Včera [4.1.] došlo na první jednání nové pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví. Ta má za úkol vyřešit trvající výpadky léků. Z jednání ale nevzešlo nic, co by aktuálně řešilo situaci lidí, kterým chybí potřebné léky.
Na jednání pracovní skupiny se sešli zástupci ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL], České lékárnické komory [ČLnK] a Asociace velkodistributorů léčiv [AVEL]. Jednání se neúčastnil žádný ze zástupců výrobců léků. Což překvapuje.
„Řešení současné lékové krize leží skutečně na výrobcích léků. […] U nás je dnes představena pracovní skupina při ministerstvu zdravotnictví ovšem bez zástupců výrobců,“ pozastavil se nad tímto faktem například předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel na svém twitterovém účtu.
Jsou to přitom právě výrobci léčiv, kteří na hrozící výpadky na tuzemském lékovém trhu upozorňovali již v loňském roce. Problém podle nich už tehdy nespočíval jen v poruchách dodavatelských řetězců, zdražování energií a surovin a tak i výroby, ale i v nastavení cenotvorby léků v České republice. Tu stát nastavil tak, že běžná léčiva se do Česka dodávají za jedny z nejnižších cen v Evropě. A to samozřejmě ovlivňuje rozhodování výrobců léčiv.
„Ceny léků jsou regulované, proto nelze zvyšování nákladů promítat do konečné ceny. To znamená, že i my se nyní dostáváme do situací, kdy se rozhodujeme, které léky budeme schopni dál vyrábět, ale které už dál vyrábět nebudeme,“ popsal současnou situaci výrobců léčiv pro ekonomický server FinTag.cz generální ředitel Zentivy Boris Sananes.
„Teď již mnohdy nejde o to, kolik na léku vyděláme, ale zda ho vůbec dokážeme vyrobit, abychom na něm neztráceli,“ doplnil.
Různé země přistupují k problémům s léky různě
S výpadky léků, jichž je v Evropě, ale třeba i USA nedostatek, se nepotýká jenom Česko. Jejich nedostatky řeší i o poznání bohatší evropské země. Jako třeba Francie, Británie nebo Německo. I tam současnou neuspokojivou situaci řeší příslušné úřady. Například spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach veřejnosti již loni představil strategický plán na řešení nedostatku léků. Ke klíčovým bodům chystaných zákonných změn patří nová pravidla právě pro stanovení ceny některých léků.
„Jedině tak se jejich prodej na německém trhu stane pro výrobce opět atraktivní. A léky začnou do země opět dodávat. A navýšení cenových stropů pro některá léčiva umožní dodávky nedostatkových léků do Německa už v krátké době. To kvůli tomu, že chybějící léky jsou stále ještě dostupné v jiných evropských zemích,“ uvedl celkem bez ohledu k ostatním evropským zemím německý ministr.
Němci stáhnou chybějící léky z ostatních zemí. Prostě je přeplatí
Na druhou stranu se není co divit. V úřadu je od toho, aby se postaral o léky pro německé občany, nikoli pro pacienty v ostatních zemích. Od toho mají v okolních zemích vlastní ministry, úřady a úředníky.
U lentilek výrobci výpadky nemají, u léků ano. Proč?
Z hlediska Česka potíž spočívá v tom, že po tom samém, k čemuž nyní dochází v Německu, dlouhodobě volají zástupci farmaceutických firem i v Česku. Zejména pak výrobci těch nejběžnějších léků, které nejsou na tuzemském trhu často k dostání.
„V poslední době se začaly objevovat jednotlivé případy, kdy jako odůvodnění ukončení dodávek léků ze strany některých firem na trh byla uvedena příliš nízká stanovená cena, případně úhrada. Zatím se jedná spíše o jednotlivosti. Pokud se z toho ale stane trend, bude to jasný signál, že regulace na národní úrovni jsou nastaveny až příliš přísně,“ varoval již 18.6. 2020 tehdejší výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem [ČAFF] Martin Mátl na stránkách ZdraveZpravy.cz.
Dnes nelze než konstatovat, že šlo o jisté proroctví. Z častých výpadků léků na českém trhu se stal trend. Ten nyní navíc akcelerovaly logistické překážky, vysoké ceny energií a surovin. Výsledek je, že po antibiotikách, dětských sirupech na kašel a snižování teploty lékárníci v Česku nyní hlásí už i nedostatek aktivního uhlí na průjem.
Související potíž je, že v posledních letech se ve věci stanovování cen léků v Česku neudělalo vůbec nic. Jinak by totiž současný výkonný ředitel ČAFF Filip Vrubel, shodou okolností náměstek na MZ ČR zodpovědný právě za léčiva v době vlády Andreje Babiše [ANO], v podcastu ZdraveZpravy.cz 29.4. 2022 důrazně neupozorňoval na to samé, co jeho předchůdce před bezmála dvěma roky. Totiž, že výrobci těch nejběžnějších léků mají problém s rentabilitou zhruba u čtvrtiny léků s regulovanou cenou. Tedy léků, které hradí zdravotní pojišťovny a stát u nich stanovuje maximální cenu.
V čem spočívá problém související s výpadky léků
„Problém je, že u těchto léků reálná prodejní cena je na samé hranici státem stanovené regulované ceny. To znamená, že výrobci nemají prostor, aby do ní promítli rychle rostoucí ceny všech vstupů. Jako jsou energie, suroviny nebo vysoké ceny dopravy,“ vysvětlil v podcastu Filip Vrubel.
Což podle jeho slov v některých případech skončí tak, že je firmy v Česku přestanou vyrábět nebo je do země nebudou dodávat.
„Pokud firmy uvidí, že výrobní ceny některých léků jsou vyšší, než za kolik se u nás prodávají, přestanou je v ČR nabízet. Na tahu je ministerstvo zdravotnictví, jež by mělo předejít případným budoucím problémům,“ řekl.
Také dodal, že situace se naplno projeví letos. Výrobci totiž uzavírají kontrakty na dodávky léčiv s ročním předstihem. To, že léky chyběly už v průběhu a na konci loňského roku jen dokládá, v jak bídné kondici se dnes nachází mezinárodní produkce a obchod s léky. Přičemž příčiny jsou všem známé. Poruchy dodavatelských řetězců, závislost na Asii, covid, obchodní válka s Ruskem a z ní pramenící drahé energie.
Ministr Válek tvrdí, že situace je stabilizovaná
Zatímco v Česku už není k dostání ani aktivní uhlí na střevní potíže, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] zůstává optimistou. Pokaždé, když dané léky dojdou a následně se po týdnech jejich marného shánění někde objeví, ubezpečí veřejnost, že „situace je stabilizovaná“. A stejně postupoval i po včerejším jednání nové pracovní skupiny.
„V oblasti antibiotik v tuto chvíli nehrozí, že by pacient nedostal léčbu, kterou potřebuje. Situace kolem dětských antipyretik se výrazně zlepšila. V minulých týdnech byly dodány statisíce balení a do konce ledna by měly dorazit další desítky tisíc,“ uvádí na svém twitterovém účtu.
V podobném duchu zní i tisková zpráva MZ ČR. Byť ta jako první sděluje, že úředníci zasedli. Přitom i tento „úspěch“ by se dal rozporovat, protože úředníci mohli zasednout už před vánočními svátky, kdy ministr vznik nové skupiny ohlásil. Navzdory vážnosti situace ale nezasedli. Avšak dejme slovo ministrovi Válkovi.
„Využijeme všechny dostupné prostředky k řešení, včetně zajištění zahraničních alternativ a stanovení jejich mimořádné úhrady ze zdravotního pojištění. To umožňuje novela zákona o léčivech, schválená koncem roku 2022. Jednáme o tom i na EU úrovni, nyní pod vedením švédského předsednictví.“
Ani tady ale nejde o nic nového. Zmíněná novela vznikla jako reakce na zajištění antivirotik proti covidu-19. Nikoli na zajištění stabilních dodávek antibiotik, sirupů na kašel nebo aktivního uhlí na průjem. A protože je vše v hypotetické rovině, nezbývá, než citovat nick „Petr – Táta na mateřské dovolené“. Ten na slova ministra na Twitteru zareagoval následovně: „Kdyby bylo o měsíc méně, ještě bych to možná bral jako dobrou zprávu. Totální blamáž.“
Za co, Pane Bože, za co?
Ministrova slova o jednání na úrovni EU se Švédy, kteří sotva dosedli do čela Rady EU, a jimž v zemi hrozí každý den předčasné volby, snad ani nekomentujme. Zvlášť, když zástupci farmaceutických firem, které působí v Česku, to jistě mají blíž na ministerstvo zdravotnictví v centru Prahy, než ministr Válek na jednání do Bruselu vládním speciálem. Úsměvně pak v celé věci vyznívají slova ředitelky SÚKL Ireny Storové.
„Vysoká nemocnost a výpadky dodávek trh s léčivy rozkolísaly. Situaci může pomoci, když si každý z nás odnese z lékárny jen ty léčivé přípravky, které aktuálně potřebuje a nebudeme si vytvářet velké zásoby léků, které třeba ani nespotřebujeme,“ uvedla.
Ano, hromadění léků doma, které nejsou potřeba, situaci neprospěje. Nabízí se ale otázka, o hromadění jakých léků vlastně jde. Léků, které na trhu nejsou?
To například v USA, kde léky rovněž chybí, sáhli alespoň po řešení výdeje některých léků na příděl. Právě proto, aby je lidé z obavy, že se k nim v budoucnu nedostanou, nehromadili.
My v Česku ale můžeme leda doufat, že až úředníci příště zasednou, nedoporučí nám, abychom se bez léků raději úplně obešli. To proto, aby se situace v Česku skutečně stabilizovala jednou provždy a definitivně.
Daniel Tácha
