Pravidelná fyzická aktivita prodlužuje život. Uvádí to studie vědců z Harvardské školy veřejného zdraví. Podle jejích výsledků je do týdenního režimu třeba zařadit 150 až 300 minut mírného cvičení nebo 75 až 150 minut svižné aktivity.
Studie, o níž informovala stanice CNN, zveřejnili tento týden redaktoři v odborném časopise Circulation. Výzkumníci z Harvardské školy veřejného zdraví v USA v šetření sledovali 116 tisíc dospělých. Ti jim poskytovali zprávy o svých fyzických aktivitách po dobu 30 let. A výsledky, které prezentuje i WHO, zřejmě nikoho příliš nepřekvapí.
Podle jejích zástupců má na dožití vliv jakákoli prodloužená fyzická aktivita. Nejméně případů předčasného úmrtí vědci vysledovali ve skupinách, které se věnovaly 150 až 300 minut týdně intenzivnímu cvičení nebo 300 až 600 minut aktivitám mírnějším. Závěry přiblížil autor studie Dong Hon Lee z oddělení správné výživy na Harvardské škole veřejného zdraví T.H. Chana.
„Je důležité říci, že jsme nezaznamenali negativní vývoj u lidí, kteří uváděli více než čtyřnásobek doporučovaného minima aktivit,“ uvedl.
Stačí i mírná aktivita, třeba procházka po zahradě
K méně náročným, byť stále zdraví prospěšným, aktivitám se podle jeho slov řadí rychlá chůze, ale třeba i sekání trávníku nebo hra tenisové čtyřhry. Naopak za intenzivní fyzickou aktivitu považuje například horskou turistiku, běh nebo hraní fotbalu.
Podle CNN studie potvrzuje doporučení WHO, jak by se lidé měli hýbat. A zároveň povzbuzuje ke zvýšení fyzické aktivity v zájmu delšího života.
„Můžete si říkat, že deset hodin mírného cvičení týdně je hodně a že to nejde zvládnout, když má člověk zastat všechny ostatní povinnosti,“ podotýká Hon Lee.
Podle něj i jeho kolegů je ale třeba cvičení zařadit do denní rutiny tak, aby se stalo její přirozenou součástí.
Odkazuje přitom na výzkum z loňského prosince se nejvíce osvědčuje udělat si harmonogram cvičení. Striktně se ho držet a nepovolit si více než jedno vynechání.
„Není třeba nasadit dávky okamžitě a naráz. I jedenáct minut denního cvičení dokáže pozitivně ovlivnit délku života,“ uvádí zmíněněná studie.
Podle ní se stačí i jen rychle projít venku nebo skočit doma na chodicí pás. K tomu přidat čtyři dávky cvičení s činkami, vzpomenout na pozdrav slunci a měsíci. Anebo si zatančit na tři hudební skladby, třeba s dětmi či přáteli.
V Česku sportují nejvíce lidé ve věku 15 až 24 let
Podle předloňských dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] jsou u nás nejvíce sportovně aktivní mladí lidé ve věku 15 až 24 let. Z nich se sportu pravidelně věnuje zhruba 60 procent. Před dosažením 45 let se sportu obvykle věnuje necelá polovina populace. Zapojení do sportovních aktivit s přibývajícím věkem ale klesá.
Naopak nejméně aktivní u nás podle ČSÚ bývají starší lidé ve věku nad 65 let. Ve věkové kategorii 65–74 let pravidelně sportuje jen 17 procent osob a v kategorii starších 75 let už jen šest procent populace.
Čas strávený sportem dosahoval u těch, kteří sportovali, v průměru 3 hodin a 13 minut týdně. Celkem 55 procent těch, kteří alespoň jednou týdně sportovali, strávilo aktivním pohybem maximálně dvě hodiny týdně.
Data ČSÚ dále ukazují, že ženy sportují o něco méně než muži. Dvě třetiny sportujících žen se aktivitě věnují jednou nebo dvakrát týdně. U sportujících mužů je vyšší podíl těch, kteří se sportu věnují více dní v týdnu. 45 procent mužů cvičí třikrát týdně i častěji.
Soudě podle velikosti členské základny sportovních svazů byly v Česku nejoblíbenějšími sporty fotbal a atletika. Přičemž oba sporty patří spíše k mužské doméně. Ženy se častěji v rámci organizovaných sportovních aktivit věnují volejbalu nebo jezdectví.
–ČTK/RED–
