Britské odvětví výroby generik čelí potížím. Rostoucí ceny energií a inflace ohrožují dodávky léků. Už v příštích měsících se v Británii projeví nedostatek surovin a negativní roli sehrává oslabení domácí měny.
Výrobce léků svírá rigidní cenový systém, a proto někteří z nich uvažují o ukončení činnosti. Problémy s růstem cen má i britská National Health Service [NHS], která bojuje s nižším rozpočtem a rostoucí poptávkou po svých službách. Situaci v Británii, která je dost podobná té v České republice, se věnuje bruselský list Politico v článku Inflation hits medicines manufacturers, threatens UK supplies.
V něm upozorňuje především na situaci výrobců generických léčiv, které negativně ovlivňují ekonomické faktory. Mnoho společností přistupuje na dlouhodobou splatnost vládních zakázek. Jiné zase svazují dlouhodobé smlouvy s nemocnicemi.
„Za uplynulých 30 let mé profesní kariéry si nepamatuji, že by bylo toto odvětví pod takovým tlakem,“ říká výkonný šéf Asociace britských výrobců generických léčiv [BGMA] Mark Samuels.
Ty, které nejsou svázány smlouvami, přenášejí své dodatečné náklady na NHS prostřednictvím vyšších cen za své produkty. A jiné společnosti se rozhodly své výrobky na britský trh vůbec nedodávat.
Mark Samuels blíže popisuje, v čem je problém: „Cena surovin výrobu léčiv zvýšila za poslední léta třikrát. Náklady na distribuci se zvýšily šestkrát a náklady na leteckou dopravu třikrát. Podle něj sektor bojoval se zdražením energií až o 230 procent už před energetickou krizí.“
V obdobné situaci je u výroby generik i Česko
Podobně jako v Británii jsou na tom i české firmy vyrábějící léčiva. Vyšší náklady na energie, a to o více než 200 procent, nedávno pro ZdraveZpravy.cz a ekonomický server FinTag.cz potvrdil generální ředitel Zentivy Boris Sananes.
„Počítáme, že jenom pražský závod bude mít o 300 až 400 milionů vyšší náklady za energii letos oproti loňskému roku. Ceny léků jsou regulované, proto nelze zvyšování nákladů promítat do konečné ceny. To znamená, že i my se nyní dostáváme do situací, kdy se rozhodujeme, které léky budeme schopni dál vyrábět, ale které už dál vyrábět nebudeme,“ vysvětlil podstatu problému s tím, že firma v tuto chvíli ukončila výrobu jednoho léku pro německý trh.
Pro německé pacienty a klienty lékáren to značí, že dodávky daného léku závisí v Německu na jednom výrobci.
„Teď již mnohdy nejde o to, kolik na léku vyděláme, ale zda ho vůbec dokážeme vyrobit, abychom na něm neztráceli,“ doplnil.
Firmám naložili ještě politici
V ohrožení je nyní v Británii mnoho z nejzákladnějších generických léků. Paradoxně pak těch léků, které nepatří k těm nejdražším, ale k těm nejvyužívanějším.
Avšak stejně jako v Česku, tak i v Británii současný komplikovaný svět činí ještě komplikovanějším rozhodování politiků. V Británii se posledním příslovečným hřebíčkem do rakve stala povinnost firem vracet přeplatek ze sazby daně, jak to pro příští rok prosazovala dnes již bývalá vláda expremiérky Liz Trussové.
„Výrobci značkových generik, která jsou navázána na schéma vládních plateb, musí vrátit na konci každého roku určité procento z prodeje. Loni to bylo 1,5 procenta, letos je to již 15 procent. Toto schéma ´vratek´ spolu s rostoucími náklady znamená, že některé produkty se stávají ztrátové a společnosti zváží zastavení jejich výroby,“ uvedl Samuels.
Dodává, že značková léčiva, na která se nařízení vztahuje, se na vydaných receptech v Británii podílí 30 procenty. Z nich pak asi jedna třetina jsou značková generika a levnější verze biologik [léčiva po vypršení patentů, pozn. red.]. To jsou například některé léky proti rakovině nebo injekce proti artritidě, které NHS šetří miliardy liber díky prošlé patentové lhůtě.
„Pokud suma vraceného přeplatku ze sazby daně vzroste, bude na trhu méně nových biologických léků a značkových generik, protože společnosti nebudou schopny tyto produkty dodávat, aby se vyhnuly riziku ztráty. Vím o několika našich členech, že se již rozhodli biologické léky příští rok nevyrábět,“ tvrdí Samuels.
Vyšší sazbu vratky vláda zdůvodnila potřebou omezení výdajů léků ze strany NHS. Každý výdaj nad růstový limit firmy vrátí. Protože sazba na příští rok ještě nebyla stanovena, BGMA předpovídá, že dosáhne 30 procent. Vliv vyšší vratky ale omezí výrobu léků, sníží konkurenci, zvýší ceny a omezí možnost výběru. Výsledkem bude vysoké riziko nedostatku léků na trhu.
Co na to ministr zdravotnictví
Server Politico se zeptal ministerstva zdravotnictví a sociální péče na plánovanou výši vratky a ekonomický dopad na sektor výroby generik. Ministerstvo to ale odmítlo komentovat. Ministryně zdravotnictví Therese Coffeyová při svém vystoupení na konferenci Konzervativní strany uvedla, že vláda reaguje na největší obavu obyvatel a poskytovatelů zdravotní péče, kterou jsou účty za energie.
„Ministerský předseda situaci vnímá a jedná. Zastropovali jsme ceny energie,“ řekla Coffeyová vcelku od věci.
Pro NHS jsou cenově přístupné léky prioritou. Míra inflace bude mít na rozpočet ve výši čtyř miliard liber [111 miliard korun] minimální vliv. Tak se domnívá Konfederace NHS.
„Rozevírající se nůžky staví NHS do nebezpečné pozice,“ uvedl šéf Federace Matthew Taylor.
Podle něj představitelé zdravotnictví buď omezí péči o pacienty, nebo se musí smířit s tím, že se těžké časy dále protáhnou. Federace vyzvala k okamžitému doplnění fondů a vládu k vyjádření, jak se vyrovnat s rostoucí cenou energií. Výzkum biotechnologického sektoru, který vyvíjí léky, zatím zkoumá, jak snížit náklady.
„Jsme svědky diskuze našich členů o potížích, na jakou teplotu nastavit chladničku. To jsou ale jen okrajové záležitosti…,“ uvedl výkonný šéf Bioindustry Association Steve Bates.
Doplnil, že v o něco lepší situaci jsou výrobci originálních a inovativních léků. Mají o poznání vyšší ziskovou marži. Drží si i monopol na trhu, dokud mají patent na svá léčiva. Mnoho farmaceutických firem obchoduje za americké dolary. Tím se chrání proti slabé a volatilní libře. Nicméně vládní zdravotní kontrakty neumožňují žádné kličky.
„Za předpokladu, kdy se cena zaplacená NHS za nové léky mění velmi zřídka, farmaceutické společnosti tyto dodatečné náklady průběžně absorbují a dostávají se pod tlak,“ tvrdí výkonný šéf Asociace britského farmaceutického průmyslu [ABPI] Richard Torbett.
„Největší vliv to má na dodavatelské řetězce, distribuci a výrobce,“ upřesnil.
Británie je u generik závislá na zahraničí a nemá lidi
Dnes se v Británii vyrábí pro NHS jen asi 25 procent generik. Zhruba stejný objem se vyrábí na evropském kontinentu a zhruba třetina generik pochází z Indie. Zásadním důvodem je, že britským výrobcům konkurují zahraniční, kteří nabízejí lepší podmínky. Jde o Irsko, Singapur, Německo a USA, země, které značně investují do výroby léků. Británie proto potřebuje přitáhnout do biotechnologického sektoru nové talenty.
„Máme velkou potřebu vědců a osobností. Musíme zajistiti jejich příliv, abychom podpořili společnosti, které přispívají k růstu a rozvoji Británie. To je náš úkol,“ uvedl Baits.
„Pokud pracujete ve farmaceutickém průmyslu, musíte najít talentované lidi, kteří se teď velice těžko hledají,“ říká David Leal Ayala z Institutu výrobců Cambridge University, spoluautor zprávy o inovaci ve Velké Británii.
„Otázkou ale je, proč by sem měli chtít přijet, když se podíváte na Británii a vidíte všechny její problémy, zvláště kvalitu života a životní náklady?“ Ptá se.
Ohledně budoucnosti je ale britský biotechnologický sektor optimistický. V minulých letech se do něj hodně investovalo a uskutečnilo se nespočet klinických zkoušek, které brzy přinesou výsledky.
„Máme za sebou několik investičně úspěšných let,“ hodnotí závěrem Bates.
Michal Achremenko
