Krajské hygieny zřejmě sjednotí ústřední orgán spadající pod ministerstvo zdravotnictví. Nyní postrádá řízení hygien v Česku jednotnost. A podle náměstkyně ministra zdravotnictví Pavly Svrčinové právě to je v praxi problém.
Chystané změny v řízení hygienických stanic oznámila na dnešní [29.11.] tiskové konferenci hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová, která je současně i náměstkyní ministra zdravotnictví. Novou organizační strukturu hygienických stanic připodobnila k fungování Státní veterinární správy. Nadále by zůstalo čtrnáct krajských hygienických stanic, které by vedli ředitelé. Ovšem s tou změnou, že by jejich nadřízeným orgánem bylo jedno centrální pracoviště. Což by podle Svrčinové zajistilo, aby všech čtrnáct hygienických stanic pracovalo jednotně, čímž by se jejich práce zefektivnila i sjednotila.
Hned to ale nebude. Změnu ve fungování hygienických stanic přináší návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Tato novela se podle ředitele odboru ochrany veřejného zdraví na ministerstvu zdravotnictví Matyáše Fošuma dostane do připomínkového řízení nejspíš až v příštím roce.
Krajské hygieny neumějí žádat o dotace
Kvůli vzniku nového ústředí pro jednotné řízení hygienických stanic ministerstvo zdravotnictví neplánuje nábor nových pracovníků. Úřad chce prostřednictvím novely i zrychlit vyřizování administrativních povinností. Například živnostníci zajišťující kosmetické či kadeřnické služby by odesílali potřebná povolení elektronicky. Nikoli povinně písemně, jako je tomu nyní. Nově by mohly fungovat i takzvané hygienické registry, do kterých by zaměstnavatelé zadávali informace o rizicích na pracovních pozicích online.
Centrální řízení krajských hygien by podle Pavly Svrčinové zvýšilo mimo jiné i čerpání peněz z evropských dotačních programů, v čemž nyní podle jejího názoru některé hygieny často selhávají.
„Více než polovina hygien nebyla schopna si vypsat dotační programy,“ řekla.
I proto podle ní některé z nich letos poukazují na nedostatek financí. Přitom nabídka dotačních titulů je podle hlavní hygieničky více než dostatečná. Lepší čerpání dotací uvedla i jako jeden z důvodů, proč změnit způsob řízení hygienických stanic. Stanice by měly jedno oddělení, které by připravovalo i žádosti o dotace z evropských fondů.
O práci na hygieně nemají lékaři zájem
Další, tentokrát postupnou změnou procházejí hygienické stanice podle Svrčinové již dnes. Ze stanic totiž postupně odcházejí lékaři a noví nepřicházejí. Nemají zájem kvůli nízkému platovému ohodnocení o práci v oboru ochrany veřejného zdraví.
„Studenti by o to měli zájem, ale když se jim řekne nástupní plat, tak řeknou, bohužel, to ne,“ popsala současnou praxi.
Proto se podle ní snaží hygieny vychovávat odborníky, magistry, kteří na hygienickou službu po studiích spíše nastoupí.
Za krátké připomenutí stojí i to, že novelu zákona, která měla centralizovat hygienickou službu a posílit její pravomoci, připravil úřad už před dvěma roky. Tedy v prvním roce pandemie covidu-19, kdy zemi vedl kabinet Andreje Babiše [ANO].
Ovšem zástupci tehdejší opozice STAN, TOP 09, KDU-ČSL a ODS návrh zkritizovali. Argumentovali, že by novela zákona o ochraně veřejného zdraví dala bezprecedentní pravomoci jednomu „superúřadu“, tedy nově vzniklému úřadu Státní hygienické služby.
Veronika Táchová
