Provoz dětských domovů v Česku stojí před nutnou transformací, to nejen v jejich financování. Jinak tato zařízení dětem nezajistí potřebnou péči. Na konferenci k péči o ohrožené děti to uvedla pražská radní Milena Johnová.
„Pražská zkušenost s transformací dětského domova Charlotty Masarykové ukázala, že péče o děti v menších skupinách a s větším počtem vychovatelů je nejen lepší pro děti, ale i pro zaměstnance. Snížení počtu dětí v dětských skupinách spojené s navýšením financí na individualizovanou péči je klíčové,“ uvedla Milena Johnová [Praha Sobě], v jejíž gesci je sociální politika a zdravotnictví v metropoli.
Podobně již několik let hovoří mnozí ředitelé dětských domovů a další zúčastnění zástupci odborné veřejnosti. Cílem je podle nich to, aby děti žily v menších skupinách a staralo se o ně více pečovatelů. Ministr školství Vladimír Balaš [STAN] v tiskové zprávě pražského magistrátu avizuje, že změnu financování dětských domovů ministerstvo připraví.
„Připravíme změnu financování, která umožní, aby dětem z dětských domovů byla poskytována péče v maximální možné míře, v bytech a domech v běžném prostředí,“ slibuje ministr Balaš.
V ústavní péči v Česku pobývá 6 000 dětí
V Česku funguje asi 140 dětských domovů a v ústavní péči žije asi 6 000 dětí. Většinu dětských domovů zřizují kraje. Velikost zařízení a výchovných skupin spolu s dalšími parametry stanovují pravidla daná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy [MŠMT].
Většina dětských domovů v zemi má podobu velkých ústavů, ve kterých žijí desítky dětí. Nyní zákon stanovuje, že v takzvané jedné rodinné skupině může být šest až osm dětí, o něž se stará v jednu chvíli jeden vychovatel. Podle mnohých zástupců odborné veřejnosti by bylo lepší, aby se počet dětí ve skupině ještě snížil. A naopak vzrostl počet vychovatelů. To však naráží na problém s financemi.
Návrh na konferenci podpořily mimo jiné předsedkyně Federace dětských domovů Jana Koubová a poslankyně Olga Richterová [Piráti].
Nad změnou provozu dětských domovů panuje shoda
Podle Radky Soukupové, která vede pražské Centrum služeb pro rodinu a dítě a dětský domov Charlotty Masarykové, a ředitelky Dětského domova Dolní Čermná na Orlickoústecku Stanislavy Švarcové by se měla rovněž velká ústavní zařízení postupně měnit na komornější. Děti by žily v rodinných skupinách v domácnostech, kam by za nimi vychovatelé docházeli.
Příkladem je dnes již bývalý kojenecký ústav na Zbraslavi, který Praha letos změnila na komunitní zařízení. Při transformaci usilovala hlavně o to, aby děti žily v prostředí, které se co nejvíce blíží rodinnému životu. Zaměstnanci domova se v něm starají o děti ve čtyřech domácnostech. V jednom bytě žijí v rodinné skupině maximálně čtyři děti, o které se starají vždy dva dospělí pečující.
–ČTK/DNA–
