Pacienty s vážným chronickým onemocněním chrání před covidem preventivně podávané kombinace monoklonálních protilátek, které účinkují i na omikron. Jde o pacienty s potlačenou nebo slabou imunitou, v Česku je jich přibližně 10 tisíc.
O možnostech léčby a ochrany lidí před koronavirem, zejména pak jeho nejnovějšími variantami diskutovali specialisté tento týden na pražském VIII. kongrese klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie. Mimo očkování zmínili i preventivní podávání kombinace monoklonálních protilátek, které fungují i na současnou omikron variantu koronaviru. Lékaři tuto preventivně léčebnou terapii podávají pacientům se závažnou chronickou nemocí. Právě ti si totiž často kvůli probíhající léčbě nebo samotné nemoci nedokáží vytvořit vlastní protilátky proti koronaviru. Tito pacienti jsou navíc ve významně vyšším riziku při nákaze covidem, proto je potřeba je preventivně chránit.
„Příjemci léku jsou pečlivě vybráni na základě mnoha kritérií, asi tisícovka z nich už látku dostala,“ řekl předseda Společnosti infekčního lékařství [SIL] ČLS JEP Pavel Dlouhý.
V Česku je podle něj přibližně deset tisíc takových pacientů. Často jsou po transplantaci orgánů, v onkologické léčbě. Anebo se léčí s roztroušenou sklerózou nebo mají vrozený závažný deficit obranyschopnosti. Kombinaci monoklonálních protilátek těmto pacientům podávají zdravotníci injekčně.
Tři antivirotika na léčbu covidu-19
Pacientům, u nichž už onemocnění covid-19 propuklo, lékaři nasazují některé ze tří antivirotik, a to remdesivir, molnupiravir nebo paxlovid. Antivirotika snižují riziko závažného průběhu nemoci a pacienty chrání před hospitalizací a úmrtím. Každý z těchto protivirových léků má své výhody a nevýhody. Lékaři je dobře znají a pro každého nemocného zvolí správný lék.
„Důležitá je včasná diagnóza covidu-19 a zahájení léčby do pěti dnů od počátku příznaků u rizikových pacientů – seniorů, osob s oslabenou imunitou nebo s vícečetnými interními chorobami,“ říká primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle.
Především nyní v době většího šíření respiračních onemocnění, tedy i koronaviru, odborníci na infekční lékařství veřejnost upozorňují, že virus neustále mutuje. A to i v několika týdnech či dnech a nemusí jít vždy o slabší variantu viru.
„Nyní máme sice štěstí na mírnější variantu, která napadá především horní cesty dýchací a nesestupuje tolik do plic, ale s každou její subvariantou se zase zvyšuje nakažlivost, a tedy schopnost šířit se populací,“ upozorňuje Pavel Dlouhý.
Ochrana před covidem se mění s mutacemi viru
Určitá potíž podle něj nyní je, že lidé už vnímají rizika spojená s koronavirem ve srovnání s předchozími roky podstatně vlažněji. Někteří dokonce žijí v iluzi, že omikron je banalita.
„Ale připomeňme si, že i na něj lidé v nemocnicích umírají. Jen na našem oddělení máme stále čtvrtinu lůžek obsazenou pacienty s covidem. Pro srovnání – v sezóně chřipek jsou to obvykle dvě tři lůžka,“ říká Pavel Dlouhý.
Nejnovější subvarianta omikronu BA.5. dokázala podle jeho slov tu předchozí vytlačit v několika málo týdnech. Proto laboratoře neustále sledují šířící se varianty viru, aby na ně i lékaři zavčasu zareagovali účinnou medikací.
„U každé nové varianty potřebujeme vědět, jak odolává imunitě po dříve prodělaném covidu. Jak nás proti ní chrání očkování, zda nemá sklon k vážnějšímu průběhu nemoci. A to nejen u starších nebo již nemocných osob. Proto využíváme sekvenace či diskriminační PCR testy,“ doplňuje Dlouhý.
I nové verze viru ukázaly, jak dobře dokáží odolávat některým lékům. Příkladem zmiňuje dříve úspěšně používané monoklonální protilátky, které na omikron přestaly fungovat.
„Naštěstí jsme je nahradili účinnými antivirotiky,“ dodává.
Česká populace se podle něj nyní z větší části promořila a proočkovala. A převládající varianta koronaviru není tak závažná.
„Na počtech reinfekcí však vidíme, že ani prodělání covidu není všespásné, a nové varianty snadno uniknou již vytvořeným protilátkám“ říká závěrem infektolog.
–VRN–
