Malých dětí s horším průběhem respiračního onemocnění přibývá v celém Česku. Nemocnice v Praze už řeší, jak navýšit kapacity. Některé už omezují plánovaná vyšetření a omezují návštěvy.
V pražských nemocnicích rychle přibývá hospitalizovaných malých dětí. Výjimkou nejsou ani několikatýdenní kojenci. Hlavní příčnou nárůstu pacientů jsou takzvané RS viry, jejichž epidemie jsou před začátkem chřipkové sezony běžné. Letos však podle lékařů udeřila vlna šíření těchto virů oproti předchozím letům o dost silněji.
Podle primářky Pediatrické kliniky 2. LF Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jany Tejnické na tamní klinice aktuálně pobývá přibližně dvacet dětí s různými viry, které u nich stojí za rozvojem zánětu dýchacích cest. Nejčastěji jsou ve věku kolem dvou let.
„Děti jsou dušné, potřebují oxygenoterapii, inhalace, odsávání hlenů a podobně. Pokud nedojde k bakteriální infekci, nepodáváme antibiotika. Délka hospitalizace je obvykle okolo sedmi dnů,“ přiblížuje situaci primářka Tejnická s tím, že dětská klinika FN Motol má celkem devadesát lůžek. Třicet z nich i s intenzivní péčí.
Nemocnice omezují plánovaná vyšetření
Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] kvůli rychle přibývajícím pacientům omezila plánovaná vyšetření. Čímž získala více prostoru pro příjmy dětí v akutním stadiu onemocnění.
„Ale rezerva je velmi malá. A to jak na standardním oddělení, tak i na oddělení jednotky intenzivní a resuscitační péče,“ říká primář kliniky Petr Koťátko.
Situace se podle něj komplikuje se současně probíhající chřipkovou epidemií.
„Na našem pracovišti denně řešíme desítky dětí s respiračními infekcemi, většina se dá léčit ambulantně. Ale stoupá množství dětských pacientů, kteří vyžadují hospitalizaci,“ dodal.
Obdobná situace je i na na Pediatrické klinice 1. LF a Fakultní Thomayerovy nemocnice [FTN] v pražské Krči. Podle tamější přednostky Lucie Gonsorčíkové tvoří pacienti s RS viry většinu z hospitalizovaných. Nemocnice aktuálně čelí jejich vysokému nárůstu. A klinika se dostává na hranici maximálních kapacit.
„Potíž není nedostatek léků, ale riziko případného nedostatku volných lůžek pro děti, které vyžadují hospitalizaci a zajištění dostatečného přístrojového vybavení,“ říká Gonsorčíková.
„RS virus může vyvolat takzvanou bronchiolitidu, neboli zánět drobných průdušek s rizikem rychlého rozvoje respirační tísně. Nejohroženější skupinou jsou malí kojenci, ale závažný průběh může nastat i u staršího dítěte,“ vysvětluje rizika nákazy RS viry přednostka Pediatrické kliniky 1. LF a Fakultní Thomayerovy nemocnice s tím, že nejzávažnější případy podle ní vyžadují i zavedení plicní ventilace.
Na hranici lůžkových kapacit se ocitá i dětské oddělení Fakultní nemocnice Bulovka. Částečně s péčí o malé pacienty podle ní pomáhá tamní infekční klinika. Případně nemocnice děti překládá do jiných zařízení, které ještě hlásí volná lůžka.
„V některých dnech se dostáváme na hranici, kdy je vyčerpána naše lůžková kapacita a musíme pro děti hledat lůžka jinde,“ říká mluvčí nemocnice Eva Libigerová.
Zatím dostatek volných lůžek stejně jako léčiv potvrzuje Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Byť podle její mluvčí Terezy Romanové i tam v posledních dnech přibývá dětských pacientů s horším průběhem onemocnění po nákaze RS virem.
„V současné chvíli však situaci zvládáme a máme dostatek lůžek i léčiv,“ uvádí mluvčí.
RS viry přichází obvykle s chladnými měsíci
S epidemií respiračního syncyciálního viru [RS virus, RSV] se podle Státního zdravotního ústavu [SZÚ] nyní potýká celá Evropa. Jde o nejčastější příčinu infekcí dolních cest dýchacích.
„V tomto ročním období nejsou infekce RSV ničím neobvyklým. Ale letos je aktivita RSV vyšší a začala dříve než v sezonách před pandemií covid-19,“ uvedl SZÚ.
Infekce RSV podle SZÚ obecně způsobuje mírná onemocnění. Závažnost klinických projevů se u pacientů ale značně liší. Těžký průběh onemocnění spojeného s RSV se objevuje nejčastěji u dětí do pěti let, zejména pak kojenců do šestého měsíce. Dále u dospělých osob starších 65 let a lidí se specifickými komorbiditami.
Typickými příznaky u dětí jsou mírná horečka, kašel, rýma, dýchací obtíže a zadržování dechu ve spánku, takzvaná apnoe, u kojenců. Nejmenší dětí mohou mít také problémy s kojením a krmením, to kvůli ucpanému nosu a větší zátěží při dýchání. Čímž hrozí dehydratace a letargie vyžadující hospitalizaci. Většinou ale probíhá onemocnění mírně a děti jej zvládají vyléčit v domácím prostředí.
Podle SZÚ je v klinickém vývoji dokonce několik vakcín k prevenci infekce RSV. Určené mají být pro kojence, těhotné ženy a starší dospělé osoby. Nicméně v současné době není k dispozici jediná taková licencovaná vakcína. Obdobná situace panuje i u léků na RS viry.
„V současné době neexistují žádné specifické terapeutické možnosti pro terapii RSV infekcí a léčba hospitalizovaných pacientů je převážně podpůrná,“ dodává SZÚ.
–ČTK/RED–
