo, ví Brusel
Jelikož je pěstování marihuany v zemích EU nyní ilegální, německé úsilí o legalizaci by vyžadovalo změnu unijní legislativy. Německá vláda uvedla, že to závisí na „individuálních změnách nebo novele na unijní úrovni,“ aby vyhověla jednotné politice EU.
Jsou tu ale i zmíněné háčky. Největší problém je pašování drog. Schengenská smlouva z roku 1985, která zrušila národní hranice, své signatáře zavazuje, včetně Německa, „bránit nezákonnému vývozu všech druhů drog, včetně produktů z marihuany, jejich prodeji, nákupu a distribuci.“ A všech devět sousedů Německa je součástí Schengenského prostoru. Přitom neexistuje precedent, kdy by některá z členských zemí vytvořila trh těchto látek, které byly dříve v rámci Schengenu zakázány.
Názor Komise na tuto záležitost sledují i pohraniční země EU a liberální i prohibitivní postoje se pravděpodobně stanou zdrojem rozporů v EU. Brusel tak hledá rovnováhu mezi mnoha cíli. Patří sem zachování integrity společného trhu, ochrana zákonů, respekt k zájmům hraničních zemí EU, a hlavně dodržení efektivní protidrogové politiky.
Bude ve hře i starost o zdraví?
K hlavním cílům unijní protidrogové strategie patří pocit pohody a ochrana veřejného zdraví. Berlín spolu s Evropskou unií musí spolu s právními a regulatorními požadavky zohlednit i názor zdravotnických orgánů.
„Užívání marihuany dospělými osobami není obvykle problematické. Hlavním rizikem je ve skutečnosti marihuana nízké kvality a nedostatečná ochrana mladistvých,“ řekl německý ministr zdravotnictví.
Což jsou podle něj dva aspekty, které by měly Berlínu pomoci prosadit jeho záměr na legalizaci marihuany. Názory odborníků se ale liší. Například emeritní primář Psychiatrické nemocnice Bohnice Karel Nešpor se v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz proti návrhu na legalizaci ostře vymezil.
„S jistou mírou zjednodušení lze říci, že zneužívání jakékoli návykové látky zvyšuje riziko zneužívání jiné látky. Vysoký počet dospívajících v Česku zneužívajících marihuanu může být mimo jiné důsledkem vysoké spotřeby alkoholu. V praxi se často setkáváme s tím, že lidé závislí na drogách ze zdravotních nebo finančních důvodů přecházejí k alkoholu. Okamžitě ho ale pijí závislostním způsobem,“ říká v rozhovoru [viz níže].
Jeho slova potvrzují výzkumy EU. I podle nich zdravotní rizika převládají. Cannabis se podle unijního výzkumu v roce 2020 v Evropě podílel na první zkušenosti s drogami 45 procenty. V absolutních číslech to představuje 43 tisíc lidí. Stejná zpráva [European Drug Report] z roku 2020 uvádí, že cannabis v roce 2021 konzumovalo 22 milionů Evropanů.
Legalizace užívání marihuany zvýšila její spotřebu i v Severní Americe, kde takzvaně „mladší dospělí začínají už se silnějšími cannabisovými produkty. To pro změnu uvádí zpráva U. N. World Drug Report z roku 2022.
Michal Achremenko
