Uměle vytvořená krev vstoupila do klinických studií, oznámili britští vědci. V budoucnu by laboratorně pěstovaná krev pomáhala hlavně pacientům s velmi vzácnými krevními skupinami, pro které se krev jen těžko získává.
Uměle vytvořenou krev otestují vědci nejméně na deseti zdravých dobrovolnících. Dosud se do klinické studie zapojili dva lidé. Všichni účastníci výzkumu dostanou dvě dávky pěti až deseti mililitrů krve. A sice jednu darovanou a jednu vyrobenou v laboratoři, to s odstupem zhruba čtyř měsíců. Informaci přinesl server BBC.
Odborníci upozornili, že i přes první nadějné výsledky u laboratorně získávané krve bude většina krevních transfuzí v budoucnu vždy záviset na lidech, kteří krev darují. Laboratorně získaná krev dává naději především pacientům s velmi vzácnými krevními skupinami, které se těžko shánějí. A jsou nezbytné pro některé pacienty, kteří jsou závislí na pravidelných převodech krve kvůli onemocněním, jako je srpkovitá anémie. Pokud se krev dárce a příjemce přesně neshoduje, tělo ji začne odmítat a léčba selže.
Právě pro tyto pacienty by se dala potřebná krev vyrobit „na míru“ v laboratoři. Jak uvedl autor studie Ash Toye z Bristolské univerzity, některé krevní skupiny jsou velmi vzácné. V zemi může podle něj být třeba jen deset lidí, kteří jsou schopni takovou krev darovat. Příkladem jmenoval krevní skupinu známou jako Bombaj, kterou zdravotníci poprvé identifikovali v Indii. Vědci ji v Británii zaznamenali pouze u tří lidí.
Bez darované krve se ani umělá krev neobejde
Vědci při výzkumu nejprve z darované krve pomocí magnetických kuliček laicky řečeno vyjmuli kmenové buňky a z nich pěstovali červené krvinky až do doby, než byly připraveny na krevní transfuzi. Celý proces trval zhruba tři týdny.
„V budoucnu chceme vyrábět co největší množství krve. Moje vize je pokoj plný strojů, které ji budou nepřetržitě vyrábět z běžné darované krve,“ řekl Ash Toye.
Klinické studie, která chce krev otestovat nejméně na deseti zdravých dobrovolnících, se zatím zúčastnili dva lidé. Účastníci výzkumu dostávají dvě dávky pěti až deseti mililitrů krve. Jednu darovanou a jednu vyrobenou v laboratoři s odstupem nejméně čtyř měsíců.
Vědci do krve přidali malé množství radioaktivní látky, která se běžně používá při jiných lékařských zákrocích. To proto, aby viděli, jak dlouho zůstane v těle. Doufají, že krev vypěstovaná v laboratoři bude účinnější než ta normální. Červené krvinky totiž obvykle vydrží přibližně 120 dní, pak se mění. A zatímco typická darovaná krev obsahuje směs mladých a starých červených krvinek, krev vypěstovaná v laboratoři je všechna čerstvě vyrobená. A tak by měla vydržet celých 120 dní. Vědci předpokládají, že by tato výhoda laboratorně vypěstované krve mohla v budoucnu umožnit kratší a méně časté transfuze.
Nicméně stejně jako každá novinka ve vědě, a té medicínské zvlášť, i výzkum laboratorně pěstované krve se potýká s finančními a technologickými těžkostmi. Podle vědců není jasné, kolik bude takové pěstování krve stát. Další problém je skutečnost, že kmenové buňky používané k pěstování červených krvinek se časem vyčerpají. Což omezuje množství krve, které mohou vědci novou technologií pro pacienty vyrobit.
–ČTK/RED–
