Kojení novorozenci jsou v nižším riziku rozvoje obezity v pozdějším věku. Mateřské mléko na rozdíl od kojenecké umělé výživy totiž obsahuje složky, které nepotencují rozvoj obezity.
Od devadesátých let se počet obézních dětí v Česku více než zpětinásobil. Nadváhu dětští lékaři řeší ve svých ordinacích u necelé třetiny dětské populace. Na viníka se podle lékařů ale nedá ukázat jedním prstem, je jich totiž více. Co ale sehrává důležitou roli v prevenci nadváhy a obezity u dětí je podle lékařů už přijímaná strava novorozence, tedy ihned po jeho narození.
„Je velice dobře známo, že čím déle je dítě kojeno, tak tím menší tendenci má k rozvoji dětské obezity,“ říká pro ZdraveZpravy.cz vedoucí lékař oddělení léčebné výživy a předseda Nutričního týmu ve FN Motol Petr Tláskal.
Podle něj je to dáno složením mateřského mléka ve vztahu k dostupným formulím.
„Mateřské mléko obsahuje složky, které nepotencují rozvoj obezity,“ říká jasně dětský lékař a odborník na výživu.
Za rizikové v určování jídelníčku dětí považuje i batolecí období, kdy se u dětí často setkává s takzvanou neofobií.
„To je odmítání všeho nového, a tedy i některé potravy,“ říká s tím, že rizikem tohoto období je odmítání určité složky v potravě dětmi.
Chyba maminek následuje tím, že dětem přestanou takovou potravinu docela dávat. Tím podle Tláskala dochází k profilizaci jídelníčku. Což se promítá do pozdějšího věku, kdy není dítě zvyklé jíst určité druhy potravy, často zeleninu nebo některé mléčné výrobky. To opět ovlivňuje případný rozvoj nadváhy a obezity u těchto dětí.
Chuť na sladké je lidem zkrátka daná
Podle Petra Tláskala je lidem chuť na sladké zkrátka daná už od narození. I mateřské mléko, které je ideální stravou pro novorozence, obsahuje laktózu, což je vlastně cukr.
„K sladkému nás to přitahuje celoživotně. Musí to být ale kompenzováno ostatními složkami výživy,“ vysvětluje lékař s tím, že právě v tom lidé v posledních letech selhávají.
V rámci společnosti pro výživu, ve které působí, pořádají odborníci na výživu konference k problematice nadváhy a obezity u dětí, programy na školách a jiné formy edukace. Jak ale říká, současná situace dokládá, že se tyto aktivity míjí účinkem. Což je dle jeho slov problém. Riziko je boom civilizačních chorob, které souvisí právě s nadváhou a obezitou.
„Je tady nebezpečí přesunu obezity dětí do té obezity dospělých s celou řadou komplikací, a i se zkrácením doby života. Cukrovka, ateroskleróza, to vše se propojuje s obezitou,“ říká jasně Petr Tláskal.
Léčba dětské obezity v lázních se osvědčuje
Za závažný problém současné doby u dětí lékaři považují i vysoký příjem cukrů, které děti přijímají převážně ve slazených nápojích a energetických drincích. V jejich případě vývoj dětí navíc ohrožuje i v nich obsažený kofein, který působí na aktivitu mozku, jejich výkon. A jak všichni vědí, vzniká na něm závislost. Přes všem známá rizika spojená s konzumací energetických nápojů zůstává český trh s těmito nezdravými nápoji dětem a mládeži dostupný bez jakéhokoli omezení.
Při léčbě obezity u dětí a mládeže považuje Petr Tláskal za naprosto zásadní spolupráci s rodinou dítěte.
„Ideální je poučení rodiny,“ říká a zdůrazňuje, že pomoci mohou i lázně.
Na tří až čtyřtýdenní ozdravné lázeňské pobyty posílají obézní děti i s jejich rodičem. A v praxi se ukazuje, že nejen děti, ale i jejich rodiče se na pobytu naučí jiným stravovacím a životním návykům. Hlavně se více a pravidelně hýbat.
„Obézní dítě se v běžné populaci žinýruje hýbat,“ tvrdí lékař s dovětkem, že oproti tomu v kolektivu podobných dětí se hýbe daleko lépe a postupně se dostává k novým návykům.
V lázních, které jim předepisuje pediatr, děti podle něj zvládají většinou zhubnout „poměrně dost“. Potíž je ale v tom, že dostanou-li se zpátky do svého prostředí, většinou začnou opět nabývají na váze.
Veronika Táchová
