Riziko rozvoje postcovidového syndromu snižují už po první dávce očkovací látky proti covidu-19. A více ho snižují vektorové vakcíny. Většina pacientů se z covidu plně uzdraví do dvanácti týdnů. Uvedl to Státní zdravotní ústav [SZÚ].
Snížení rizika i několik týdnů a někdy i měsíců trvajících zdravotních obtíží po prodělaném onemocnění covid-19 pomocí očkování uvádějí zástupci SZÚ. Odvolávají se na výsledky britských studií.
„Osoby očkované proti covidu mají menší pravděpodobnost nákazy. V případě nákazy pak menší pravděpodobnost závažného průběhu a postcovidového syndromu,“ uvádějí odborníci SZÚ ve své zprávě.
Neočkovaní jsou po nákaze podle nich naopak ve vyšším riziku rozvoje postcovidových obtíží, které u některých trvají dokonce měsíce a vyžadují pomoc od specialisty, obvykle pneumologa. Svá tvrzení dokládají daty získanými v kohortové studii ve Spojeném království. Podle jejích výsledků se riziko postcovidového syndromu snižuje už po první dávce očkování, a to o 12,8 procenta. Po druhé dávce došlo k počátečnímu snížení pravděpodobnosti rozvoje postcovidu o 8,8 procenta.
„Ze studie průlomových infekcí vyplývá, že lidé, kteří dokončili základní očkování proti onemocnění covid-19 a vyvinula se u nich průlomová infekce SARS-CoV-2, měli o 49 procent menší pravděpodobnost, že budou hlásit příznaky přetrvávající alespoň čtyři týdny po infekci, než neočkovaní lidé,“ shrnují poznatky odborníci.
mRNA vs. vektorová vakcína proti covidu
Výsledky studií ukázaly, že před postcovidem po podání první dávky očkování o něco více chrání adenovirové vektorové vakcíny [JJ, Vaxzevria] než mRNA vakcíny.
„Očkování bylo spojeno s počátečním 14,9% snížením pravděpodobnosti postcovidových obtíží po první dávce adenovirové vektorové vakcíny a 8,9% snížením po první dávce mRNA vakcíny,“ uvádí odborníci ze SZÚ.
Ochranu po dokončeném dvoudávkovém očkovacím schématu vykázala data ze zmiňované studie téměř totožnou. U adenovirové vektorové vakcíny se snížila pravděpodobnost rozvoje postcovidového syndromu o 8,7 procenta, u mRNA vakcíny o 8,9 procenta.
Postcovid nebo long covid
O takzvaném long covidu neboli dlouhém covidu hovoří zdravotníci v situaci, kdy obtíže po nemoci trvají déle než čtyři týdny. Zdravotní obtíže objevující se v časovém rozpětí od čtyř do dvanácti týdnů od infekce pak lékaři označují jako post-akutní covid.
„Postcovidový syndrom [označovaný i jako chronický covid, pozn. red.] je soubor příznaků, které přetrvávají po 12 a více týdnech od infekce SARS-CoV-2,“ popisují zástupci SZÚ.
Podle aktuální definice Světové zdravotnické organizace [WHO] je postcovidovým syndromem stav, který se vyskytuje u jedinců s pravděpodobnou nebo potvrzenou infekcí SARS-CoV-2 v anamnéze, obvykle tři měsíce od začátku onemocnění covid-19. A se symptomy, které trvají alespoň dva měsíce a nelze je vysvětlit alternativní diagnózou.
Postcovidové obtíže ale nejsou podle zástupců SZÚ úplně jednoznačné. Onemocnění podle nich zasahuje jakýkoli orgán v těle pacienta. Nicméně se shodují, že nejčastěji nemoc zasahuje dýchací cesty a pacienti pak hůře zvládají fyzickou zátěž.
Mezi nejčastější postcovidové obtíže podle nich patří chronická únava, která negativně ovlivňuje každodenní život. A takzvaná „ponámahová nevolnost“, to jsou různé zdravotní problémy po sebemenší námaze. Pacienti si obvykle stěžují i na bolesti hlavy, zvýšené teploty, dušnost, kašel, bolesti v krku a změny chuťových a čichových vjemů. Někteří lidé pociťují deprese nebo úzkost, které dříve neznali.
Mezi další příznaky postcovidu patří bolesti na hrudi, bušení srdce, neschopnost se soustředit. A také výpadky paměti někdy označované jako „mozková mlha“. Onemocnění doprovází často nespavost, závratě, bodavé bolesti v končetinách, bolesti kloubů, svalů, vyrážka a mravenčení. Objevit se mohou bolesti břicha a průjem nebo změny frekvence a síly menstruačního cyklu.
„Z výsledků metaanalýzy zahrnující 31 studií vyplývá, že celková globální prevalence zdravotních obtíží po onemocnění covid-19 byla 0,43 procenta,“ uvádí zástupci SZÚ.
Postcovid nedetekuje žádný speciální test
Otázkou pak je, jak takový postcovidový syndrom při tolika příznacích odhalit. Jelikož neexistuje žádný test, který by onemocnění jasně vyvrátil, nebo potvrdil, diagnózu stanoví lékař po podrobném vyšetření. Přičemž postcovid může lékař nečekaně potvrdit i u těch, kteří u sebe o prodělaném covidu-19 ani neví.
Pacienti s akutními obtížemi po covidu-19, které trvají až tři měsíce, se mají spojit se svým praktickým lékařem. Ten je po vyšetření obvykle doporučí ke specialistovi – plicnímu lékaři. U něj zůstávají v péči až do doby odeznění většinou respiračních příznaků.
„Lze předpokládat nutnost sledování po dobu 1–3 let. Bude-li reziduální nález přetrvávat, tak i déle,“ uvádějí odborníci ze SZÚ.
Naopak při vymizení všech patologických nálezů souvisejících s postcovidovým syndromem ukončí lékař péči ihned.
Od věci pak není si při long covidu nebo postcovidu přečíst příručku zdravotníků z centra Plicní kliniky FN Hradec Králové, ve které pacientům radí, jak po covidu správně cvičit a rehabilitovat. Právě cvičení je ten nejlepší lék na odstranění postcovidových následků.
Veronika Táchová