Zdravotní pojišťovny budou v roce 2023 hospodařit s téměř desetimiliardovým [9,8 mld. Kč] schodkem. Ztrátu vykryjí z rezerv, které mají na konci letoška činit zhruba 43,2 miliardy korun.
Finální podoba úhradové vyhlášky, která stanoví úhrady zdravotních pojišťoven směrem k poskytovatelům zdravotní péče, počítá pro příští rok s výdaji pojišťoven ve výši 474,4 miliardy korun. Naopak příjmy mají dosáhnout 464,6 miliardy korun. Záporné hospodaření v částce 9,8 miliardy korun vyrovnají zdravotní pojišťovny ze svých současných rezerv.
„Očekávané zůstatky pojišťoven ke konci letošního roku budou 43,2 miliardy korun, saldo bude kryto ze zůstatků zdravotních pojišťoven,“ uvedla na celostátním setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví dnes [25.10.] v Brně náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová.
Úhradovou vyhlášku pro rok 2023 už podle ní ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] podepsal. Nyní je dokument o sjednaných cenách na příští rok v tisku.
Výdaje zdravotní pojišťovny rostou rychleji než příjmy
Z celkové částky 464,6 miliardy korun vyinkasují zdravotní pojišťovny 318,4 miliardy od plátců pojistného [OSVČ, zaměstnanci, zaměstnavatelé, OBZP]. Zbylých 141,4 miliardy přinese platba státu za státní pojištěnce. A 4,9 miliardy připadají na ostatní příjmy.
„V minulých letech byl problém vybojovat nějaké navýšení. Jestli to takto bude další roky, považuji to za poměrně stabilizační prvek a věřím, že by nás ten systém mohl provést i roky, které nás čekají, a nebudou nejlehčí,“ řekla Rögnerová.
Předloni činily příjmy zdravotních pojišťoven 358 miliard. Loni pak 399,9 miliardy a letos vycházejí na 431,5 miliardy. Pro příští rok se tak podle Rögnerová jejich příjmy navýší zhruba o 33 miliard korun.
Oproti původnímu návrhu úhrad se podle náměstkyně čísla na výdajové straně pro příští rok zvýšila o několik miliard korun. K čemuž došlo v době připomínkovacího řízení, kdy se provedli ještě nějaké změny. Například zdravotnická záchranná služba podle ní požadovala ještě 1,5 miliardy korun.
Původně měly vzrůst platby ve zdravotnictví o čtyři procenta, později ministerstvo zdravotnictví přistoupilo na navýšení o jednou tolik, tedy na osm procent. Následná péče a lázeňská zdravotní péče by měly příští rok dostat více dokonce o deset procent.
Lékaři chtějí 13% růst v roce 2023
Zhruba před týdnem zveřejnila Česká lékařská komora [ČLK] požadavek lékařů na růst úhrad v roce 2023 nikoli o osm procent, ale o 13 %. Požadavky předložil v dopise adresovaném předsedovi vlády Petru Fialovi [ODS] prezident Komory Milan Kubek.
„V této souvislosti si dovoluji zmínit, že Česká lékařská komora, která v jednání zastupuje část soukromých lékařů, žádné nevýhodné dohody nepodepsala. A právě tento konzistentní postoj nás minimálně z morálního hlediska opravňuje k tomu, abychom trvali na našem původním návrhu růstu úhrad v příštím roce o 13 procent,“ píše prezident ČLK v dopise.
Dodává, že ani požadovaný růst o třináct procent nepokrývá vysokou míru inflace. S ohledem na současnou tíživou ekonomickou situaci země ale nepovažuje za slušné, požadavky na růst úhrad pro rok 2023 ještě stupňovat.
Předseda vlády Petr Fiala [ODS] k požadavku uvedl, že osmiprocentní růst odpovídá očekávané inflaci pro příští rok. A jde o maximální navýšení, které si může rozpočet dovolit. Obdobně se vyjádřilo ministerstvo zdravotnictví.
„V době dohodovacího řízení se inflace pro rok 2023 predikovala ve výši 4,4 procenta. Čemuž odpovídal růst úhrad o čtyři procenta. V současné době se inflace pro příští rok odhaduje ve výši 8,8 procenta. Čemuž odpovídá růst úhrad o osm procent,“ uvedl k požadavku ČLK mluvčí resortu Ondřej Jakob.
Zástupci ČLK současně podporují také růst platů a mezd ve zdravotnictví o 15 procent tak, jak od ledna příštího roku požadují odborové svazy.
–ČTK/VRN–
