Lékaři usilují o zvýšení úhrady za zdravotní péči v roce 2023 o 13 procent. Nikoli o osm procent, se kterými počítá stávající úhradová vyhláška. Zároveň podporují růst platů a mezd ve zdravotnictví o 15 procent, jak žádají odbory.
Požadavky lékařů na růst platů a mezd a vyšší úhrady za zdravotní výkony v příštím roce vyjádřil prezident České lékařské komory [ČLK] Milan Kubek. Požadavky předložil v dopise adresovaném předsedovi vlády Petru Fialovi [ODS].
„V této souvislosti si dovoluji zmínit, že Česká lékařská komora, která v jednání zastupuje část soukromých lékařů, žádné nevýhodné dohody nepodepsala. A právě tento konzistentní postoj nás minimálně z morálního hlediska opravňuje k tomu, abychom trvali na našem původním návrhu růstu úhrad v příštím roce o 13 procent,“ píše prezident ČLK v dopise.
Dodává, že ani požadovaný růst o třináct procent nepokrývá vysokou míru inflace. S ohledem na současnou tíživou ekonomickou situaci země ale nepovažuje za slušné, požadavky na růst úhrad pro rok 2023 ještě stupňovat.
Úhrady: Osm procent pro příští rok je málo, tvrdí ČLK
Nicméně se současným osmiprocentním nárůstem úhrad pro příští rok nemůže ČLK podle Kubka souhlasit.
„Osm procent je málo. Navíc upozorňuji, že odborníci, kteří se v ČLK úhradami zabývají, garanci tohoto ministerstvem avizovaného nárůstu úhrad v návrhu vyhlášky ani nevidí,“ píše prezident ČLK v dopise.
Původní návrh ministerstva zdravotnictví z letošního června počítal s meziročním růstem pro každý ze čtrnácti segmentů průměrně o čtyři procenta. Ministerstvo návrh následně zvýšilo na osm procent.
„Ani tento návrh však zdaleka nekompenzuje poskytovatelům zdravotních služeb, včetně soukromých lékařů, růst nákladů,“ uvedl Kubek.
I zdravotníci, ambulantní lékaři či nemocnice se podle něj musí vyrovnat s růstem cen veškerého zboží a služeb. Se zvýšením úhrad o pět procent na 13 procent ve zdravotnictví pro příští rok ale nesouhlasí předseda vlády Petr Fiala.
„Zvýšení úhrad o osm procent odpovídá očekávané inflaci na příští rok. Je výsledkem dohodovacího řízení a maximem toho, co si státní rozpočet může dovolit,“ reagoval na požadavek ČLK premiér Petr Fiala.
Za ministerstvo zdravotnictví se k požadavku lékařů se stejným argumentem vyjádřil mluvčí resortu Ondřej Jakob.
„V době dohodovacího řízení se inflace pro rok 2023 predikovala ve výši 4,4 procenta. Čemuž odpovídal růst úhrad o čtyři procenta. V současné době se inflace pro příští rok odhaduje ve výši 8,8 procenta. Čemuž pak odpovídá růst úhrad o osm procent,“ obhajuje současné dohody Jakob.
Za schodkový rozpočet nemůže zdravotnictví, říká ČLK
Šéf lékařů v dopise předsedovi vlády ale upozorňuje, že většina ekonomů se shoduje na tom, že příčinou deficitu státního rozpočtu nejsou výdaje na zdravotnictví. Stejně tak jako příčinou současné vysoké míry inflace není výše platů a mezd. V této souvislosti zmiňuje potřebu růstu platů a mezd od ledna v takové výši, jakou prosazují odbory ve zdravotnictví.
„S ohledem na meziroční míru inflace cca 17 procent nemohou ani soukromí lékaři při katastrofálním nedostatku zdravotnického personálu… ignorovat oprávněné požadavky zaměstnanců ve zdravotnictví na zvyšování tarifních platů a mezd o 15 procent,“ dodává Milan Kubek.
V závěru dopisu prezident ČLK Milan Kubek předsedu vlády Petra Fialu žádá o pomoc při jednání o navýšení financí za zdravotní péči pro příští rok. Cílem jednání je podle něj předejít destabilizaci českého zdravotnictví.
