Humanitární organizace pozastavují aktivity v Afghánistánu. Hnutí Tálibán vydalo s platností od 25. prosince nařízení o tom, že ženy v zemi nesmějí pracovat pro místní ani mezinárodní nevládní organizace. A to přesto, že bez nich se pomoc neobejde.
O nově vydaném nařízení radikálního islamistického hnutí Tálibán, které převzalo vládu nad Afghánistánem v polovině roku 2021, informuje humanitární organizace Člověk v tísni.
„Člověk v tísni spolu s dalšími národními a mezinárodními nevládními organizacemi obdržel 24. prosince dopis, že od 25. prosince již ženy nesmějí v Afghánistánu pracovat pro místní ani mezinárodní nevládní organizace,“ uvádí lidé z humanitární organizace.
Vysvětlují, že bez pracujících místních žen se dá humanitární pomoc v zemi, jako je Afghánistán, jen stěží zajišťovat. Bez žen by se pracovníci nejen Člověka v tísni, ale i dalších podobných institucí v posledních letech nedostali k desítkám tisícům Afghánců v nouzi. Podobný krok oznámily i další humanitární organizace působící v Afghánistánu. Mezi organizacemi je například Norská rada pro uprchlíky, Save the Children, CARE či Afghanaid.
„Než se situace vyjasní, přijal Člověk v tísni spolu s mnoha dalšími nevládními organizacemi rozhodnutí dočasně pozastavit většinu aktivit v Afghánistánu,“ informuje o aktuálním stavu humanitární pomoci v jedné z nejchudších zemí světa Člověk v tísni.
Humanitární organizace chtějí zrušení zákazu
Humanitární organizace apelují na afghánské úřady, aby s okamžitou platností zrušily vydaný zákaz činnosti pracovnic. Zdůrazňuje, že ještě zhorší už tak špatnou životní situaci milionů mužů, žen a dětí v celé zemi.
Humanitární organizace Člověk v tísni v Afghánistánu působí déle než dvacet let. Za tu dobu pomohla stovkám tisíc lidí v nouzi, postavila i opravila tisíce domů. Ale i stovky škol a zdravotnických zařízení. Pomohla opravit komunikace, elektrické rozvody i vodní zdroje.
V zemi sužované letitými vnějšími i vnitřními konflikty, suchem, hladem a ekonomickou krizí se organizace dříve více zaměřovala na dlouhodobé řešení problémů spojených se vzděláním, obživou a s rozvojem venkovských komunit. Poté, kdy zemi ovládlo radikální hnutí Tálibán, se pracovníci zaměřili výhradně na humanitární projekty.
První očkovací kampaň od převzetí moci Tálibánem
O dopadech na humanitární aktivity po vydání nařízení o zákazu práce žen zatím blíže neinformuje Světová zdravotnická organizace [WHO]. I té se ale zákaz práce žen zřejmě dotkne. WHO se mimo jiné podařilo ve vůbec první očkovací kampani od doby převzetí moci Tálibánem naočkovat 5,36 milionu afghánských dětí ve věku 9 až 59 měsíců proti spalničkám. Dalších 6,1 milionu dětí dostalo orální vakcínu proti dětské obrně. To za dobu od konce letošního listopadu do 12. prosince.
„Na základě údajů z rozšířeného programu imunizace afghánského ministerstva veřejného zdraví kampaň zahrnovala 329 okresů ve všech 34 provinciích Afghánistánu,“ přibližují zástupci WHO.
Do očkovací kampaně se zapojilo 4 341 vakcinačních týmů, přičemž v každém z nich pracovali čtyři lidé.
„Hřeje mě u srdce, že jsme byli schopni ochránit afghánské děti před spalničkami a obrnou, když v zemi vstupujeme do drsného zimního období,“ uvedl k výsledkům očkovací kampaně zástupce WHO v Afghánistánu Luo Dapeng.
Zdůraznil, že jde vůbec o první celostátní integrovanou kampaň proti spalničkám a obrně v Afghánistánu od převzetí moci Tálibánem v srpnu 2021.
Jen v letošním roce zdravotníci po celém Afghánistánu hlásili mnoho ohnisek spalniček. K letošnímu listopadu zdravotní úřady potvrdily 5 484 případů spalniček a přibližně tři stovky úmrtí souvisících s nákazou spalničkami. Spalničkami se v zemi v naprosté většině případů nakazí děti do pěti let věku.
Očkovací kampaň proti spalničkám v Afghánistánu podporuje WHO a dětský fond OSN UNICEF. Finanční podporu kampaně poskytla společnost Gavi – Vaccine Alliance.
–VRN–
