„Spolupráce hygien a Státního zdravotního ústavu se signifikantně blíží nule,“ uvedl jako jeden z důvodů pro změny u obou institucí na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].
Další slabé místo spatřuje ministr v tom, že laboratoře Státního zdravotního ústavu [SZÚ] nevnímají hygienické stanice jako místo, pro které by měly primárně zajišťovat servis. Bez bližšího určení pak zmínil i nespočet kauz z minulosti, jež nyní řeší. A v jejichž důsledku musí resort nyní platit, jak uvedl, poměrně vysoké pokuty.
Na hygienách se pozastavuje především nad odlišností platových zařazení u lidí, kteří dělají stejnou činnost.
„Nemá to pro mě vysvětlení,“ řekl Válek.
Uvedl, že za poměrně krátkou dobu, ve které zastává funkci ministra zdravotnictví, se mu i několikrát stalo, že resortu některé hygieny vrátily peníze, které měly určené na odměny pro své pracovníky.
Z hygien příští rok odejde 134 pracovníků
Reforma hygienických pracovišť stejně jako SZÚ je podle ministra nutná. Postavení Hlavní hygieničky ČR, která je současně i ministrovou náměstkyní, by nově posílil tým o dvanácti odbornících, které by měla kdykoli k ruce.
A pro příští rok ministerstvo chystá i propouštění. Hygienické stanice opustí podle ministra 134 zaměstnanců. Nikoli však specialistů v oboru hygiena. Půjde o provozní pracovníky, jako jsou řidiči, účetní a právníci.
„Chci posílit odbornou složku hygien,“ vysvětlil na jednání před poslanci ministr.
S jeho plány ani argumenty pro propouštění pracovníků hygien v příštím roce nesouhlasí zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR [OSZSP]. Tvrdí, že předchozí vláda rozhodla o posílení hygienické služby a zvýšení počtu odborných pracovníků. A nyní se tito pracovníci mají opět propouštět.
„Důvod je zřejmý, v rozpočtu Ministerstva zdravotnictví jsou snížené finanční prostředky na systemizovaná místa zaměstnanců o 134,“ reagují na plánované propouštění na hygienách odbory v prohlášení.
Pokud podle nich nebude v oblasti hygienické služby posílen státní rozpočet, tak se nebudou snižovat jen „jiní zaměstnanci“, jak tvrdí ministerstvo, ale budou se propouštět také odborní pracovníci.
„A to již nyní potvrzují odborové organizace z jednotlivých hygienických stanic,“ upozorňují zástupci OSZSP.
Doktoři hygieny nejsou, upozornil ministr Válek
Nicméně ministr Válek si trvá na svém. Tvrdí, že systém hygienických stanic chce v budoucnu stavět převážně na specialistech v nelékařských oborech. Doktoři hygieny nejsou, podotkl.
„Oni se věnují dramaticky většímu množství činností, které jsou spojeny od stavebního zákona počínaje po kontrolu čistoty podlah v restauracích,“ upřesnil, že některé z jejich činností se v praxi navíc i zdvojují.
Za zásadní ve fungování SZÚ a navázání lepší spolupráce i s hygienami považuje, aby se Ústav vrátil k původním činnostem v době jeho vzniku. Jednotlivá referenční pracoviště mají podle něj vytvářet standardy. Zabývat se studiemi a navázat spolupráci s některými výbory odborných společností i vědeckými institucemi.
„Aby ta vědecká rada byla ne personalizovaná, ale institucionalizovaná,“ vysvětlil ministr.
Chytrá karanténa dostane příští rok 160 milionů korun
Někteří z poslanců na jednání poznamenali, že ústředí nově posiluje o dvanáct nových pracovníků a z terénu zmizí 134 zaměstnanců hygienických služeb. Opoziční poslanec Julius Špičák [ANO] navíc podotkl, že systém Chytré karantény, na jejíž provoz ministerstvo pro rok 2023 vyčlenilo 160 milionů korun, nemá ve stávající podobě žádný smysl.
„Nemáme žádnou koncepci, jak se bude dále nakládat s tou pandemií,“ uvedl s tím, že nevíme, jak bude vypadat testování, karanténa. Ale ani léčba, vakcinace či očkovací kampaň.
„Já tuto strategii naprosto postrádám,“ řekl poslanec.
Náměstkyně ministra pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová vysvětlila, že ministerstvo přebíralo systém Chytré karantény a nebyly na její provoz zajištěny finanční prostředky. Nyní je proto třeba její fungování pokrýt.
„Dokážeme většinu vysoutěžit za méně než dříve, ale bez prostředků to nejde,“ řekla náměstkyně.
Krizový systém Chytrá karanténa předala Armáda ČR a Národní agentura pro komunikační a informační technologie [NAKIT] ministerstvu zdravotnictví letos v červnu. V letošním roce vyšel její provoz na 400 milionů korun, příští rok se náklady sníží na zmiňovaných 160 milionů korun.
Podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Válka vyšlo vybudování systému Chytrá karanténa od jara 2020 na zhruba jednu miliardu korun.
Veronika Táchová
