Léky s obsahem lithia zvyšují u těhotných riziko spontánního potratu, ohrožují i vývoj samotného plodu i kojence. A to je důvod, proč Evropská komise nejspíš lithium klasifikuje jako jedovatou chemikálii. S tím však nesouhlasí průmysl.
Klasifikaci lithia, přesněji pak jeho tří základních solí jako „nebezpečné toxiny ohrožující lidskou plodnost“ řeší ve svém článku “Toxic or magic? Batteries industry freaks out over EU proposal to classify lithium as a toxin“ bruselský list Politico.
Podle něj výbor Evropské agentury pro chemické látky [European Chemicals Agency – ECHA] Risk Assessment Committee [RAC] doporučil základní lithiové soli zařadit na seznam jedovatých látek. Narušují totiž podle něj plodnost žen, plod a vážně ohrožují i zdraví kojených dětí. V doporučení úředníci vycházejí z odborných studií, které dokládají negativní dopady lithiových solí na lidskou reprodukci.
Lithium zvyšuje riziko potratu a ohrožuje vývoj plodu
Natacha Cingottiová z Health and Environment Alliance, koalice více než 70 zdravotních a environmentálních asociací, tvrdí, že důkazy a oprávnění pro přísnější klasifikaci lithia jsou nezpochybnitelné.
„Výbor RAC sice oznámil, že dostupné epidemiologické studie považuje za rozdílně kvalitní, údaje v nich uvedené o škodlivosti lithia jsou ale dle něj spolehlivé,“ říká Cingottiová.
Odvolává se přitom na robustní studie, jež jednoznačně prokázaly vliv působení lithia na těhotné ženy a jejich plody. Tvrdí, že čtyři studie sledovaly souvislost vlivu lithia v době těhotenství se srdečními defekty. Zjistily, že tento vliv je sice menší, než se původně myslelo. Prokázalo se ale, že došlo k vyššímu počtu spontánních potratů u žen užívající léky s obsahem lithia.
Ostatně i samotní lékaři a farmaceuti léky s lithiem nedoporučují k užívání těhotným ženám. Například i v Česku známý lék Lithium Carbonicum se používá k léčbě akutní a depresivní fáze maniodepresivní poruchy, obecně k léčbě bipolárních poruch.
„Co se týče kontraindikací, tak je skutečností, že se tento lék nedoporučuje užívat v těhotenství a při kojení. V případě těhotenství, prvním trimestru, prochází přes placentární bariéru a působí jako teratogen,“ potvrdila pro ZdraveZpravy.cz mluvčí České lékárnické komory [ČLnK] Michaela Bažantová.
Teratogen je exogenní faktor, který může způsobit narušení vývoje orgánu nebo poruchu jeho funkce v době embryonálního či fetálního vývoje.
Lithium je cesta k zelené ekonomice, připomínají výrobci
Do diskuze o zařazení lithia na seznam jedovatých látek ale prostupuje vážný argument. EU sází na tyto lithiové sloučeniny jako na cestu k zelené energetice. Nová klasifikace lithia, které je nezbytné pro výrobu baterií do elektroaut, počítačů, telefonů a další elektroniky, tak ohrožuje průmysl. Její přijetí by značilo zvýšení výrobních nákladů a odliv investorů.
„Je to pro nás nesmírně důležité, protože obchodujeme se zeměmi EU,“ potvrzuje viceprezidentka americké společnosti Albemarle, která patří k největším světovým producentům lithia, Ellena Lenny-Pessagno.
I proto v těchto dnech sedm producentů lithia zaslalo EK dopis, v němž varuje před riziky. Klasifikace lithiových solí jako jedu dle nich otevírá dveře k jejich přidání na unijní seznam „ostře sledovaných látek“. Jakmile se ocitne nějaká chemikálie na takovém seznamu, producenti musejí žádat o povolení jejího používání. A kompletně změní i posuzování zdravotních a bezpečnostních rizik pro pracovníky s takovou látkou.
Zdraví lidí vs. zdravá ekonomika
Co se týká možných dopadů klasifikace lithia jako jedu například na elektromobilitu, Natacha Cingottiová zdůrazňuje s odvoláním na vyjádření výboru ECHA, že hodnocení se týká pouze stanovení vnitřních vlastností látek, nikoli jejich vlivu. O tom by se dle ní mělo jednat v odděleném legislativním procesu. Což, jak je zřejmé z jejích dalších slov, je jen další kolo klasifikace lithia jako nebezpečné látky.
„Existuje tolik problematických sloučenin, s nimiž se setkáváme. Zvlášť, když se podíváte na klasifikaci, pochopíte, že úřady mají práce dost. Nezastraší nás, je čas klasifikaci odsouhlasit,“ říká.
S argumenty průmyslu si hlavu neláme: „Pokaždé, když diskutujeme o ostatních klasifikacích, shledáváme ty samé vzorce – reakci průmyslu, který se snaží zdržovat a odkládat rozhodnutí.“
Ve svých slovech odkazuje na podobnou debatu o klasifikaci dioxidu titaničitého, takzvané titanové běloby, která je součástí nátěrových hmot.
Průmysl se obává, že EU neví, co chce
Průmyslové podniky vsadily na důležitost lithiových sloučenin pro dosažení unijních klimatických cílů. Lithium se využívá nejen pro výrobu baterií, ale i ve sklářském a farmaceutickém průmyslu. Uplatnění nachází i ve stavebnictví. Pokud EK lithium označí za jedovatou chemickou látku, ovlivní to pracovní postupy a s tím jeho cenu.
„Toto rozhodnutí jde proti snaze Evropské unie dosáhnout jejího ambiciózního cíle do roku 2030 a 2050,“ uvádí ředitel průmyslové lobbistické skupiny Eurobat Giorgio Corbetta.
Upozorňuje i na to, že označení solí lithia jako jedovatých látek dá producentům z mimounijních zemí konkurenční výhodu. A stigmatizuje unijní projekty spojené s lithiem.
„Je to rovněž v rozporu s ambicí Evropské unie omezit její závislost na dodávkách surovin ze třetích zemí,“ podotýká.
Výhrady má i generální manažer lobbistické skupiny výrobců lithiových baterií Recharge Claude Chanson: „Klasifikace lithia jako jedu by Evropě zabránila stát se nezávislou a vyrábět své vlastní baterie.“
„Slyšíme, jak evropské úřady říkají, že Evropa potřebuje více strategické autonomie, kam patří i oblast výroby baterií. Avšak Evropská komise rovněž musí vnímat praktické podmínky celé věci. A pokud je zkomplikuje, na strategickou autonomii v oblasti výroby baterií může zapomenou,“ varuje.
Zároveň dodává, že pokud jsou soli lithia jedovaté, neznamená to, že jsou nutně jedovaté i všechny jejich sloučeniny s ostatními látkami. Jak uvádějí environmentální nevládní organizace na podporu klasifikace lithia jako jedu.
Michal Achremenko
