Britské zdravotní úřady se obávají šíření polioviru v Londýně. V 19 vzorcích odpadních vod letos zachytily 116 poliovirů, jež způsobují dětskou obrnu. Britská metropole plánuje preventivní očkování dětí od jednoho roku do devíti let.
S očkovací kampaní proti dětské obrně začala Británie již tento týden. Od září začnou praktičtí lékaři rodiče dětí ve věku od jednoho roku do devíti let oslovovat s možností podat dětem posilující dávku očkování proti dětské obrně.
„Je důležité, aby všechny děti ve věku od 1 do 9 let, i když již byly očkovány, preventivně dostaly tuto vakcínu. Posílí se tím jejich ochrana před divokým poliovirem,“ upozorňují ve zprávě zástupci britské Health Security Agency [HSA]
Podle zpravodajského serveru BBC se preventivní vakcinace týká přibližně 900 000 dětí v Londýně a jeho blízkém okolí.
„Nebyl hlášen žádný případ dětské obrny a u většiny obyvatel, kteří jsou plně očkováni, je riziko nízké. Víme však, že oblasti v Londýně, kde se poliovirus přenáší, mají jednu z nejnižších proočkovaností,“ uvedla k očkovací kampani epidemioložka pracující pro HSA Vanessa Salibaová.
Divoký poliovirus se podle jejích slov v komunitách šíří a stává se rizikem hlavně pro obyvatele s nedokončeným nebo vůbec žádným očkováním. Alespoň jeden pozitivní vzorek polioviru v odpadních vodách laboratorní analýzy odhalily v městských částech Barnet, Brent, Camden, Enfield, Hackney, Haringey, Islington a Walthamský les.
Poprvé po 40 letech britský zdravotní úřad potvrdil divoký poliovirus v odpadních vodách letos v červnu. Podle Salibaové od té doby množství zjištěného polioviru a jeho genetická rozmanitost naznačují, že se přenáší v dalších londýnských čtvrtích. Byť, jak epidemioložka potvrzuje, se onemocnění vyvolané divokým poliovirem ve městě dosud nepotvrdilo.
WHO doporučuje 95% proočkovanost, Londýn ji ale nemá
Proočkovanost proti divokému polioviru se podle britských zdravotních úřadů v různých částech Londýna liší. V průměru ale nedosahuje 95 procent, které jsou podle Světové zdravotnické organizace [WHO] nutné k udržení dětské obrny pod kontrolou. V zemích Evropy se dětskou obrnu díky zavedení plošného očkování podařilo vymýtit v roce 2003.
Laboratorní analýzy britských odpadních vod ukázaly, že detekovaný poliovirus je většinou podobný viru ve vakcíně, kterou se očkují malé děti a virus pak vylučují ve výkalech. Tento typ vakcín se ale používá mimo Evropu. Odborníci spatřují riziko šíření v tom, že nyní neškodný virus se může přenášet mezi neočkovanými dětmi a následně zmutovat zpět do nebezpečnější verze viru a způsobit onemocnění dětské obrny.
Londýn proto v budoucnu plánuje na virus obrny otestovat odpadní vody i mimo metropoli. Chce se ujistit, že se virus nešíří dál i mimo londýnský region.
Rizikem jsou bezpříznakoví přenašeči
Poliomyelitida neboli dětská přenosná obrna je velmi nakažlivé virové onemocnění. To může mít velmi závažný průběh a způsobit celoživotní ochrnutí i smrt.
„Virus se přenáší nejčastěji přímo z člověka na člověka fekálně-orální nebo orálně-orální cestou, ale také nepřímo – předměty, potravou i vodou v případě znečištění stolicí infikované osoby,“ vysvětluje Jitka Částková z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí CEM Státního zdravotního ústavu [SZÚ].
Potíž v přenosu viru spočívá i v tom, že ne každý nakažený má příznaky onemocnění. Podle SZÚ se pouze u jednoho z 200 až 300 nakažených rozvine závažná forma onemocnění, jež vyvolá ochrnutí. Infekce polioviry, které se neprojeví žádnými příznaky, tak zůstávají neodhaleny. I bezpříznakové osoby jsou ale pro své okolí infekční. Po dobu několika týdnů vylučují virus stolicí a sliznicemi úst a nosu.
„Tito lidé mohou nakazit další jedince, u kterých se může vyvinout závažná forma onemocnění,“ tvrdí zástupci SZÚ.
Očkování proti polioviru je v Česku součástí povinného dětského očkování. Podle dat SZÚ je země od roku 1961 zcela bez výskytu přenosné dětské obrny. Nicméně i tak nelze úplně vyloučit zavlečení polioviru do našeho regionu.
Poslední velká epidemie přenosné dětské obrny tehdejší Československo zasáhla v roce 1939, následně pak v několika vlnách po třech až pěti letech. V letech 1939 až 1956 u nás onemocnělo dětskou obrnou na 12 868 osob, převážně dětí, z nich 1 159 zemřelo. Od roku 1957 se u nás proti dětské obrně začalo očkovat. Nejdříve neživou a následně od roku 1960 živou očkovací látkou. V roce 1959 bylo v ČR hlášeno 131 případů onemocnění a 11 úmrtí.
Celoplošný očkovací program se zavedl v první polovině roku 1960 a byl velmi úspěšný. Již od druhé poloviny roku 1960 nebyl na našem území hlášen autochtonní, tedy domácí, neimportovaný případ onemocnění přenosnou dětskou obrnou. Díky očkovacímu programu je Česká republika od roku 1961 polio-free zemí.
„Česká republika tak mohla jako první země na světě deklarovat eliminaci neboli vymýcení poliomyelitidy, čili stav dlouhodobého územního přerušení procesu šíření nákazy,“ uvádí na svých stránkách SZÚ.
–VRN/ČTK–
