Středočeský kraj může podle hejtmanky Petry Peckové [STAN] čelit další uprchlické vlně z Ukrajiny. A to brzy. Blíží se zima, boje na Ukrajině neutichají. Pecková řekla, že pokud k tomu dojde, kraj otevře velké asistenční centrum.
„Jsme už upozorňováni na to, že může nastat druhá migrační vlna. Samozřejmě to bude přímo úměrně souviset s počasím a samozřejmě i s bezpečnostní situací na Ukrajině,“ uvedla Pecková.
Aktuální situaci příští týden vyhodnotí krajský krizový štáb. O možné další vlně běženců z Ukrajiny už informoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
„Sledujeme zároveň, jestli nenastane další podzimní či zimní vlna s ohledem na útoky, které Putin realizuje,“ řekl ministr Jurečka na jednání unijních ministrů pro zaměstnanost a sociální politiku v Praze, které se konalo 13.10. a 14.10. 2022.
Od počátku migrační vlny z Ukrajiny české Ministerstvo vnitra ČR [MV ČR] vydalo uprchlíkům z Ukrajiny 455 755 víz dočasné ochrany. Cizinecké policii svůj pobyt v Česku nahlásilo přes 550 000 lidí. Podle starších dat [k 22. září] Světové zdravotnické organizace [WHO] běžence z Ukrajiny přijaly vybrané země v následujících počtech:
- Polsko: 1 391 344 běženců
- Česko: 433 488 běženců
- Slovensko: 94 530 běženců
- Moldávie: 91 772 běženců
- Rumunsko: 80 498 běženců
- Bulharsko: 61 070 běženců
- Maďarsko: 29 903 běženců
Vážné obavy z další migrační vlny vyjadřují i zástupci zemí, které přijaly nejvíce ukrajinských běženců.
„Vidíme brutální Putinovu válku, která pokračuje. Můžeme očekávat víc uprchlíků,“ uvedla litevská ministryně Monika Navickieneová na setkání ministrů.
„Očekávám větší podporu EU, stejně jako Česko a Polsko i Estonsko přijímá velké množství uprchlíků. Je to nákladné, proto opravdu čekám více finanční podpory,“ vyslovila se v této souvislosti estonská ministryně Signe Riuisalová.
Jak se Středočeský kraj chystá na běžence z Ukrajiny
Hejtmanka Pecková se odvolala na informace části české vlády po její návštěvě na Ukrajině. Informace potvrdily poškozenou infrastrukturu v některých ukrajinských městech. Problémy s dodávkami elektřiny, tepla a vody.
Ve Středočeském kraji nejdříve fungovala tři velká krajská asistenční centra pomoci. Nyní se běženci registrují na pěti regionálních pracovištích cizinecké policie a odboru azylové a migrační politiky v Kutné Hoře, Benešově, Mladé Boleslavi, Příbrami a v Kladně. Podle Peckové je to model, který zátěž rovnoměrně rozptyluje po regionu.
„Takže buď zintenzivníme a přidáme lidi do tohoto modelu, nebo kdyby uprchlická krize byla opravdu intenzivní, tak bychom se třeba vrátili k nějakému koncentrovanému asistenčnímu centru,“ uvedla k aktuální situaci.
Zároveň ale zdůraznila, že v regionu se již zaregistrovalo téměř 61 000 ukrajinských uprchlíků. Což je druhý nejvyšší počet po Praze. Kolik běženců se vrátilo na Ukrajinu, hejtmanství neví. Pecková předpokládá, že zhruba 30 procent ze všech registrovaných uprchlíků už ve Středočeském kraji není.
V poslední době se podle ní počty nových uprchlíků snižují. Zatímco v létě jich bylo kolem 1 600 měsíčně, nyní je to kolem 1 200. Těch, kteří zároveň hledají ubytování, je údajně méně.
Ukrajinské děti v českých školách
Nedostatek kapacit v základních školách podle hejtmanky nesouvisí s ukrajinskými dětmi. Ty je podle ní možné vyučovat v jiných zařízeních, než je škola. Jako jsou kulturní sály, knihovny, společenské domy a jiné.
Podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [MŠMT] není přesný počet válečných utečenců z Ukrajiny, kteří chodí do českých škol, stále znám. Jasno podle úřadu bude na konci listopadu. Podle ministerstva ale nastoupilo do českých škol už v minulém školním roce 39 380 ukrajinských dětí. Nejvíc dětí z Ukrajiny registrují základní školy.
Při zahájení současného školního roku ministr školství Vladimír Balaš [STAN] uvedl, že podle odhadu úřadu nastoupilo do českých škol 57 000 až 60 000 dětí z Ukrajiny. Řekl, že očekával vyšší počet středoškoláků. Mnoho dětí ve věku 17 a více let se podle něj na střední školy v Česku nepřihlásilo, protože chtějí dokončit školní docházku na Ukrajině.
