Slibné výsledky přinesla druhá část velké mezinárodní studie Compass Pathways, která testuje psilocybin v léčbě rezistentní deprese. Na studii se podílejí vědci z Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ] i čeští pacienti.
Více než 320 milionů lidí na celém světě trpí velkou depresivní poruchou [MDD]. Celosvětově jde o hlavní příčinu invalidity a jednu z nejrychleji rostoucích duševních nemocí. Asi třetině pacientů, tedy zhruba 100 milionům lidí nepomáhají stávající terapie a trpí depresí rezistentní na standardní léčbu.
Až 30 procent z nich se kvůli tomu alespoň jednou za život pokusí o sebevraždu. Rezistentní deprese s sebou nese dvojnásobek až trojnásobek léčebných výdajů oproti MDD. Pacienti totiž přetrvávají ve stavu hluboké deprese, kdy jim různé typy medikace ani léčebné přístupy nezabírají. I z toho důvodu se u těchto pacientů vyskytuje výrazně vyšší mortalita ze všech příčin. Psilocybin je psychedelická látka obsažená například v lysohlávkách.
„Výsledky léčby psilocybinem jsou u některých pacientů s depresí až překvapivě dobré,“ potvrdil v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ] Filip Španiel.
Jeho slova potvrzují výsledky aktuální studie. Podle nich u části pacientů trvalo zlepšení příznaků deprese i dvanáct týdnů po podání látky. Výsledky nyní publikoval prestižní lékařský časopis The New England Journal of Medicine [NEJM]. Vědci aktuálně zkoumají optimální dávkování a možné vedlejší účinky. V chystané třetí fázi budou vědci zkoumat účinky po opakované dávce.
Psilocybin ve vyšších dávkách fungoval lépe
Po jediné dávce psilocybinu v množství 25 mg v kombinaci s psychologickou podporou podle studie došlo u 29 procent účastníků k výraznému zmírnění symptomů deprese. Zmírnění přetrvávala i tři týdny po podání látky. To je podle Tomáše Páleníčka z NUDZ vyšší efektivita než u tradičních způsobů farmakologické léčby u rezistentní deprese. Ty přitom podle něj někdy u pacientů nezabírají vůbec.
„Dávka 25 mg má výrazně vyšší účinnost v čase oproti dávce 1 mg. 12 týdnů po podání dávky 25 mg bylo výrazné snížení depresivních symptomů u 20 procent pacientů oproti deseti procentům těch, kterým byl podán jen 1 mg,“ upřesňuje.
Dodává, že COMP360 psilocybin pacienti ve většině případů dobře tolerují. V den podání patřily k nejčastějším nežádoucím účinkům bolesti hlavy, nevolnost a závratě. Jejich počet i výskyt podle vědců zřejmě souvisel s podanou dávkou.
„Ve všech skupinách byl bedlivě sledován výskyt sebevražedných myšlenek a úmyslného sebepoškozování. Jde o parametry, které se u populace s rezistentní depresí běžně sledují. Většina případů se objevila minimálně až po týdnu po podání psilocybinu. Což poukazuje na okamžitý účinek. Ani v jedné léčebné skupině nedošlo k žádnému průměrnému zhoršení skóre sebevražedných myšlenek na škále MADRS. Tuto škálu lékaři nejčastěji užívají pro objektivní hodnocení depresí a jejich změn,“ vysvětluje Tomáš Páleníček.
Součástí studie podle něj nebyla systematická dlouhodobá podpůrná psychoterapie, která by mohla účinky ještě prohloubit.
NUDZ vede několik psilocybinových studií
Studii, která je největší svého druhu, vědci realizují celkem v deseti zemích. V Česku se jí účastní osm pacientů z celkového počtu 233 osob. Randomizovaná, kontrolovaná, dvojitě zaslepená studie cílí na porozumění účinnosti a bezpečnosti jednorázové dávky psilocybinu COMP360 u pacientů s rezistentní depresí. Tedy se zaměřuje na pacienty, na jejichž psychický stav standardní formy léčby nezabírají.
Studie nyní bude pokračovat třetí fází klinického hodnocení. V ní vědci prozkoumají antidepresivní účinek psilocybinu a délku jeho trvání na velkém souboru pacientů. Třetí fázi chtějí vědci započít ještě letos. V Česku reálně spíše až od začátku příštího roku.
Vědci z NUDZ se výzkumu psychedelik věnují dlouhodobě pro jejich jedinečný účinek na lidskou psychiku a prožívání. V Ústavu nyní probíhají dvě významné akademické studie originálního designu srovnávající účinek psilocybinu, ketaminu a midazolamu v léčbě deprese.
První studie se zaměřuje na pacienty, jež nereagují na standardní léčbu. Druhá pracuje s pacienty s diagnózou deprese, která se u nich rozvíjí kvůli onkologické diagnóze.
„Obě studie jsou velkou nadějí pro pacienty, kterým jiné formy léčby nezabírají. Pakliže se léčebný potenciál prokáže, můžeme předpokládat, že dojde ke zpřístupnění této formy léčby i běžným pacientům mimo rámec výzkumných studií,” říká hlavní terapeut studie z českého výzkumného centra v NUDZ Filip Tylš.
Každá studie pojme 60 pacientů, pro které je právě tato forma léčby velkou nadějí. Vědci navíc stále hledají dobrovolníky. Nutno dodat, že výsledků ve výzkumu psilocybinu u duševních poruch si všímají i investoři, zejména pak v USA.
–DNA–
