Výdaje na hrazenou zdravotní péči příští rok atakují půl bilionu korun. Problém ale je, že rostoucí náklady na zdravotnictví jeho dostupnost ani kvalitu příliš nezlepšují. Ukázal to průzkum Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR].
Výsledky průzkumu SZP ČR ukazují, že každoroční nemalý růst výdajů do českého systému zdravotnictví ke zlepšení dostupnosti, kvality a celkové spokojenosti pojištěnců příliš nevede. Přibližně 60 procent dotazovaných nevnímá v českém zdravotnictví za poslední tři roky žádnou změnu, tedy ani k lepšímu ani k horšímu. Zhruba 28 procent respondentů uvádí, že se zdravotní péče v Česku za poslední tři roky obecně zhoršila. Jen deset procent respondentů uvedlo, že je o něco lepší.
Když srovnáte úroveň českého zdravotnictví hrazeného z veřejného pojištění, jak vnímáte změnu mezi stavem v roce 2019 a v roce 2022?
| Lepší | Stejná | Horší | |
| Dostupnost péče | 9,8 % | 58,0 % | 32,2 % |
| Kvalita péče | 10,8 % | 64,8 % | 24,5 % |
| Přístup k pacientům | 10,6 % | 61,8 % | 27,6 % |
| Průměr | 10,4 % | 61,5 % | 28,1 % |
[Zdroj: SZP ČR]
„Vzhledem k tomu, že mimořádné covidové náklady jsou nyní už jen velmi malé, jde drtivá většina navýšení nákladů na standardní obvyklou péči. Potvrzuje to i naše průběžné sledování produkce. Podle dat z průzkumu se ale jeví, že se to bohužel nijak pozitivně neodráží ve vnímání péče, kterou pojištěnci dostávají,“ uvádí k výsledkům průzkumu prezident SZP ČR Ladislav Friedrich, který zastupuje šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.
Vůbec nejhůře dotazovaní zhodnotili dostupnost hrazené péče z veřejného zdravotního pojištění. Zhoršení přístupu ke zdravotní péči, kterou mají mimochodem na starosti právě zdravotní pojišťovny, vnímá v Česku téměř každý třetí pojištěnec.
Dostupnost zdravotní péče se horší
U otázky na dostupnost hrazené zdravotní péče v průzkumu, který pro SZP ČR realizovala agentura Ipsos, uvedla zhruba třetina dotazovaných, že se za poslední tři roky zhoršila. Pouze 9,8 procenta respondentů pociťuje její zlepšení. 58 procent lidí žádné výrazné zhoršení ani zlepšení nepociťuje.
A situace nevyšla příznivě ani u dotazování na zlepšení kvality péče za poslední tři roky. Čtvrtina pojištěnců tvrdí, že se zhoršila. Pouze 10,8 procenta dotazovaných uvedlo, že se zlepšila. Zhruba 65 procent ji vnímá stejně. Přístup k pacientům se podle výsledků průzkumu zlepšil podle 10,4 procenta dotazovaných. Avšak necelých 28 procent jich uvádí, že se vztah k pacientovi ve zdravotnictví zhoršil.
„U dostupnosti a kvality péče platí, že čím vyšší věk, tím kritičtější pohled. U lidí do 26 let je dokonce převaha těch, kteří vnímají zdravotnictví nyní jako lepší než těch, kteří vidí zhoršení,“ upřesnili zástupci SZP ČR.
Naopak u hodnocení přístupu k pacientům a chování personálu už mladší lidé patří právě k těm, kteří nejčastěji vnímají zhoršení.
„Odlišuje se ale vnímání u žen a mužů, kdy podíl těch vnímajících zlepšení je shodně lehce nad deset procent, ale podíl deklarující zhoršení je u mužů 25 procent a u žen 31 procent a u parametru dostupnosti dokonce 35 procent,“ dodávají zástupci SZP ČR.
Co do regionů nebo příjmů pojištěnců nejsou podle Svazu vidět žádné výrazné rozdíly. Podle Svazu výsledky průzkumu potvrdily, že se sice cestou centrálně stanovených úhradových vyhlášek podařilo posílit financování poskytovatelů zdravotnických služeb, na druhou stranu ale chybí stimulace ke zlepšování kooperace a vztahů s pacienty.
Výdaje na zdravotnictví atakují půl bilionu korun
Letos odvedou plátci zdravotního pojištění pojišťovnám zhruba 431,5 miliardy korun. V následujícím roce 2023 už částka, se kterou bude sedm tuzemských veřejných zdravotních pojišťoven hospodařit, atakuje půl bilionu korun.
Podle současných odhadů od plátců pojistného zdravotní pojišťovny v příštím roce vyinkasují 464,6 miliardy korun a ti za zdravotní péči poskytovatelům podle úhradové vyhlášky pro příští rok zaplatí 474,4 miliardy korun. Po několika letech se pojišťovny dostanou do schodkového hospodaření 9,8 miliardy korun. Ztrátu vyrovnají ze svých rezerv.
„Očekávané zůstatky pojišťoven ke konci letošního roku budou 43,2 miliardy korun, saldo bude kryto ze zůstatků zdravotních pojišťoven,“ potvrdila výše uvedené výdaje na celostátním setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví 25.10. v Brně náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová.
Dodejme, že plátci pojistného jsou zaměstnanci, jejich zaměstnavatelé, živnostníci, osoby bez zdanitelných příjmů [OBZP]. Za vybrané skupiny obyvatelstva, jako jsou důchodci, ženy na rodičovské dovolené, nezaopatřené děti, vězni aj. hradí měsíční pojistné stát.
–VRN–
