80 % ze všech dodávaných léků na tuzemský trh jsou generická léčiva. Přesto si z celkových nákladů na léky vezmou jen 20 %. Související potíž je, že výrobcům generik se jen málokdy vyplatí zlepšit ta generika, která už na trhu jsou.
„Co se týče těch léků s přidanou hodnotou, Value Based Medicine, nebo také, jak se říká, generika plus, tak v Evropě zatím nejsme tak dobří, jako v Americe. V Americe za posledních deset let původních vylepšených verzí generických molekul zaregistrovali asi 500, v Evropě jsou to jednotky,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel vývoje a výzkumu společnosti Zentiva Pavel Šebek.
A dodává: „Hlavní důvod je cena takto vylepšených léků. Prakticky se velmi těžko prosazuje na evropském trhu za vyšší cenu. To je problém, protože vývoj vylepšených generik je dražší než u standardních generik. A abyste měl návratnost investice, musíte mít vyšší cenu na trhu, jinak se nevyplatí investovat do vylepšené verze daného léku.“
Inovace generických léků ale přinášejí i zásadní zlepšení
Inovace u takzvaných generik plus mohou být zásadní. Například lék na bolest, který pacient užívá několikrát denně, může užívat jen jednou denně. Na první pohled nejde o významnou změnu, ale není to tak.
„V Zentivě nyní pracujeme na vylepšení generického léku tak, aby ho pacient nebral jednou za čtyři hodiny, ale jen jednou za osm hodin. A to značí, že ten lék pacientovi umožní, aby spal v klidu celou noc,“ vysvětluje Pavel Šebek.
Uvádí další příklad. Podle něj asi 30 procent populace má vyšší hodnoty pH v žaludku. Což znamená, že některé léky jejich tělo hůře vstřebává. Vylepšený generický lék – například u onkologických pacientů – zajistí správné vstřebání i u těchto 30 procent pacientů.
„Inovací generického léku zajistíte i to, že lék má méně vedlejších účinků pro pacienta. A to je jednoznačně pozitivní pro jeho zdraví, ale má to i další efekt. Zlepší to užívání daného léku pacientem a tím pádem i úspěšnost jeho léčby,“ upozorňuje na souvislosti Šebek.
Studie léků pro děti chybí, pediatři pracují s off-label léky
Podle něj výrobci generik inovují léčiva ve třech úrovních. První je, aby se dostala na trh první den po expiraci základního patentu, který chrání originální lék. Druhý typ spočívá v inovaci technologie, aby lék vyrobili co nejlaciněji a tím snížili jeho cenu na trhu. A třetí typ inovace spočívá právě ve vylepšení originálního léku tak, aby pacientům přinesl novou přidanou hodnotu, která původně v originálním léku nebyla.
Farmaceutický průmysl nabízí šanci české ekonomice
Podle Pavla Šebka je farmaceutický průmysl v Česku na vysoké úrovni. Zatímco krátkodobě se potýká s nízkými cenami léků a rostoucími náklady na jejich výrobu, dlouhodobě řeší nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
„Co se týče personálního zajištění, máme problémy zejména v oblasti farmaceutických technologií. Vzdělávací systém v Česku, jak je nastaven, směřuje zejména na vzdělávání a přípravu farmaceutů do lékáren. A velice málo studentů se věnuje technologiím a inovacím lékových firem tak, aby dělali akademický výzkum v této oblasti, anebo by pracovali pro industriální vývoj,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Pavel Šebek.
Zentiva si podle něj tento problém řeší sama. Sama si vzdělává ve spolupráci s dalšími institucemi pracovníky, které potřebuje. Byť jen polovina z nich nakonec zůstane pracovat v Zentivě, druhá odchází do větších nadnárodních farmaceutických firem. Je to jediná možnost, jak může firma udržet svůj vlastní výzkum a vývoj.
„Jednou z cest zlepšení by bylo zavést průmyslové doktoráty. To je něco, co je v západní Evropě docela standardní záležitost. Polovina studentů v té naší oblasti nejenom studuje na univerzitách, ale zároveň pracuje ve farmaceutických firmách. Takže vyvíjí kompetence, které momentálně farmaceutický trh řeší a potřebuje vyřešit. Pokud by toto fungovalo i u nás, tak by to byl jeden ze zásadních posunů nejen ve farmacii, ale obecně v celém českém průmyslu,“ říká Šebek.
Zároveň dodává, že „řada kolegů ve vládních strukturách“ si stále neuvědomuje jednu zásadní věc. A tou je, že farmaceutický průmysl má dnes už zhruba dvakrát vyšší přidanou hodnotu než třeba zpracovatelský průmysl, kam patří například i v Česku tolik protěžovaný automobilový průmysl.
