Výzkumníci z Londýna a Glasgow věří, že našli příčinu nedávné vlny záhadné infekce jater, která postihla malé děti po celém světě. Vyvolal ji akutní typ žloutenky, který se začal objevovat po skončení pandemie covidu.
O nových studiích akutního typu žloutenky informoval server BBC. Šíření akutní žloutenky, která si mezi dětmi vyžádala oběti na životech a desítky transplantací jater, britští vědci vysvětlují dopady lockdownů.
„Během lockdownu, kdy se děti nepotkávaly, si nepředávaly navzájem viry. Nevybudovaly si imunitu proti běžným infekcím, jak je za normální situace běžné. Když restrikce pominuly, děti se začaly setkávat a viry volně cirkulovaly. Děti najednou stály proti celé řadě nových infekcí, proti nimž nezískaly imunitu přirozenou cestou,“ vysvětluje odbornice na virologii z londýnské Univerzity College Judith Breuerová.
Podle ní akutní žloutenku u dětí vyvolávaly adenoviry. Ty za normálních okolností způsobují nachlazení a žaludeční potíže. Zároveň ale stojí za získávanou imunitou proti odvozeným adenovirům, jež za normálních okolností onemocnění nezpůsobují. Avšak potřebují k tomu „pomocné“ koinfekční viry, jako například adenovirus, aby se mohly replikovat.
„Problém je, že děti nakažené později než za normálních okolností, kvůli omezením plynoucím z pandemie covidu, postrádají dříve získanou imunitu proti adenovirům,“ shrnuje výsledky studií britských vědců Judith Breuerová.
Tato zjištění podle ní vysvětlují, proč se u některých dětí rozvinuly neobvyklé a znepokojující zdravotní komplikace.
Malý Noah bude užívat léky po zbytek života
Akutní žloutenkou neznámého typu onemocněl i tříletý Noah z Chemsfordu v Essexu. Jeho zdravotní stav vyžadoval urgentní transplantaci jater. Jeho matka, Rebecca Cameron-McIntoshová uvedla, že šlo o náhlou a velmi závažnou situaci.
„Nikdy mu nic předtím nebylo. A najednou to šlo velmi rychle. Byly jsme velmi překvapeni. Mysleli jsme, že je to něco lehkého, z čeho se brzy uzdraví, potíže se ale začaly nabalovat,“ říká Rebecca.
Původně chtěla svému synovi darovat část svých jater. Reakce na podávané léky u ní ale byla tak silná, že sama skončila na jednotce intenzivní péče. Noah se proto zařadil na listinu čekatelů. Brzy se nových jater dočkal a rychle se uzdravil. Po celý život ale bude pravidelně užívat imunosupresivní léky, které zabraňují odmítnutí transplantovaných jater.
Popsaný případ je dost vzácný. Většina dětí s akutní žloutenkou se podle lékařů uzdraví rychle. Není tedy jasné, proč se u některých zánět jater rozvine do závažné formy. Zřejmě v tom sehrává roli genetika. Vědci vylučují jakoukoli souvislost s vakcinací proti covidu-19.
Akutní žloutenka zasáhla tisíce dětí
Akutní žloutenka se v minulých měsících vyskytla v pětatřiceti zemích světa a postihla více než tisíc dětí. Většina z nich nebyla starší pěti let. Některé, včetně dvanácti dětí z Británie, podstoupily transplantaci jater.
Odborníci věří, že počet nemocných dětí klesne. Byť další potvrzené případy ještě očekávají. Profesorka Emma Thomsonová, která vede výzkum v Glasgow, tvrdí, že k akutní žloutence neznámého původu existuje mnoho nezodpovězených otázek.
„Potřebujeme nutně větší studie, abychom zjistili roli AAV2 v případech dětské žloutenky. Musíme se rovněž více dozvědět o sezónním výskytu AAV2, tedy viru, který není zatím běžně monitorován. Zvažujeme, že vrcholek adenovirové infekce souvisí s výskytem AAV2, což vede k neobvyklé formě žloutenky u citlivých malých dětí,“ uvedla prof. Thomsonová.
–AM–
