Zdravotníci hlásí šíření infekčních nemocí v povodněmi zasaženém Pákistánu. Kvůli konzumaci nekontrolované vody lidé v zemi trpí akutními průjmy. Lékaři potvrzují šíření malárie, tyfu, horečky dengue, ale i spalniček a leishmaniózy.
Povodně sužují území Pákistánu již od června. Podle údajů Světové zdravotnické organizace [WHO] tamní úřady potvrdily více než 1 200 obětí na životech a přes 12 500 zraněných lidí. Měsíce trvající povodně v Pákistánu již uzavřely podle WHO kolem deseti procent zdravotnických zařízení. Lidem, kterým vzala voda domovy, se nedostává ani základní zdravotní pomoci. Nyní se zasaženými oblastmi navíc začaly šířit i infekční nemoci.
„První zprávy o sledování onemocnění ukazují nárůst případů průjmu, malárie a tyfu. Ostatní nemoci v zemi, jako je dětská obrna a covid-19, podléhají zvýšenému riziku šíření,“ potvrzuje v prohlášení regionální ředitel pro východní Středomoří WHO Ahmed Al-Mandhari.
V zasažených oblastech fungují mobilní zdravotnické týmy. V nich se zdravotníci a dobrovolníci starají hlavně o zraněné, těhotné ženy a děti. Do země podle WHO již proudí humanitární pomoc se základními léky, zdravotnickým materiálem a testovací sady k diagnostice onemocnění. Vzhledem k rozsahu škod se ale ne všem potřebným taková pomoc dostává.
„Pákistánská vláda, WHO a zdravotní partneři zřídili více než 4 500 lékařských táborů. V nich se snaží zajistit, aby lidé měli přístup k základním zdravotnickým službám,“ tvrdí ředitel Al-Mandhari.
Podle pákistánského ministerstva zahraničí dodávají do země humanitární pomoc, jako jsou stany, potraviny a léky, především Čína, Turecko a Spojené arabské emiráty.
Traumata pákistánského lidu vystřídaly infekce a průjmy
V prvních týdnech přírodní katastrofy za tamními zdravotníky chodili převážně ničivými povodněmi traumatizovaní lidé. Nyní už se na ně většinou obracejí o pomoc se zdravotními potížemi. Převážně akutními průjmy, záněty očí a kůže a respiračními onemocněními.
Podle WHO žije v zemi téměř 634 tisíc lidí v provizorních stanech ve speciálně zřízených táborech. Přes 432 zdravotnických zařízení voda zcela zničila a více než 1 028 jich poškodila částečně. Vedení země se nyní soustředí na zajištění pitné vody do zasažených oblastí společně se zásoby léků a zdravotnického materiálu.
Organizace spojených národů [OSN] situaci označila za „bezprecedentní klimatickou katastrofu“. A své členy vyzvala k vyčlenění finanční podpory až 160 milionů dolarů [cca 3,9 mld. Kč].
Podle pákistánského premiéra Šahbáza Šarífa jsou letošní povodně vůbec největší v dějinách Pákistánu.
„Škody způsobené naší infrastruktuře jsou rozsáhlé a jsou rozprostřeny po celém Pákistánu,“ citovala Šarífa agentura AFP.
V Pákistánu, kde žije přes 220 milionů obyvatel, letos v posledním čtvrtletí spadlo o 190 procent více srážek v porovnání s průměrem za posledních 30 let. Přívalové deště, jež Pákistán zasáhly už v červnu, doslova spláchly cesty, mosty a miliony lidí připravily o domovy. A potíž bude i se zajištěním potravy. Povodně totiž způsobily rozsáhlé škody na polích, ze kterých voda spláchla zemědělské plodiny. Povodně zasáhly přes 33 milionů lidí, to je přes 15 procent veškeré populace Pákistánu.
–VRN–
