S potvrzenou HIV pozitivitou v Česku pobývá 537 běženců z Ukrajiny. Z toho 166 mužů, 353 žen a 18 dětí mladších 15 let. Zhruba 92 procent jich o nákaze virem vědělo. Mimo běžence se letos v Česku nákaza potvrdila u 249 osob.
Nárůst HIV pozitivity v Česku letos vzhledem k příchodu dnes bezmála půl milionu ukrajinských běženců lékaři předpokládali. Uvedl to například předseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda [ODS] počátkem října na jednání výboru, když řekl, že Ukrajina má nulovou informovanost o této chorobě.
Očekávání odborníků nyní potvrzují data o výskytu HIV v roce 2022 u uprchlíků z Ukrajiny zveřejněné Státním zdravotním ústavem [SZÚ]. SZÚ od počátku migrace z Ukrajiny v druhé polovině února 2022 do konce října 2022 eviduje celkem 537 HIV pozitivních běženců z Ukrajiny. Z toho 166 mužů, 353 žen a osmnáct dětí do 15 let věku.
„Je důležité zdůraznit, že naprostá většina z těchto uprchlíků [cca 92 %] věděla o své HIV pozitivitě, léčila se dosud na Ukrajině a v ČR požádala o zajištění kontinuity léčby HIV infekce,“ uvádí k číslům ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Upozorňuje, že v Česku od začátku migrace z Ukrajiny funguje informační kampaň o bezplatném testování stejně jako hrazené antiretrovirové léčbě i pro běžence z Ukrajiny.
Podle dat Ministerstva vnitra ČR do Česka od února do konce října do Česka dorazilo více než 422 tisíc Ukrajinců. Z toho 23,6 % mužů starších 15 let, 50,0 % žen nad 15 let a 26,4 % dětí do patnácti let věku. Podle aktuálních dat MV ČR zveřejněných na Twitteru 27.11.2022 získalo dočasné vízum v Česku téměř 463 tisíc Ukrajinců.
V Česku je cca 600 HIV+ lidí, kteří nemoc neřeší
Jak podotýká SZÚ, pro společnost značí největší riziko lidé, kteří o své HIV pozitivitě nevědí, nebo o ní vědí, ale neléčí se. Podle odhadu Ústavu a pomocí matematického výpočtu pravděpodobnosti může v Česku nyní pobývat až 600 takových osob. I na ně se ve své kampani Evropský týden testování odborníci ze SZÚ zaměřili.
„Dosud nemáme uzavřené statistiky celkového počtu těch, kteří akce využili. Za Státní zdravotní ústav ale už můžeme říci, že letos byl zájem lidí o vyšetření za poslední roky rekordní,“ říká Anna Kubátová, manažerka Národního programu HIV/AIDS v ČR.
Podle Mezioborového stanoviska o poskytování zdravotní péče uprchlíkům z Ukrajiny, na kterém se shodli zástupci odborných lékařských společností a vychází ze stavu vědeckého poznání a informací dostupných k 20.3.2022, byla v roce 2020 Ukrajina druhou evropskou zemí s nejvyšším počtem nově diagnostikovaných HIV infekcí. Toho roku v zemi připadalo 39 nákaz na 100 tisíc obyvatel. Na Ukrajinu tak v roce 2020 připadalo 15 procent ze všech nových HIV pozitivních případů v evropském regionu. Pro srovnání uveďme, že podle dat SZÚ v Česku loni1 zdravotníci zachytili 233 nových nákaz virem HIV [v roce 2020 pak 215 nových případů, pozn. red.]. Což odpovídá 2,18 případu na 100 tisíc obyvatel.
„Ukrajina měla v roce 2020 nejvyšší podíl diagnóz AIDS v evropském regionu [9,9 na 100 000]. A je to důsledek často pozdní diagnózy HIV infekce,“ uvádějí odborné společnosti v metodice.
Podstatný je i rozdíl ve způsobu šíření viru HIV na Ukrajině. Podle lékařů připadá přibližně polovina z nových nákaz na heterosexuální přenos. A 38 procent nových případů tvoří injekční uživatelé drog. V Česku je nejčastějším typem přenosu sexuální styk mezi muži.
Mimo běžence z Ukrajiny se HIV v ČR potvrdil u 249 lidí
Za poslední tři roky v Česku zdravotníci zachytili v průměru 235 nově HIV pozitivních pacientů. V letošním roce bohužel statistika sledování přenosů HIV překonala průměr za poslední roky. Podle dat SZÚ od letošního ledna do konce října se u nás virus HIV nově potvrdil u 249 lidí. Mezi nově nakaženými z více než poloviny převládají cizinci s dlouhodobým pobytem.
„Z 249 nových případů HIV infekce v roce 2022 bylo 139 rezidentů, neboli cizinců s dlouhodobým pobytem v Česku [55,8 %],“ přibližuje SZÚ.
A nejvíce jich pocházelo z Ukrajiny [89]. S velkým odstupem pak ze Slovenska [8], Ruska [8], Moldavska [4], Polska [4] a dalších 22 zemí. Podíl rezidentů dlouhodobě narůstá a letos poprvé přesáhl hranici 50 %. Počet rezidentů je oproti loňskému počtu za stejné období o 61 vyšší.
„Nárůst zejména souvisí s vyššími počty nově evidovaných Ukrajinců, kteří žili v ČR a nemají tudíž status uprchlíka. Dvě třetiny z nich věděly o své HIV pozitivitě, léčbu dosud získávaly na Ukrajině a kvůli válečné situaci požádaly o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR,“ tvrdí Marek Malý, vedoucí oddělení biostatistiky SZÚ.
Veronika Táchová