Epilepsií v Česku trpí podle lékařů až sto tisíc lidí, z toho čtvrtinu tvoří děti. Život pacientům kromě nemoci ztěžují úzkosti a deprese, jež epilepsii často provázejí. Zvládnout nemoc dnes epileptikům pomáhají moderní léky, ale i psi.
Epilepsie patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Charakterizují ji opakované nevyprovokované epileptické záchvaty. Ke stanovení diagnózy epilepsie lékaři zpravidla přistupují při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně i po jednom takovém záchvatu. Problémem nemoci podle lékařů je, že ji provázejí mnohé přidružené symptomy.
„Některé přidružené symptomy mohou být pro člověka s epilepsií dokonce vážnějším problémem než vlastní záchvaty. Mezi ty nejčastější patří právě úzkosti, deprese, poruchy paměti, zhoršené soustředění a nekvalitní spánek,“ říká primář Kliniky dětské neurologie LF MU a FN Brno Ondřej Horák.
Podle něj má epilepsie navíc mnoho podob. Jde proto spíše o skupinu onemocnění. Psychiku, především u dětí, zatěžuje i stále panující společenské stigma, kterým je epilepsie opředena. Děti mají často potíže s přijetím do mateřské školy nebo kroužků, protože se vychovatelé a trenéři obávají možných epileptických záchvatů.
„Sociální stigma významně ovlivňuje životní styl řady dětí s epilepsií a jejich rodin. Na základě zkušeností pacientů vím, že hůře zapadají do kolektivu vrstevníků a někdy bývají i terčem posměchu,“ popisuje primář Horák.
Epileptikům pomáhají i domácí mazlíčci
Podle lékařů proto přátelství a pochopení především malí epileptici hledají u čtyřnohých mazlíčků. A také ho i nacházejí.
„Z mé zkušenosti pomáhají domácí mazlíčci, především psi, lidem s epilepsií lépe zvládat stres. Mám mladého pacienta, jehož epileptický záchvat začíná aurou. Což znamená, že ho neobvyklé čichové nebo sluchové vjemy upozorní na blížící se ataku. Při ní chlapec nemá křeče, ale potřebuje být v klidu, proto ho neustále doprovází jeho fenka. Vyčká, než záchvat přejde, a on se cítí v bezpečí a neohrožený. A tak může po Praze cestovat sám bez doprovodu,“ popisuje Jana Zárubová z Centra pro epilepsii FN Motol.
Podle Jany Zárubové, která je zároveň místopředsedkyní spolku EpiStop, někteří pacienti dokonce tvrdí, že jejich pes dokáže vycítit přicházející záchvat, aniž by o tom oni sami věděli. Žádná z tuzemských nebo zahraničních studií tuto schopnost domácích mazlíčků zatím ale nepotvrdila. Přínosy canisterapie a hippoterapie jsou však podle lékařů na psychiku pacientů nesporné.
Vývoj léků jde rychle dopředu
Problémy se soustředěním a psychické potíže epileptiků mohou být i nežádoucím vedlejším účinkem léků na epileptické záchvaty, a to především léků nejstarších generací. Vědci proto neustále vyvíjejí nové léky bez negativních účinků na lidskou psychiku.
„Snaha je, aby léky, takzvaná protizáchvatová medikace, dříve nazývaná antiepileptika, byly účinnější a měly méně nežádoucích účinků,“ vysvětluje Zárubová.
„Je ale třeba si uvědomit, že vnímání nebo soustředění dětí a dospělých s epilepsií poškozují i samotné záchvaty. Je proto třeba najít mezi možným vlivem léků a nekontrolovanými záchvaty balanc. Moderní léky nabízí možnost dát pacientům léčbu individualizovanou, takzvaně šitou na míru,“ dodává neuroložka.
V současné době lékaři při správné a včasné diagnostice a farmakologické léčbě dostanou nemoc pod kontrolu až u 80 procent pacientů. Epilepsií v Česku trpí přibližně sto tisíc lidí. Celosvětově má epilepsii přes 50 milionů lidí, v Evropě více než šest milionů lidí, z toho přibližně dva miliony dětí.
–DNA–
