Zahradnické práce, pobyt v přírodě a zeleň v okolí bydliště zlepšují duševní zdraví a posilují sebevědomí mladých lidí. Dokládá to britská studie, jíž se zúčastnilo přes 128 tisíc osob mladší generace.
Blahodárné účinky na mentální zdraví při pobytu a pracích v přírodě dokládají závěry 31 britských projektů renovace a ozelenění až tří tisíců míst ve veřejném prostoru. Program, který vyšel na 33 milionů liber [cca 927 milionů Kč], organizovala iniciativa Our Bright Future [Naše zářná budoucnost]. Zapojilo se do něj více než 128 tisíc lidí ve věku 11 až 24 let, napsal list The Guardian.
Téměř všichni účastníci programu [95 procent] po jeho skončení uvedli, že se cítí sebejistěji. Až 86 procent jich potvrdilo, že se jejich mentální zdraví po pracích osazování zeleně ve veřejných prostorech zlepšilo. Dvě třetiny účastníků řekly, že nyní dokážou více ocenit přírodu. A věří, že svými kroky promění k lepšímu prostředí, ve kterém žijí.
Tři desítky projektů se zaměřily na výsadbu stromů a další zeleně převážně v bývalých průmyslových oblastech. Dále i na revitalizaci městských prostorů, které chátraly a hromadil se na nich odpad.
The Guardian již dříve informoval o studiích, podle nichž přítomnost zeleně ve městech zlepšuje mentální zdraví obyvatel a snižuje náchylnost k pocitům osamění. Podle studie publikované v odborném časopise Scientific Reports v roce 2019 má pozitivní účinek na mentální zdraví člověka, pokud v přírodě stráví alespoň dvě hodiny týdně.
Za lepší péči o duševní zdraví oroduje i WHO
Za zlepšení duševního zdraví v posledních měsících orodují zástupci Světové zdravotnické organizace [WHO]. Upozorňují, že před covidem sužovala některá z duševních poruch každého osmého člověka na světě. S pandemií lidí s úzkostmi a depresemi přibylo minimálně o čtvrtinu, především v rozvinutých zemích. Navíc se zhoršila dostupnost zdravotní péče. Podle odborníků nyní nastal čas k nápravě.
„Pandemie covidu-19 vyvolala celosvětovou krizi duševního zdraví, podnítila krátkodobý a dlouhodobý stres a zhoršila duševní zdraví milionů lidí,“ uvádí zástupci WHO.
Podle nich je načase zase zapracovat na zlepšení duševního zdraví lidí po celém světě stejně jako zajistit pro ně dostupnou a odpovídající zdravotní péči.
WHO dále uvádí, že za poslední dva roky došlo ke zhoršení dostupnosti služeb v oblasti duševního zdraví. Sociální a hospodářské nerovnosti, letité konflikty po celém světě, násilí a mimořádné události v oblasti veřejného zdraví navíc zhoršily životní úroveň lidí. Ti dříve žili často bez přístupu k základním zdravotním službám, podotýká WHO.
„Navzdory rozsahu duševních onemocnění má jen málo lidí na zemi přístup ke kvalitním službám v oblasti duševního zdraví,“ uvádí zástupci WHO a vyzývají, aby se duševní zdraví a pohoda staly pro všechny jednou z globálních priorit.
Duševní potíže pacienti potlačují, to není dobře
Nedobrovolné a násilné vysídlení se podle WHO jenom v roce 2021 dotklo více než 84 milionů lidí. To vše vede ke zhoršení duševního zdraví milionů lidí po celém světě. Proto právě zástupci WHO vyzývají mezinárodní, národní organizace, jednotlivé vlády, aby se zapojily do zlepšení psychického zdraví všech lidí na zemi.
„Musíme posílit péči o duševní zdraví, aby bylo pokryto celé spektrum potřeb duševního zdraví pomocí komunitní sítě dostupných a kvalitních služeb a podpory,“ tvrdí WHO.
Co je třeba vědět o depresi podle WHO
- Deprese může potkat kohokoli.
- Deprese je onemocnění, nikoli známka slabosti.
- Deprese se dá léčit.
Jako jednu ze zásadních překážek bránící zlepšení situace v péči o duševní zdraví lidí WHO zmiňuje přetrvávající stigmatizaci a diskriminaci lidí, kteří se potýkají s duševní chorobou.
„Navzdory pokroku v některých zemích se lidé s duševním onemocněním často setkávají s vážným porušováním lidských práv, diskriminací a stigmatizací,“ tvrdí WHO.
Výsledek pak bohužel je, že deprese se v celosvětovém měřítku řadí k jedné z hlavních příčin invalidity. Sebevražda je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí u lidí ve věku od 15 do 29 let. A lidé s duševní poruchou umírají předčasně, to až o dvě desetiletí dříve. Přitom mnoho z psychických onemocnění se dá účinně a s relativně nízkými náklady léčit.
„Ale rozdíl mezi lidmi, kteří péči potřebují, a těmi, kteří mají přístup k péči, zůstává značný. Účinné pokrytí zdravotních služeb zůstává dále extrémně nízké,“ uzavírá WHO.
–VRN/ČTK–
