Neplodnost se v Česku dotýká podle lékařských studií přibližně 15 procent párů. Ve třetině případů bojují se zdravotními komplikacemi ženy, ve druhé třetině muži a poslední třetina připadá na problémy u muže i ženy zároveň.
Lékaři dále upozorňují, že specifickým problémem je vysoký věk žen, které se rozhodnou pro své první dítě. Tento věk se ve vyspělých zemích, kam se řadí i Česko, každým rokem nepatrně zvyšuje.
„Jestliže se tedy páru nedaří při pravidelném styku počít miminko během dvanácti měsíců, doporučuji podstoupit komplexní vyšetření. Výjimka nastává v případě, že má žena více než třicet tři let. Tam by se mělo k vyšetření přistoupit již po zhruba půl roce bezvýsledného snažení,“ říká ředitelka reprodukční kliniky Repromeda Kateřina Veselá.
Zároveň upozorňuje na to, že věk hraje významnou roli nejen u žen, ale také u mužů. I když není tak zásadní, svůj význam pro úspěšné otěhotnění přeci jen má.
„S přibývajícími lety se například zvyšuje podíl mutací spermií a zároveň se postupně snižuje objem těch zdravých, pohyblivých,“ vysvětluje Kateřina Veselá, která dál v několika bodech shrnuje problémy, s nimiž se muži potýkají nejčastěji.
Vyšetření na spermiogramu a nekvalitní spermie
Nekvalitní spermie jsou jednou z nejčastějších příčin mužské neplodnosti. V případě obtíží proto první kroky muže vedou k vyšetření na spermiogramu. Po třídenní sexuální abstinenci muž odebere vzorek spermií do sterilní nádobky a osobně odevzdá. Lékaři následně zhodnotí počet, strukturu, tvar a pohyb spermií. Sledují podíl zralých buněk, objem spermatu a jeho pH. Pokud jsou všechny parametry v pořádku, označuje se stav pojmem normospermie. V opačném případě přicházejí jako první na řadu takzvaná režimová opatření.
„Muži mohou kvalitu ejakulátu většinou zlepšit vlastním přičiněním. Doporučuje se dodržovat zásady správné životosprávy, doplňovat vitaminy E a C, zinek, selen, kyselinu listovou nebo třeba omega-3 mastné kyseliny,“ objasňuje Veselá.
Dále doporučuje omezení, ideálně úplné vysazení alkoholu, kouření či nadměrných dávek kofeinu. Varuje i před přílišným zahříváním v oblasti genitálií, nošením těsného spodního prádla nebo častou konzumací sóji.
Muži mohou trpět nepříznivou genetikou
Ani příznivé výsledky spermiogramu bohužel neznamenají, že je muž v pořádku. Dalším úskalím bývají genetické poruchy. Často jde o nejrůznější chromozomové mutace, zlomy v DNA a poruchu spermatogeneze, tedy tvorby spermií. Mezi základní vyšetření proto spadá takzvané stanovení karyotypu. To je analýza krevního vzorku, která sleduje možné odchylky v chromozomální výbavě člověka.
„Genetické anomálie mohou stát nejen za nemožností vůbec počít, ale mnohdy i za opakovanými potraty. Pokud se tedy u muže odhalí závažné zatížení, řeší se oplodnění obvykle formou IVF,“ vysvětluje Kateřina Veselá.
Lékař pak na základě zjištěného problému stanoví postup k získání zdravých spermií. U dědičného onemocnění v rámci IVF následně vybere takové embryo, které genetickou vadu nenese. Další komplikací, která patří mezi geneticky podmíněné, je varikokéla. Jde o poměrně citlivou mužskou záležitost a sice rozšíření žil varlete. Kvůli snížené kvalitě žilní stěny pak dochází ke zhoršení odtoku krve. Varlata se přehřívají a snižuje se kvalita spermií. Varikokélu lékaři dokáží zmírnit chirurgickým zákrokem, po kterém se spermiogram obvykle zlepší.
Problém je i obezita, a to nejen u mužů
Ačkoliv se na první pohled může zdát, že obezita s plodností přímo nesouvisí, opak je pravdou. Pokud je hodnota BMI vyšší než 30, zadělává si člověk na problémy nejen s cukrovkou, vysokým tlakem, srdcem, ale i v oblasti reprodukce.
„U obézního muže dochází ke změně hladiny hormonů a z tukové tkáně se do organismu následně vyplavují jiné typy látek, než které jsou u zdravého muže třeba. Následkem toho může dojít k útlumu tvorby spermií,“ vysvětluje Veselá.
Podle ní se v tukové tkáni kumulují toxiny, zvyšuje se teplota v oblasti varlat a často dochází k poruchám erekce. Dojde-li k výraznému snížení tělesné hmotnosti, upraví se v těle mužů hladiny hormonů a opět se vylepší skóre na spermiogramu.
Muži a pohlavní nemoci
Další příčina mužské neplodnosti může spočívat v nesprávně zaléčené pohlavní nemoci. Například prodělaná chlamydiová infekce s sebou nese zvýšené riziko poškození DNA spermií. Ty pak nedokáží oplodnit vajíčko. K početí potomka je nutné podstoupit odběr ejakulátu, jenž se následně o poškozené spermie pročistí a k oplodnění se vyberou jen buňky zdravé.
„Ještě těžší následky může mít na svědomí třeba kapavka. Kvůli té často dochází k zanícení varlat a poškození cesty mezi nadvarletem a močovou trubicí, takže spermie nemohou chámovodem projít,“ tvrdí lékařka.
Podle ní se sperma následně musí odebírat chirurgicky v celkové anestezii. Zdůrazňuje, že nejlepší varianta je pohlavní nemoc vůbec nemít. Když už se jí muž přeci jen nakazí, podle jejich slov se dnes naštěstí nabízí mnoho možností, jak ji zaléčit.
—
MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., je gynekologem a porodníkem se specializací II. stupně. Má specializační atestaci z oboru reprodukční medicíny. Doktorát složila v oboru molekulární biologie a genetiky. Mnoho let působila v expertních skupinách Evropské společnosti pro lidskou reprodukci, je členkou výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti. Zasedá v komisi Ministerstva zdravotnictví ČR pro reprodukční medicínu.
Driv babicky rikali najdi si hocha ve vedlejsi vesnici at nemate blbecka, ted v dobe zkumavek je blbec na kazdem kroku,holt byznys