Operaci Parkinsonovy nemoci pomocí hluboké mozkové stimulace v ČR absolvují nižší stovky pacientů ročně. „Není to tím, že bychom měli nízké kapacity, ale tím, že léčba má svá rizika,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz neurolog Petr Dušek.
Podle dat zdravotních pojišťoven a epidemiologických studií v Česku žije přibližně 40 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí. Po Alzheimerově chorobě jde o nejčastější neurodegenerativní onemocnění a v obou případech zatím nevyléčitelné onemocnění. Lékaři pacientům na zpomalení progrese nemoci ordinují léky, jež mozku dodávají chybějící dopamin. A některým pacientům nabízejí neurochirurgickou léčbu, takzvanou hlubokou mozkovou stimulaci. Ročně se pro ni ale rozhodnou jen nižší stovky pacientů.
„Není to tím, že bychom měli nízké kapacity, ale tím, že léčba má svá rizika a nežádoucí účinky, její účinnost je daná tím, že my dokážeme ty pacienty pro tuto metodu dobře vybrat,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Jde o neurochirurgický zákrok do mozku, při kterém lékaři zasahují do nervových drah elektrodou. Utlumí tím příznaky nemoci podobným mechanismem jako zmiňovanou léčbou dopaminem.
„Ale ani toto nemá vliv na šíření patologie nervovým systémem,“ dodává lékař v podcastu.
Operaci mozku ročně podstoupí nižší stovky pacientů
Metoda je vhodná pro malé procento pacientů s diagnostikovanou Parkinsonovou nemocí [PN]. Neurolog ji obecně doporučí mladším pacientům bez vážnější poruchy paměti a kognitivních funkcí. Podstoupit ji mohou dále jen pacienti, kteří v minulosti netrpěli závažnými psychiatrickými projevy. A ti, u kterých se zprvu prokázalo dobré fungování zmiňované léčby dopaminem. Avšak později se u nich doba účinku léku zkrátila a pacienti už užívají léky třeba co tři hodiny.
„To je ideální pacient pro léčbu hlubokou mozkovou stimulací, protože ta funguje celých 24 hodin oproti levodopě [lék na PN, pozn. red.], která funguje jen několik hodin,“ vysvětluje rozdíl léčebných metod Petr Dušek.
Nicméně i přesto se ne nevýznamné počty pacientů, kterým lékaři léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace nabídnou, rozhodnou zákrok nepodstoupit.
„Přeci jen jde o neurochirurgický výkon na mozku zatížený rizikem. Pacienti raději mají ty fluktuace hybnosti, než aby podstoupili riziko operace,“ říká Petr Dušek.
Riziko, se kterým je operativní zákrok na mozku spojován, se podle odhadu Petra Duška naplní přibližně u jednoho procenta odoperovaných pacientů.
„Tomu se nedá vyhnout i přes zkušené neurochirurgy… Buď, že se při zavedení elektrody trefí nějaká céva a vznikne krvácení do mozku, nebo se tam zavleče infekce a vznikne hnisavá komplikace v mozku, obojí mohou být závažné,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz lékař.
Parkinsonovu nemoc předznamenají živé sny
V podcastu Petr Dušek říká, že na riziko Parkinsonovy nemoci upozorní až u 90 procent pacientů ztráta čichu a střevní potíže, konkrétně problémy s vyprazdňováním.
„Poruchu čichu jsme schopni objektivně kvantifikovat čichovým testem, protože celá řada pacientů si toho není vědoma, že mají poruchu čichu,“ říká.
Používaná metoda je podle něj citlivá, ale rozhodně není jednoznačně specifická. To znamená, že ne v každém člověku s poruchou čichu doutná Parkinsonova choroba. Za potížemi může stát celá řada jiných příčin. Například chronický zánět nosohltanu. A to samé platí pro zácpu.
„Víme, že člověk s chronickou zácpou má zhruba 3 až 5násobně vyšší riziko Parkinsonovy nemoci oproti lidem, kteří ji nemají. Ale příčiny zácpy jsou i další,“ upozorňuje lékař s tím, že proto diagnostika nemoci spočívá v kombinaci několika příznaků, z nichž každý má nějakou pravděpodobnost.
Ve výskytu Parkinsonovy nemoci podle Duška sehrává roli i dědičnost, kdy v deseti až 20 % případů jde o genetický přenos. Významným indikátorem nemoci může být i spánková porucha. Ta se projevuje živými a divokými sny, při kterých mají lidé pocit, že je někdo pronásleduje a brání se. Často ve spaní vykopávají nohy a padají z postele.
„Jakmile jsou dva takovéto příznaky [porucha čichu, dědičnost nebo divoké sny, pozn. red.], tak roste riziko PN, zejména ta spánková porucha je poměrně dost specifická,“ říká Petr Dušek.
V podcastu ZdraveZpravy.cz se Petr Dušek vyjadřuje i k účinkům konopí v léčbě Parkinsonovy nemoci. A k tomu, v jaké fázi se nachází výzkum léku na Parkinsonovu nemoc. Dále i k diagnostice pomocí sledování mimiky obličeje a řeči, kterou vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Veronika Táchová
