Další studie potvrdila to, co se již dlouho ví. Lidé s horším sociálním zázemím se dožívají nižšího věku než lidé s lepším sociálním zázemím. A k němu patří i správné zdravotní návyky, které dětem vštěpují už jejich rodiče.
O souvislostech informuje britský list The Guardian s odkazem na závěry studie britského státního zdravotního systému National Health Service [NHS]. Výsledky ukázaly, že lékaři u žen v nemajetných částech země diagnostikují dlouhodobá onemocnění průměrně ve věku 40 let. Oproti tomu u žen v majetnějších regionech s lepším sociálním zázemím nemoci odhalují až o osm let později.
„Ženy z nejchudších vrstev navíc umírají už asi ve 84 letech. To je o pět let dříve než ženy z dobře situovaných vrstev, které se dožívají až 89 let. Očekávaná délka života je u mužů z nejchudších částí země 78 let ve srovnání s 87 lety u nejbohatších,“ uvedl britský list.
Výzkumníci zjistili, že nerovnosti ve zdravotním stavu začínají již v dětství. Proměňují se v dospělosti a přetrvávají do vyššího věku. Většinou se projevují několika nemocemi naráz. Jde hlavně o chronické bolesti, diabetes a závažné dýchací problémy. K nim se přidávají často i úzkosti, deprese, mrtvice, infarkty a potíže s pitím alkoholu a závislosti na kouření.
Sociální zázemí se promítá do kvality života
Ze studie vyplynulo, že šedesátileté ženy v nejchudších částech Anglie obvykle trpí stejnou mírou onemocnění jako ženy o 16 let starší v nejbohatších oblastech. Výzkumníci, které vedl ekonom Toby Watt, tvrdí, že zjištění jsou pravděpodobně nejpřesnější z dosud publikovaných studiích. Vycházeli z dat, která jim poskytli zdravotníci. Nemuseli tudíž spoléhat jen na zdravotní stav, který uváděli lidé.
„Z lidského hlediska tyto výrazné rozdíly ukazují, že ve věku 40 let se průměrná žena žijící v nejchudších oblastech Anglie již léčí s první dlouhodobou nemocí. Tento stav znamená nepohodlí, horší kvalitu života a další návštěvy u praktického lékaře. Značí i náklady na léky nebo nemocnici podle toho, o co se jedná. Na druhé straně spektra žije průměrná čtyřicetiletá žena dalších osm let – tedy asi deset procent svého života – bez snížené kvality života v důsledku nemoci,“ upozornil na rozdíly Toby Watt.
Podle něj má po zbytek života tato v chudobě žijící čtyřicátnice větší pravděpodobnost, že se u ní rozvinou dýchací potíže způsobené chronickou obstrukční plicní nemocí. Je i ve vyšším riziku závislosti na alkoholu, rozvoje chronické bolesti, úzkosti a deprese. V mladším věku podle něj prodělá i infarkt nebo mrtvici.
„Pokud se dožije 80 let, což je méně pravděpodobné, bude se stále léčit. To znamená žít s vážnějšími nemocemi než její bohatší protějšky,“ dodal.
Problémy s nerovnostmi se stávají politickým tématem
Charitativní organizace Health Foundation objevila podobné, byť méně výrazné, rozdíly i ve zdraví mužů. Podle studie mají šedesátiletí muži, kteří žijí v deseti procentech nejchudších oblastí Anglie, stejné zdravotní obtíže jako sedmdesátníci v nejbohatších částech země.
Někdejší britský ministr zdravotnictví Sajid Javid loni označil za hlavní příčinu úmrtí, jimž lze předcházet, „nemoc nerovnosti“. Britské veřejnosti slíbil, že se zaměří na její základní příčiny. A nyní vyzval příštího britského premiéra, aby nerovnosti v oblasti zdraví považoval za jednu z hlavních priorit. Dalším britským premiérem by se měl stát buď někdejší ministr financí Rishi Sunak, nebo ministryně zahraničních věcí Liz Trussová.
–ČTK/RED–
