Psychiatrické oddělení mostecké nemocnice by mohlo znovu poskytovat i lůžkovou péči. V Mostě by mohlo být až 30 lůžek. Problémem v rozšíření oddělení je nedostatek lékařů a dalšího zdravotnického personálu.
Součástí psychiatrického oddělení v Mostě je multifunkční Denní sanatorium s ergoterapeutickým programem. Psychiatrické oddělení zajišťuje také ambulantní péči a konziliární službu pro ostatní oddělení Nemocnice Most. Náborový příspěvek pro lékaře nastupujícího na oddělení činí 400 tisíc korun.
„Psychiatrie je zajímavý obor na pomezí medicíny, psychologie, teologie. Výcvik po škole trvá pět let, poptávka je obrovská a absolventi často pokračují v západních zemích. Přitom třeba Krajská zdravotní nabízí stipendijní programy i bydlení pro začínající lékaře,“ uvedl primář oddělení Jan Albrecht.
Pacientů s psychiatrickými potížemi je podle Albrechta v Ústeckém kraji zhruba stejně jako jinde v České republice. Po covidovém období přibylo poruch vyvolaných stresem. Přibylo mezi nimi adolescentů, kteří se hůře vyrovnávali s chybějícími sociálními kontakty v době koronavirové pandemie.
Cílem aktuální reformy psychiatrie podle Albrechta je, aby méně lidí končilo v různých pobytových zařízeních. Lůžková péče ale bude potřeba vždycky, dodává. Důležité je k tomu mít personál. A ten v oblasti psychiatrie chybí nejen v Mostě, ale po celé České republice. Doslova kritická situace je hlavně v oblasti dětských psychiatrů.
Psychiatrická péče v Mostě a Ústeckém kraji
V Ústeckém kraji aktuálně poskytuje psychiatrickou péči oddělení v ústecké a mostecké nemocnici, a to pouze pro dospělé. Dětská psychiatrická nemocnice funguje v Lounech. Před necelým rokem se otevřelo do té doby uzavřené psychiatrické oddělení v Mostě.
„Podařilo se obnovit poradenství pro ostatní oddělení, obnovili jsme ambulantní činnost a založili takzvané neurostimulační centrum. Což je unikátní zařízení, které využívá biologické léčebné metody,“ uvedl primář Albrecht.
Pracoviště je akreditované pro psychiatrii i psychologii a zabývá se i výzkumem. Získalo grant na zkoumání aspektů moderní magnetické stimulace. Což je metoda, která nevyžaduje anestezii. Po pohovoru a vyšetření se pacient usadí do křesla a dostane na hlavu zařízení, které posílá impulzy do různých oblastí mozku, které se nacházejí pod cívkou. Metodou se dají ovlivnit různé neuropsychiatrické stavy. Pacient dochází na ambulantní sezení opakovaně.
Součástí biologických metod v psychiatrii je i takzvaná elektrokonvulzivní terapie [ECT], pro kterou se v minulosti vžilo nepěkné označení elektrošoky.
„Je to nejbezpečnější a nejúčinnější léčba těch nejzávažnějších stavů. Je to život zachraňující výkon v celkové anestezii pomocí regulovaného proudu,“ popisuje léčebnou metodu Jakub Albrecht.
ECT ročně podstoupí v České republice zhruba 1 200 pacientů. Léčba přesně indikovaných poruch pomocí krátkých elektrických impulsů není žádnou vzácností. Ve světě ji ročně podstoupí kolem milionu pacientů, převážně s vážnými depresemi, na které neúčinkují ani dostupná antidepresiva.
„Hlavní indikací k EKT jsou těžká depresivní onemocnění, především u pacientů, kterým nepomáhají léky. Dále jej používáme u rezistentních psychotických onemocnění, jako je schizofrenie a minimálně u pacientů se syndromem katatonie,“ uvedl nedávno přednosta Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] a 1. LF UK Martin Anders.
Zdravý životní styl také pomáhá
Moderní metody mohou nahradit léčbu pomocí léků a nemají přitom vedlejší účinky. Nejlepší prevencí proti rozvoji psychiatrických potíží je podle Albrechta pohyb.
„Tři hodiny aerobního cvičení týdně u lehkých stavů vyrovná užívání antidepresiv,“ uvedl.
Pohyb doporučují i kardiologové a další lékařské specializace. Šest tisíc kroků souvislé chůze denně prokazatelně pozitivně ovlivňuje srdce a cévy, řekl v nedávném rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LK UK Aleš Linhart.
Podle Albrechta je z hlediska duševní péče důležitý dostatek světla a sociální kontakty, pak se lze vyrovnat i s takovou stresovou zátěží, jakou představují například vánoční svátky. V tomto ohledu prospívá i pestré složení stravy. A nejúčinnějším obranným mechanismem, jak říká primář Jakub Albrecht, je humor. Ten je nyní o to důležitější, protože oficiální statistiky příliš důvodů k optimismu nedávají.
„Kolem roku 2015 bylo v Česku 1 500 sebevražd ročně. Počet úmrtí při dopravních nehodách je nižší. A kolik peněz se dává do stavby dálnic a kolik do psychiatrie,“ podotkl primář.
–ČTK/DNA–
