Za potížemi s dýcháním nestojí jen prodělané onemocnění covid-19, upozorňují pneumologové. Jsou tady i jiné plicní nemoci než covid, říkají. A varují, že při jejich zanedbání hrozí trvalé poškození zdraví, navíc často zbytečně.
V posledních měsících se pneumologové ve svých ordinacích setkávají s pacienty, kteří se tak trochu dopředu sami diagnostikují postcovidovým syndromem. O něm se někdy i hovoří jako o dlouhém covidu. Jde o stav, kdy se pacient po prodělaném covidu-19 necítí několik týdnů v takové kondici jako před nákazou. Stěžuje si na bolesti hlavy, kloubů, svalů, častou únavu a celkovou slabost. K příznakům postcovidového syndromu patří i potíže s dýcháním. Pneumologové ale upozorňují, že zdaleka ne všechny potíže s dýcháním souvisí s covidem.
„Bohužel zde máme pacienty, kteří k nám přišli s nálepkou ‚postcovidový syndrom‘ a přitom mají idiopatickou plicní fibrózu. Když je vyzpovídáme, ukáže se, že s dýcháním měli potíže ještě před onemocněním covidem,“ říká předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy [SIPP] České pneumologické a ftizeologické společnosti [ČPFS] Martina Šterclová.
„Vybízíme k obezřetnosti při určování diagnózy. Právě její správnost a rychlost nasazení vhodné léčby je pro život pacienta naprosto zásadní,“ dodává.
Při jakýchkoli obtížích při dýchání – v klidu nebo při větší námaze – mají lidé podle ní vždy navštívit svého praktického lékaře. Ten je doporučí ke specialistovi. Anebo se, jak říká, mohou přímo vydat do ordinace pneumologa.
Lidé často zaměňují postcovid za plicní fibrózy
Pro pacienta mohou být podle lékařů matoucí příznaky idiopatické plicní fibrózy [IPF], které se pro laika příliš neodlišují od těch u postcovidového syndromu. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Na rozdíl od postcovidu pro pacienta ale značí IPF vysoké riziko trvalých následků a při neléčení i významně kratší dobu přežití.
Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, mění jemnou tkáň na husté vazivo, kvůli čemuž plíce tuhnou a jizví se. V plicích pacienta ubývá plochy na dýchání. Tím postrádá dostatek kyslíku i v klidovém stavu.
Hlavní symptomy plicní fibrózy
- Dušnost, zejména při námaze
- Chronický suchý kašel
- Únava a slabost
- Mírná nebo silnější bolest na hrudi
- Ztráta chuti k jídlu a rychlé hubnutí
„To, že má pacient IPF, lze poměrně snadno poznat při poslechu plic fonendoskopem. Při nádechu a výdechu se ozývá zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu. Lze jej také přirovnat k rozepínání suchého zipu,“ vysvětluje Šterclová.
Lidé s IPF mají podle ní často paličkovité prsty s nehty ve tvaru hodinových sklíček. Bez léčby pacienti podle zkušeností lékařů přežívají nanejvýš pět let.
Včasná diagnóza značí včasnou léčbu
K obezřetnosti při potížích s dýcháním pneumologové veřejnost nabádají i kvůli tomu, že už dnes mohou pacientům s IPF naordinovat účinnou a ze zdravotního pojištění plně hrazenou antifibrotickou léčbu. Tato terapeutika významně zpomalují devastaci plic a prodlužují život v dobré kvalitě o více než polovinu. Indikovaní pacienti je dostanou v 17 specializovaných centrech pro intersticiální plicní procesy. Aktuálně se u nás léčí kolem 800 pacientů.
Dobrou zprávu pro pacienty s IPF je, že zdravotní pojišťovny začaly koncem loňského roku hradit antifibrotickou léčbu i pacientům s postupujícím fibrotizujícím plicním onemocněním. Ti se do té doby spoléhali na sáhodlouhé a nejisté žádání úhrady přes známý paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
IPF odhalí i letos spuštění screening plic
Předsedkyně českých plicních lékařů prof. Martina Koziar Vašáková si lepší záchyt pacientů s IPF slibuje i díky letos spuštěnému programu časného záchytu karcinomu plic.
„Program, při kterém vybraní rizikoví jedinci procházejí vyšetřením nízkodávkovým CT na akreditovaných radiologických pracovištích, pomůže odhalit nejenom rakovinu plic, ale také řadu dalších plicních nemocí včetně IPF,“ říká.
Připomíná, že na speciální vyšetření zaměřené na včasné odhalení karcinomu plic mohou přijít bývalí a současní kuřáci ve věku 55 až 74 let. Tito lidé jsou ve vyšším riziku karcinomu plic, ale i idiopatické plicní fibrózy. K jejímu vzniku podle pneumologů totiž přispívá nejen dědičnost, prostředí, ve kterém člověk žije, ale i kouření.
Řešením pro léčbu onemocnění IPF mimo farmakoterapii je transplantace plic. V loňském roce transplantační program podstoupilo 52 pacientů.
„Transplantace je dobře zavedenou léčebnou metodou a jistě je namístě zamyslet se nad touto možností u řady pacientů s plicními fibrózami a jinými závažnými onemocněními plic,“ uzavírá Martina Šterclová.
–VRN–
