Polovina energetické infrastruktury na Ukrajině je poničena. Bez proudu v zemi žije 10 milionů lidí. Nemocnicím chybí elektřina, plyn, voda. Bez energie nefungují krevní banky, inkubátory ani intenzivní péče s ventilátory.
Aktuální situaci na Ukrajině, především v její východní části a nově osvobozených oblastech popsal veřejnosti při své čtvrté návštěvě Kyjeva regionální ředitel Světové zdravotnické organizace [WHO] pro Evropu Hans Kluge.
„Ukrajinský zdravotní systém čelí nejtemnějším dnům války. Poté, kdy vydržel více než 700 útoků, je nyní obětí ještě energetické krize. Země je pod tlakem ze všech stran a konečnou obětí je pacient,“ řekl při své návštěvě Ukrajiny Kluge.
Statisíce objektů po celé zemi, včetně soukromých domů, škol, nemocnic, jsou nyní bez dodávek plynu a elektřiny. Čtvrtina ukrajinské populace se ocitla právě nyní v době přicházejících mrazů bez zdrojů tepla. Kluge zdůraznil, že zdraví lidí nemůže být ve válce bráno jako rukojmí.
„Chladné počasí může zabíjet. Teploty v některých částech země podle předpovědi klesnou až k -20 ˚C,“ upozornil Kluge.
Bez tepla je na Ukrajině přes 10 milionů lidí
Mnohé domácností na Ukrajině podle Klugého přistupuje k alternativním zdrojům vytápění. Mimo spalování dřeva a dřevěného uhlí začaly mnohé z nich teplo získávat z generátorů poháněných naftou a elektrických ohřívačů. Což s sebou nese, jak řekl Kluge, nemalá zdravotní rizika spojená s nadýcháním se toxickými látkami. Západní země se sice v oblasti zdravotnictví snaží podle Klugeho Ukrajincům pomáhat i v zimních měsících, nejde však o dlouhodobě udržitelnou formu pomoci.
„Pomáháme ukrajinskému zdravotnímu systému připravit se na zimu. To zahrnuje nouzové opravy zdravotnických zařízení a infrastruktury vytápění a údržbu energie,“ uvedl.
WHO a západní státy zajišťují prefabrikované konstrukce v nově získaných areálech, přenosná topidla s palivem, přikrývky pro přežití, dieselové generátory a sanitky. To proto, aby i v zimě mohla zdravotnická zařízení nadále fungovat. Byť často v provizorních podmínkách.
„To ale není udržitelný scénář. Tato válka musí skončit,“ zdůraznil ve své řeči Hans Kluge.
Léky chybí i v osvobozených regionech
Současně vyzval obě válčící strany, aby co nejdříve zajistily, respektive zprůchodnily humanitární koridor do okupovaných a nově osvobozených oblastí Ukrajiny. Lidé v nich žijících postrádají základní zdravotní péči a nutné léky.
„Velmi se obávám o 17 tisíc pacientů s HIV v Doněcku, kterým mohou brzy dojít kritická antiretrovirová léčiva, která je pomáhají udržet při životě,“ řekl.
Zima a nedostatek zdrojů tepla donutí podle Klugeho opustit své domovy další dva až tři miliony Ukrajinců. Navíc se dá očekávat, že kvůli zimě a chybějící zdravotní péči půjde často o nemocné válečné uprchlíky.
Válečná situace, kdy je narušena více než polovina energetické infrastruktury v zemi, navíc v zimním období, si podle něj žádá zajištění trvalých zdrojů pro udržení základního zdravotního systému. To bude i jedno z témat chystané prosincové konference o Ukrajině. Ta se uskuteční v Paříži pod vedením francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Veronika Táchová
