První profil na sociální síti si mládež zakládá v 11 letech, průměrně spravuje pět profilů. Sociální sítě rizikově užívá až 50 % středoškoláků a 30 % žáků základních škol. Digitální hraní v Česku ohrožuje až čtvrtinu žáků základních škol.
Data o rizikovém užívání digitálních her a sociálních sítí uvádí Zpráva o digitálních závislostech v ČR 2022, kterou počátkem července schválila Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. V Česku jde o prvně schválenou zprávu v oblasti závislostí na digitálních technologiích.
„První krok jsme udělali, důkladně jsme popsali situaci. Nadužívání internetu a digitálních technologií se týká velké části populace. Problém ohrožuje děti i dospělé,“ uvedl ke zprávě národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil.
Prvně schválená zpráva o stavu populace co do závislostí na digitálním hraní, mobilních telefonech a obecně užívání internetu popisuje i to, co se vlastně rozumí pod termínem digitální závislost. Její součástí jsou i zevrubná data o šíři populace v riziku digitálních závislostí, o prevenci a léčbě.
„Obecně jde o nadužívání počítače a mobilního telefonu či nadužívání internetu. Zahrnuje nadměrné trávení času vyhledáváním informací, užíváním sociálních sítí, hraním digitálních her, sledováním filmů a seriálů, sledováním pornografie či online nakupováním,“ popisují zástupci z odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR digitální závislosti.
Jednotná definice ale zatím neexistuje. Nicméně dle nich jde obvykle o kompulzivní užívání digitálních technologií, ve kterém člověk pokračuje i přes negativní důsledky.
„V oficiálních klasifikacích duševních poruch [DSM-5 a MKN-10] však internetová závislost ani porucha spojená s užíváním digitálních technologií není definována,“ dodávají.
Hry ohrožují více chlapce, sociální sítě zase dívky
Z odborných studií, o jejichž výsledky se opírá zmiňovaná zpráva o závislostech na digitálních technologiích, je zřejmé, že digitální hry v Česku hraje rizikově 15 až 25 procent žáků základních škol. Středoškoláků je v ohrožení 10 až 15 procent. Rizikové hraní je takové hraní, kdy u něj žák či student běžně stráví čtyři a více hodin denně.
„Výskyt rizikového hraní her je 2–3krát vyšší mezi chlapci a klesá s věkem,“ píší odborníci na závislosti.
Ještě horší situace panuje u sociálních sítí. Rizikově je u nás využívá 25 až třicet procent žáků základních škol a až padesát procent středoškoláků. Sociální sítě nadužívají na rozdíl od hraní her mírně více dívky než chlapci. Přičemž rozdíl se zvětšuje úměrně s věkem.
Podstatně více času hraním her i na sociálních sítích tráví česká mládež o víkendech. Souhrnně tak lze s odvoláním na výše uvedenou zprávu říci, že hraní her u nás vážně ohrožuje čtyři až 12 % dospívajících, sociální sítě sedm až 34 % dospívajících.
„Čeští adolescenti mají v průměru pět profilů na sociálních sítích. První profil si nejčastěji zakládají v 11–12 letech,“ píší odborníci.
Sociálním sítím a hraní podléhají i dospělí
Odborníci ve zprávě prezentují i data o nadužívání digitálních technologií u dospělých v Česku. Dle nich u nás internet používá denně 75 procent dospělé české populace. Mobilní telefon používá 99 procent populace, internet v mobilním telefonu 72 procent. Profily na sociálních sítích spravuje přibližně 68 procent z dospělých.
Na internetu se lidi nejčastěji věnují čtení zpráv a vyhledávání informací [71 %]. Více než polovina, konkrétně 60 procent dospělých, se na internet odebere kvůli sociálním sítím. Zhruba 52 procent dospělých si na internetu prohlíží a nakupuje zboží.
A hraní digitálních her se nevěnují výhradně dospívající mládež. Dle zprávy o závislostech na digitálních technologií je u nás hraje více než pětina dospělých [23 %].
„Podle screeningové škály Excessive Internet Use [EIU] spadá do kategorie rizika digitálních závislostí odhadem 5–6 % osob [6–7 % mužů a 4–5 % žen], v tom 1–2 % spadá do kategorie vysokého rizika vzniku závislosti,“ přibližují odborníci ve své zprávě.
Největší podíl osob v riziku digitální závislosti je dle nich ve věku od 15 do 24 let [17–22 %] a dále ve věku 25 až 34 let [8–9 %]. S přibývajícím věkem podíl hráčů v riziku podstatně klesá. Z uvedených dat odborníci odhadují, že v Česku digitální závislosti ohrožují 445 tisíc osob starších 15 let, přibližně 253 tisíc mužů a 192 tisíc žen. Ve vysokém riziku u nás může být až 125 tisíc hráčů her, uživatelů sociálních sítí a internetu.
Rizikové hraní a užívání sociálních sítí pozná každý
K přímým dopadům závislostního hraní her či užívání sociálních sítí dle odborníků obvykle patří narušený denní režim. Nadměrné užívání se odráží v osobní hygieně, přesněji řečeno v jejím zanedbávání. Dále v nepravidelném stravování, pozdním usínání a pozdním vstávání, kdy první kroky vedou k herní konzoli nebo mobilnímu telefonu. Závislost na digitálních technologií se projevuje častou únavnou, bolestmi hlavy, očí, zad a zhoršenou orientací v čase.
„Mezi dlouhodobé dopady patří pokles fyzické aktivity, obezita, omezení sociálních kontaktů mimo online prostředí a ztráta přátel, konflikty v osobních vztazích, zanedbávání volnočasových aktivit, nesoustředěnost a problémy v práci nebo ve škole,“ vyjmenovávají odborníci na digitální závislosti ve své první zprávě.
Děti a mládež s rizikovým hraním a užíváním internetu uvádějí, že ve srovnání s ostatními vrstevníky mívají častěji potíže ve škole, příliš nevycházejí se svými kamarády a rodinou. Dospívající trpí úzkostnými poruchami, ADHD, depresí a sebevražednými myšlenkami.
Prevence a pomoc při závislosti na hrách a internetu
Prevencí digitálních závislostí u dětí a mládeže se mají věnovat primárně i školská zařízení. Což ale ne vždy dobře funguje. V posledních dvou letech covidové pandemie se dá říci, že se dětem a dospívajícím v tomto ohledu nikdo příliš nevěnoval. A nijak závratná čísla v prevenci neuvádí ani zpráva o stavu digitálních závislostí.
„Na témata hraní hazardních her a nadužívání digitálních technologií bylo ve školním roce 2020/2021 zaměřeno osm procent školních preventivních programů,“ píší odborníci.
Na českých školách výchovní poradci ve školním roce 2020/2021 řešili cca 2 500 případů v souvislosti s digitálními závislostmi nebo hraním hazardních her. Což představuje pět procent všech evidovaných případů rizikového chování. Nejčastěji se týkaly žáků na druhém stupni ZŠ a nižším stupni víceletých gymnázií.
Velké mezery přitom v Česku nevykazuje jen prevence digitálních závislostí, ale i samotná léčba, jak píší odborníci na závislosti.
„V ČR v současné době neexistují léčebné a poradenské služby přímo zaměřené na klienty s problémy spojenými s nadužíváním digitálních technologií. Tradiční abstinenčně orientovaný přístup k léčbě závislostí není v případě digitálních závislostí příliš uplatňován,“ uvádí ve zprávě.
Digitální technologie totiž patří k běžným součástím každodenního života. Abstinence od digitálních technologií a internetu tak představuje nemalou překážku v pracovním, studijním a osobním životě, dodávají odborníci na závislosti.
Nicméně první kroky rodičů, kteří si neví rady, jak zbavit své dítě závislosti na hrách či internetu, mají vést k pediatrovi. Od něj získají první informace o léčbě, případně je doporučí do ambulance ke specialistovi na řešení digitálních závislostí.
Veronika Táchová
