Mimořádný výdej chronického léčiva na předpis, lepší vhled do lékového záznamu a jeho doplnění o léky podané v ambulanci či nemocnici i vyšší odměny pro lékárníky. Na 31. sjezdu ČLnK se na tom shodli lékárníci.
Hlavním bodem, na kterém se delegáti České lékárnické komory [ČLnK] na svém 31. sjezdu [5.11.] usnesli, je prosazení změn v systému odměňování lékárenské péče. Jak lékárníci dlouhodobě upozorňují, právě lékárenská péče v Česku patří k těm nejvíce podfinancovaným segmentům zdravotnictví. Za posledních patnáct let, jak uvádí zástupci ČLnK, došlo k více než pětinovému snížení příjmu lékáren, to u položek hrazených z veřejného zdravotního pojištění. K čemuž podle prezidenta ČLnK Aleše Krebse významným dílem přispívají takzvané revize úhrad a cen léků.
„Není výjimka, že se úhrada léku sníží revizí z 500 Kč na 200 Kč. Tím se sníží i odměna za práci lékárníka při výdeji stejného léku o 60 %. Chceme, aby odměňování v lékárenství bylo spravedlivé, snížilo závislost odměny lékárníka na ceně vydávaných léků a preferovalo péči poskytnutou pacientům,” uvedl na 31. sjezdu delegátů ČLnK prezident Aleš Krebs.
V nedělním [6.11.] diskusním pořadu České televize [ČT] Aleš Krebs pak zmínil, že segmentu lékárenství neprospívá ani jeho v Česku přílišná regulace. Právě například při stanovování cen a úhrad léků na předpis. Což v konečném důsledku přispívá k nyní často diskutovaným výpadkům některých i běžných léků na tuzemském trhu.
„Nejsou žádné mechanismy, které by umožnily cenu léčiv valorizovat podle nákladů,“ uvedl prezident ČLnK.
Upozornil, že někteří výrobci léčiv se kvůli nízkým cenám a vysokým nákladům z Česka stahují do jiných zemí. Vyšší náklady na energie, a to o více než 200 procent, nedávno pro ZdraveZpravy.cz a ekonomický server FinTag.cz potvrdil i ředitel Zentivy Boris Sananes.
„Počítáme, že jenom pražský závod bude mít o 300 až 400 milionů vyšší náklady za energii letos oproti loňskému roku. Ceny léků jsou regulované, proto nelze zvyšování nákladů promítat do konečné ceny. To znamená, že i my se nyní dostáváme do situací, kdy se rozhodujeme, které léky budeme schopni dál vyrábět, ale které už dál vyrábět nebudeme,“ vysvětlil podstatu problému s tím, že firma v tuto chvíli ukončila výrobu jednoho léku pro německý trh.
Mimořádný výdej chronického léku na předpis
Usilovat chtějí lékárníci i o prosazení výdeje léků vázaných na předpis v situaci, kdy není ošetřující lékař daného pacienta v ordinaci právě dostupný. V praxi by šlo podle lékárníků o léky na chronická onemocnění, kdy se pacient nemůže dostat ke svému lékaři pro předpis.
Takové situace totiž nejsou podle lékárníků v praxi žádnou výjimkou. Pravidelně je řeší hlavně o prázdninách, v době dovolených a o vánočních svátcích. Pacientům lékárník za stávající situace nemůže daný lék bez předložení předpisu vydat a pacient si pro něj musí například na pohotovost nebo k jinému lékaři. Po změně by mohl lékárník ve výjimečných případech lék vydat nouzově.
„Lékárník by vydal v jasně definované situaci chronicky užívaný lék na dobu nezbytně nutnou přímo v lékárně po kontrole lékového záznamu pacienta, jako to už funguje v mnoha evropských zemích,“ popisuje Aleš Krebs.
ČLnK žádá lepší využití lékového záznamu
K dalším změnám, o které ČLnK usiluje, patří pravomoc nahlížet do lékového záznamu pacienta po delší dobu, tedy pět let. Praxe se totiž v lékárnách osvědčila.
„Když lékárník do lékového záznamu nahlédne, vidí, které léky pacient užívá, tedy i léky, které si vyzvedl v jiné lékárně. A má tak větší šanci poznat například duplicity v užívání léků či nevhodné kombinace léků,” podotkl viceprezident ČLnK Martin Kopecký.
Informace zapisované do lékového záznamu by se navíc podle lékárníků měly rozšířit. A to o podávané léky v ambulantní a nemocniční péči. I tato léčiva sehrávají významnou roli v další farmakoterapii pacienta. Sníží se tím riziko nežádoucí reakce nebo nevhodné kombinace užívaných léků. Ze stejného důvodu lékárníci požadují náhled do chystané elektronické standardizované propouštěcí dokumentace pacientů.
–RED–
