Simulační centrum v pražských Bohnicích za 1,5 mld. Kč financované z Národního plánu obnovy [NPO] nebude. Přesune se do Motola a za třetinu peněz. Nejde přitom o jediný projekt NPO, ke kterému má ministr zdravotnictví výhrady.
Velké investiční projekty financované z evropského Národního plánu obnovy [NPO] rozpracovala ještě předchozí vláda Andreje Babiše [ANO]. Ta ale ve srovnání se současným vedením země spatřovala investiční priority, konkrétně ve zdravotnictví, poněkud jinde. Problém pak je, že k některým projektům financovaných z NPO se Česko už zavázalo u Evropské komise. To značí, že za jejich nedodržení i draze zaplatí.
„Já jsem se dostal do situace, že 200 miliard, které má český stát dostat na Národní plán obnovy, je podmíněn některými projekty,“ potvrdil na sněmovním Výboru pro zdravotnictví [2.11.] ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].
Jde například o výstavbu simulačního centra urgentní medicíny na pozemcích Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Anebo brněnský Masarykův onkologický ústav [MOÚ], který se zaměřuje na vysoce specializovanou onkologickou péči. Vzniknout při něm má Centrum onkologické prevence za více než 800 milionů korun financované právě z NPO.
Projekty NPO minulé vlády se upravují
„My jsme byli s panem ministrem [Adam Vojtěch za ANO, pozn. red.] jasně domluveni, když jsme vyhráli volby, že nebude do Bruselu odesílat materiál, který by byl nevratný,“ uvedl na jednání výboru ministr Válek.
Dodal, že neví, jestli do Bruselu dokumenty na výstavbu Centra onkologické prevence v MOÚ odeslal Adam Vojtěch. Anebo k tomu dostal příkaz od někoho jiného.
„Takto to odeslala předchozí vláda a ministr Vojtěch včetně náplně. A nehnu s tím, i kdybych se na hlavu postavil. Bude to tam stát a bude se to jmenovat Centrum prevence,“ reagoval na výtku místopředsedy výboru Julia Špičáka z hnutí ANO.
Ten apeloval, aby se prostředky NPO pro zdravotnictví využily efektivně a nezmařily se.
„Je třeba překomponovat tu koncepci,“ řekl poslanec Špičák s dodatkem, že těch 800 milionů korun, které mají jít na prevenci, na screening jsou „vyhozený peníze“.
„Nezřídíte osm ordinací, kam vám přijde endoskopovat osm lékařů,“ dodal.
Ministr Válek zopakoval, že s plány na vybudování Centra onkologické prevence v MOÚ, které schválila předchozí vláda a do Bruselu odeslal jeho předchůdce, nyní nic neudělá. Stejně tak zmínil nevratnou podmínku postavit v Praze Národní onkologické centrum.
„Pokud ho do dvou a půl roku nepostavíme, seberou nám 200 miliard korun, protože jsme to dali jako jeden z pilířů, jako jednu z podmínek,“ vysvětlil.
Centrum prevence v MOÚ není šťastné řešení, míní Válek
Ministr Válek dále uvedl, že si nemyslí, že je zrovna šťastným řešením zřídit centrum prevence v MOÚ, kam chodí za léčbou onkologičtí pacienti. A lékaři a ostatní zdravotníci se v něm specializují na tento medicínský obor. Fungování centra ale už projednal se zástupci lékařských fakult a vedením nemocnice.
„Prakticky měli představu, že budou spolupracovat úzce s centrem nutričních terapeutů. A zaměří se na nutrici celého portfolia pacientů, nejen u onkologických pacientů, ale obecně,“ řekl ministr.
Dodal, že podpoří postup centralizace screeningů do MOÚ, aby se naplnil účel prevence. I když, jak uvedl, jsou po České republice jiná centra, která se zaměřují a rozvíjí prevenci.
„Vnímám pozici „Žluťáku“ jinde než centra pro rozvoj prevence,“ řekl s tím, že nyní už se musí udělat vše pro to, aby centrum všem dobře sloužilo.
Ministrův náměstek Jakub Dvořáček poznamenal, že částka osm miliard pokrývá celou složku určenou pro posílení prevence a onkologické péče.
„Na čistě preventivní záležitost MOÚ je to nějakých 826 milionů bez daně z přidané hodnoty,“ upřesnil.
Simulační centrum vyjde na třetinu plánované ceny
Obdobná situace panuje u loni avizovaného plánu na výstavbu moderního simulačního centra při pražském doškolovacím Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ] za 1,5 miliardy korun. Opět financovaného z prostředků NPO.
„Pražský doškolovák nemá stavební obor. Nemá projektovou kancelář. Mělo to být na pozemcích v pražských Bohnicích,“ tvrdí Válek k plánovanému simulačnímu centru urgentní medicíny.
„Zase jsem nemohl zrušit postavení Národního simulačního centra, protože byl jedním ze základních pilířů NPO. A celých 200 miliard bychom vraceli, protože bychom to nesplnili,“ dodal ministr.
Výsledkem jednání o změnách podle něj alespoň je, že se pořízení simulačního centra poníží na částku půl miliardy korun. A zřídí se při zmiňovaném onkologickém centru v motolské nemocnici.
„Přišel jsem k něčemu, co bylo odesláno, rozhodnuto, schváleno. A nyní se ty věci snažím posunout k většímu prospěchu medicíny,“ řekl ministr s tím, že nic z toho si nedovolí kritizovat.
To proto, že zařízení podle jeho slov i tak poslouží ku prospěchu pacientů i lékařů. Na druhou stranu využití peněz z NPO si přesto dokáže představit lepším způsobem.
Zdravotnictví chystá změny v NPO
Změny v čerpání peněz z NPO pro oblast zdravotnictví přislíbil ministr členům výboru blíže představit na dalším jednání. Zmínil, že finance [zřejmě ty vyšetřené z NPO, pozn. red.] půjdou na posílení geriatrické péče a slíbil i představit projekt traumatologického pavilonu na Vinohradech.
„Na Vinohradech se snad podaří během dvou let postavit opravdu nějaký urgentní příjem s traumatologií,“ řekl.
Investice podle Válka zamíří i do rozvoje rehabilitační péče. Přičemž výzvy budou otevřené jak státním, tak soukromým zdravotnickým zařízením bez ohledu na to, kdo je jejich zřizovatelem.
Veronika Táchová
