„O tom, že by ministerstvo zdravotnictví chystalo nějaké mapy dostupné péče pro obyvatele měst a obcí, nic nevím,“ uvedla Claudia Varhol z Legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR [SMO ČR].
A stejnou informaci Claudia Varhol, která je na SMO ČR zodpovědná i za problematiku zdravotnictví a sociálních služeb, pro ZdraveZpravy.cz potvrzuje i po několika dnech, kdy na Svazu marně pátrá po více informacích.
„Ne, tady u nás o tom nikdo nic neví. Nemohu vám poskytnout žádné informace,“ říká.
Její slova překvapují. Zvlášť, když ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] již zkraje dubna po jednání vlády informoval veřejnost o vzniku map dostupnosti praktiků, pediatrů, stomatologů a gynekologů. Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] informovalo: „Na vytvoření zdravotnické mapy resort ministerstva spolupracuje s Asociací krajů ČR, zástupci Svazu měst a obcí ČR a zdravotními pojišťovnami.“
Sám ministr zdravotnictví Válek začátkem května v podcastu ZdraveZpravy.cz v souvislosti s přípravou zdravotnických map přímo uvedl: „Ministerstvo odeslalo informaci všem starostům v České republice do datové schránky. Z nich zjistí, kde je nejbližší lékař, kde se mohou občané, obyvatelé těchto obcí, pokud takového lékaře nemají, registrovat.“
Vznik map iniciovala péče o běžence z Ukrajiny
V podcastu ministr vysvětlil, proč MZ ČR odeslalo municipalitám informace o lékařích v Česku. Šlo o reakci na příchod uprchlíků z Ukrajiny, jimž zajišťovalo zdravotní péči. Když už si informace o prakticích, pediatrech, zubařích a gynekolozích úřad zjišťoval pro potřeby běženců, došlo podle ministra i na mapy dostupnosti zdravotní péče pro všechny občany.
„A my máme – to je důsledek té uprchlické krize – teď už přesně zmapovány kapacity praktických lékařů, soukromých gynekologů, pediatrů, zubařů. […] Získáváme postupně přesná data o síti, která tady nikdy nebyla. To znamená, že zvýšení dostupnosti péče pro Ukrajince znamená zvýšení dostupnosti péče pro Čechy. A v momentě, kdy se Ukrajinci vrátí na Ukrajinu a začnou tu zemi znovu dávat do pořádku poté, co ji Putin zdevastoval, nám to tady zůstane,“ vysvětlil ministr v podcastu ZdraveZpravy.cz.
„Ono se zdá, že je to pro ukrajinské uprchlíky, ale není. Zlepšení dostupnosti péče pro ukrajinské uprchlíky rovná se zlepšení péče pro Čechy,“ dodal.
Dále vysvětlil, že v projektu MZ ČR úzce spolupracuje s odbornými společnostmi, zdravotními pojišťovnami, a hlavně pak s Krajem Vysočina. A skutečně. Kraj Vysočina zkraje letošního dubna opravdu oznámil půlroční pilotní projekt s MZ ČR.
„Bude to výchozí stav, kdy se začneme zabývat tím, jakým způsobem lékaře v regionu zajistit,“ řekl tehdy hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek [ODS a STO – Starostové pro občany] s tím, že v kraji řeší nedostatek lékařů dlouhodobě.
Ve společném projektu podle jeho slov kraj porovná svoje informace o lékařích na svém území s daty zdravotních pojišťoven. Zkušenosti a výstupy pak poslouží jako základ pro první mapu dostupnosti zdravotní péče v České republice.
Mapy dostupné péče v Kraji Vysočina
I když od slavnostního vyhlášení map zdravotní dostupnosti uběhlo osm měsíců, reakce na otázky ZdraveZpravy.cz mluvčí Kraje Vysočina Jitky Svatošové byla obdobná reakci zástupkyně Svazu měst a obcí Claudie Varhol.
„Mapy dostupné péče u nás v kraji? Vůbec nevím, o čem mluvíte,“ uvedla pro ZdraveZpravy.cz s tím, že ale zkusí zjistit více.
Za pár dní nabízí bližší informace: „Téma dostupnost primární péče na Vysočině otevřelo vedení Kraje Vysočina při návštěvě ministra zdravotnictví v našem regionu. Zároveň hovořili o možné bonifikaci lékařů primární péče. Tedy těch, kteří budou ochotni otevřít své praxe v lokalitách, které jsou mimo městské lokality. Tedy na venkově. Hovořili i o současných trendech v počtech registrovaných pacientů u jednotlivých lékařů atd.“
Na tento popud podle jejích slov zpracovala Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] podle svých dat přehled poskytovatelů primární zdravotní péče a jejich dostupnost na Vysočině. A stejný úkol dostal Odbor zdravotnictví Krajského úřadu Kraje Vysočina. Ten ale byl podle ní vzhledem k nedostupnosti některých údajů [zejména velikost tzv. pracovního úvazku lékaře] v nevýhodě.
„Nicméně data obou subjektů se nijak výrazně nelišila,“ zdůraznila mluvčí.
Podle ní následovala první jednání na téma dostupnosti primární zdravotní péče na Vysočině, a to na půdě VZP ČR, pracoviště Jihlava. Kromě zástupců kraje, krajského úřadu a VZP ČR se jednání účastnili zástupci České lékařské komory, Sdružení všeobecných praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost a Sdružení stomatologů.
„Jednalo se o první setkání, jehož obsahem bylo zejména seznámení se s daty VZP ČR ohledně dostupnosti péče a dále diskuse nad hledáním kroků, které by horšící se trend zvrátily,“ uvedla Jitka Svatošová.
Na otázku, co přinesla data VZP ČR a jaké závěry si z toho účastníci jednání odnesli, aby zlepšili dostupnost zdravotní péče pro své obyvatele, už ale odpovědět nedokázala. Omezila se jen na to, že jednání a diskuze budou pokračovat.
Co říká Ministerstvo zdravotnictví ČR
Získat informace o mapách dostupnosti zdravotní péče ze samotného ministerstva zdravotnictví není vůbec snadné. Tiskový odbor na položené otázky nereagoval. A nereagoval na ně ani po urgenci. Pomohla až přímá intervence redakce ZdraveZpravy.cz u ředitele odboru komunikace s veřejností Ondřeje Jakoba.
„V tuto chvíli již takzvané mapy zdravotní péče existují,“ informoval následně Ondřej Jakob redakci ZdraveZpravy.cz.
Podle něj je jednou z nich například Národní registr poskytovatelů pod správou Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR]. V něm zájemci podle něj najdou i podrobné mapové podklady pro všechny odbornosti. Přiložil i odkaz na mapu. Obdobné funkce podle něj má i mapa zdravotní péče.
„Obdobně pak lze vyhledávat poskytovatele zdravotních služeb i na stránkách některých zdravotních pojišťoven. Například u VZP ČR na tomto odkazu,“ dodal Jakob.
A neomezil se pouze na odkazy na mapy, ale i uvedl, že současné vyhledávací mechanismy jsou velkou pomocí jak pro pacienty, tak pro starosty obcí. Zároveň ale zmínil jeden ne nepodstatný detail.
„Z pohledu MZ ČR lze za jedinou nevýhodu, kterou však prakticky těmito systémy nelze odstranit, považovat absenci aktuální vytíženosti jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb. Zejména pro primární péči. To pak může znamenat, že poskytovatelé, kteří se zobrazují, nemají aktuálně volnou kapacitu pro registraci či ošetření pacientů,“ dodal Ondřej Jakob.
Vysvětlení, proč mapy dostupné péče, na které odkazuje mluvčí MZ ČR Jakob, neposkytují informace o kapacitě lékařů, spočívá v tom, že se vůbec nejedná o mapy dostupnosti zdravotní péče. Nebo alespoň ne o ty, které v dubnu veřejnosti slíbil ministr Válek a informovalo o nich MZ ČR. Mapy, které jsou na Jakobem uvedených odkazech, tam jsou už zhruba tři roky. Jde o mapy, které vznikly ještě před pandemií covidu.
Žádné mapy dostupné péče neexistují
Jak je tedy možné, že MZ ČR tvrdí, že mapy dostupnosti zdravotní péče už existují, ale na Svazu měst a obcí ČR o nich nic nevědí a mluvčí Kraje Vysočina musí obrátit svůj úřad naruby, aby se dostala alespoň k nějakým informací o pilotním projektu k těmto mapám?
Odpověď je jednoduchá. Žádné zdravotnické mapy dostupnosti zdravotní péče ani po osmi měsících od jejich „slavného ohlášení“ neexistují. A nejen to. Minimálně ještě dalších pět měsíců, jak vyplývá ze slov ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR] Ladislava Duška pro ZdraveZpravy.cz, existovat nebudou.
„My akorát teď dostáváme zpřesněná data od zdravotních pojišťoven o kapacitách lékařů pro mapy dostupnosti. Teď to kolegové hodnotí. A dá se říci, že nejpozději příští rok v březnu, plus minus, by tato data měla být k dispozici,“ říká Ladislav Dušek s tím, že je rád, že se ZdraveZpravy.cz o projekt zajímají.
To kvůli tomu, že jsou podle něj důležité. Lidem mohou pomoci při hledání pediatra nebo zubaře s volnou kapacitou. A zohlední přitom třeba i jejich odvody na zdravotní pojištění. Tedy od nich nebude chtít plnou úhradu za poskytnutou péči.
„Pan ministr Válek na to hodně tlačí. Zejména na ty informace o úvazcích lékařů,“ dodává Ladislav Dušek.
Jako by snad chtěl omluvit skutečnost, že spárovat již existující informace o existujících lékařích v České republice s informací o tom, jak jsou na tom kapacitně, vezme českému zdravotnictví dvanáct měsíců. Přičemž projekt není zdaleka novinka. Mapy, na které odkázal Ondřej Jakob, sloužily jako pilotní mapy právě pro mapy dostupné péče, které s takovou slávou ohlásil ministr Válek.
Dobrá zpráva je, že se na mapách alespoň pracuje
I přes úžas nad pomalostí práce nad zdravotnickými mapami, jenž jsou veřejnosti prezentovány div ne jako hotová věc, najdeme na celé věci i pozitivní zprávy. Slova Ladislava Duška o tom, že ÚZIS ČR už zpracovává data o kapacitách lékařů od zdravotních pojišťoven, potvrzují i zdravotní pojišťovny. A na rozdíl od jiných podle MZ ČR zapojených subjektů do celého projektu mají o mapách dostupnosti informace.
„O projektu zdravotnických map je Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP] informována. Mapy, které MZ ČR připravuje, mají primárně sloužit celé veřejnosti na zjištění obecných kapacit v primární péči. Jejich výhodou bude jednoduchá dostupnost pro pojištěnce systému veřejného zdravotního pojištění,“ uvedla pro ZdraveZpravy.cz například mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.
Dodává, že ČPZP na přípravě map aktivně spolupracuje například programátorsky. Potvrzuje, že data, která se v těchto mapách používají, zpracovává ÚZIS ČR. A data čerpá i z dat, která pravidelně do ÚZIS ČR pojišťovna reportuje.
„Naši smluvní partneři, kteří ošetřují naše pojištěnce v ordinacích po celém území ČR, jsou tudíž na mapách vidět,“ tvrdí.
Zároveň potvrzuje slova mluvčího MZ ČR, že všechny pojišťovny už nyní mají na svých stránkách informace o své smluvní síti.
„V případě ČPZP lze vyhledat smluvní lékaře na https://www.cpzp.cz/lekari. Pokud má ovšem konkrétní lékař naplněnou kapacitu a pacienta nepřijme, jsou pracovníci ČPZP [klientského centra, pobočkové sítě] připraveni našim pojištěncům s hledáním smluvního poskytovatele pomoci. Což se běžně děje,“ říká.
Nutno dodat, že obdobně v Česku mluví všechny pojišťovny. Ne u všech je ale praxe ideální. Pokud pojištěnec hledá například zubního lékaře třeba u největší tuzemské zdravotní pojišťovny VZP ČR, dostane sice seznam zubařů v místě a okolí svého bydliště, ale bez informací o tom, zda si ho vezmou do péče. Pojištěnec pak často zoufale obvolává telefonní čísla ze seznamu, aby ho odmítal jeden zubař za druhým. Protože prostě nepřibírá nové pacienty na úhradu od pojišťovny.
Jednou bude líp, na tom se shodují všichni…
Elenka Mazurová na otázku, zda mapy dostupnosti zdravotní péče, až tedy budou k dispozici, českým pojištěncům prospějí, říká: „K otázce se budu moci vyjádřit, až si jako občan, pojištěnec ČR, aktivně vyzkouším, jak bude interaktivní mapa fungovat.“
Ladislav Dušek z ÚZIS ČR je optimista: „Ty mapy ukáží reálné dostupnosti zdravotní péče. A to na úrovni samospráv chybí. Bavíme s o tom, aby to bylo na úrovni obcí s rozšířenou působností. Aby to bylo i na úrovni okresů a krajů, jak mají dostupnou péči. Jak a lidé musí cestovat za zdravotní péčí.“
„Kouzlo celého systému je v tom, že do něj půjdou informace z více zdrojů. Jsou to data zdravotní pojišťovny. Je to hlášení od samotných poskytovatelů zdravotní péče. A je to i národní registr poskytovatelů zdravotních služeb pod dozorem krajských úřadů,“ upřesňuje.
Na druhou stranu i podle něj je jasné, že celý systém ztratí na kouzlu v momentě, kdy mapy dostupné zdravotní péče, až tedy budou, ukáží, že plátci zdravotního pojištění v Česku lékaře prostě nenajdou. Což se podle Duška ukazuje už nyní při jejich přípravě.
„Určitě budou oblasti, kde zjistíme, že s tou dostupností zdravotní péče jsou velmi velké problémy. Ale budou i oblasti, kde to bude dobré. Někde je ta síť velice hustá a dostupná. Není tedy možné paušálně říci, že je všechno špatné, ale také to neznamená, že je všechno dobré,“ vysvětluje.
Trvá-li příprava map rok, kolik vezme dostupnost péče?
Pokud přenecháme informace o tom, co je už nyní dobré politikům a státním úředníkům a soustředíme se na to, jaká je skutečná praxe a s čím se v Česku dlouhodobě lidé potýkají, tak ze slov Ladislava Duška dále vyplývá, co se dlouhodobě ví. Totiž, že zejména v regionech – s mírnou výjimkou Středočeského kraje – se lidem nedostává péče ambulantních specialistů. Nejvíce chybějí ambulantní lékaři pro děti a dorost. Přičemž se tento problém i podle Duška do budoucna ještě zhorší kvůli vysokému věku lékařů. A nejde jen o ně. I přes vysoký počet zubařů v Česku, Ladislav Dušek pro ZdraveZpravy.cz potvrzuje, že „není sporu“ o tom, že zdravotnické mapy i u nich potvrdí nedostupnost zdravotní péče pro pojištěnce.
Daniel Tácha
