Ideální reprodukční věk ženy udávají lékaři kolem 25. roku věku, poté postupně klesá. Šance, že se například 40leté ženě podaří otěhotnět přirozenou cestou je pouhých deset procent.
Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že se v Česku stejně jako v ostatních vyspělých zemích zvyšuje průměrný věk žen při narození prvního dítěte. Stále je ale nižší než průměrný věk prvorodiček v EU. Pohybuje se kolem 28 let. To však v tom lepším případě.
„Situace, kdy do ordinace vkročí pětačtyřicetiletá žena s tím, že chce dítě, a je nemile překvapena zjištěním, že tohoto cíle bude možné dosáhnout jen s darovanými vajíčky, jsou na denním pořádku,“ popisuje aktuální praxi Štěpán Machač z reprodukční IVF Clinic.
Zároveň upozorňuje, že důležitou roli hraje i psychika párů, které se snaží otěhotnět. A to i těch podstatně mladších.
„S neplodností se potýká přibližně 20 procent párů. Většina tedy otěhotní přirozeně. Ostatní ženy proto neustále narážejí na těhotné kamarádky a známé, které si potomka nemusely ‚vybojovat‘, a to je konfrontuje s jejich situací a je pro ně frustrující,“ dodává.
Světová zdravotnická organizace [WHO] přitom definuje neplodnost jako stav, kdy po roce nechráněného pohlavního styku, jež probíhá alespoň dvakrát týdně, nedojde k otěhotnění.
Psychika je důležitá, nikoli však nejdůležitější
Podle specialistů na reprodukci souvislost mezi psychikou a plodností existuje, ale nemá takový význam, jak se jí přisuzuje.
„Psychika ovlivňuje plodnost mnohem méně, než si lidé myslí. Pacientky, které léčbu neplodnosti nesou po psychické stránce těžce a stresují se, nám těhotní stejně jako ženy, které jsou tak říkajíc v pohodě,“ říká Jana Daňková Kučerová z reprodukční kliniky Reprofit.
Přesto i ona zdůrazňuje, že psychická nepohoda asistovanou snahu otěhotnět doprovází. A není zrovna malá.
„Psychickou zátěž, kterou žena při neúspěšné snaze o početí dítěte prožívá, lze přirovnat k úmrtí v rodině,“ tvrdí.
Chyba pak podle ní je, když pár léčbu neplodnosti vzdá. To přináší komplikace, protože důležitý je zejména čas, respektive věk páru.
„V praxi se často setkáváme se situacemi, kdy partnery i jeden neúspěšný dílčí krok v léčbě natolik citově zasáhne, že už nejsou ochotni proces opakovat. Znovu přijdou až za několik let, kdy už musíme řešit horší spermiogram u muže a nízkou kvalitu vajíček u žen,“ vysvětluje Kučerová.
Lékaři proto párům kromě samotné reprodukční léčby nabízejí psychologickou pomoc. S tím má zkušenosti psychoterapeutka Lenka Pelechová. Tvrdí, že se na ni obracejí páry hlavně v momentě, kdy jsou první pokusy asistované reprodukce neúspěšné.
„Cítí se fyzicky a emočně vyčerpaní a mnohdy v partnerské krizi. Potřebují získat dostatek informací a strategií, aby měly situaci co nejvíce pod kontrolou. Potřebují čas, aby přijmuly fakt, že jejich cesta za rodinou přestane být osobní a intimní záležitostí. Jako terapeut jim pomáhám mobilizovat všechny vnitřní zdroje a pomáhám jim uvěřit, že nejsou jen hračkou v rukách osudu,“ tvrdí.
Pozdní těhotenství má i zdravotní úskalí
Lékaři se jednoznačně shodují v tom, že ženy, které chtějí mít děti, by těhotenství neměly příliš odkládat. A to nejen kvůli těhotenství samotnému, ale i zdravotním rizikům. Což platí třeba pro riziko zhoubného nádoru prsu, kteří lékaři diagnostikují stále mnoha ženám. Na vině podle nich bývá i pozdní věk gravidity a hormonální stimulace při umělém oplodnění. Neblahý trend u nás mírní preventivní screening a moderní léčba.
„Odpovědnost za postižení mladých žen karcinomem prsu lze dávat především stále narůstajícímu věku první gravidity, ženy dříve rodily často mezi 20. – 25. rokem. To je dnes spíše rarita,“ vysvětluje předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP a přednostka onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Jana Prausová.
S odkládáním těhotenství žen na pozdější dobu souvisí i další důvod, který může stát za rostoucími počty mladých pacientek s karcinomem prsu. A tím jsou potíže s početím a následná hormonální stimulace při asistované reprodukci.
„Dalším problémem je otázka IVF [in vitro fertilizace, oplodnění ve zkumavce, pozn. red.], které je stále četnější, vzhledem k počtu partnerství, kde je otěhotnění ženy problémem. Stimulace hormony sehrává úlohu především u žen s přibývajícím věkem a s opakováním výkonů,“ potvrzuje docentka Prausová.