Čtyři stovky kuřáků a kuřaček se zapojily za prvního půl roku do preventivního programu pro včasné odhalení rakoviny plic. A u každého dvacátého odhalila provedená vyšetření, která se hradí ze zdravotního pojištění, riziko nádoru.
O výsledcích dlouho prosazovaného programu dnes [21.7.] informovala předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti [ČPFS] Martina Koziar Vašáková. Upozornila, že rakovina plic je čtvrté nejčastější národové onemocnění v Česku, v úmrtnosti je mezi karcinomy první.
„Většina nemocných, kteří si ortel s diagnózou vyslechnou, na onemocnění umírá. Tím, že zachytáváme většinu v pokročilých stádiích, je mortalita vysoká,“ uvedla Koziar Vašáková.
Ročně v Česku přibývá kolem 6 600 případů rakoviny plic. Na nemoc umírá kolem 5 400 lidí. S diagnózou pak v Česku žije asi dvanáct tisíc pacientů. Pět let přežívá necelá pětina nemocných. Podle ní je hlavní příčinou nemoci kouření. Mezi pacienty je nekuřáků jedenáct procent. Nemoc se u nich objevila kvůli genetické zátěži, pasivnímu kouření či jiným rizikovým faktorům.
Preventivní program šetří životy i peníze
K včasnému odhalení nemoci, což je klíčové pro její úspěšnou léčbu, přispívá zmíněný preventivní program. Ten začal letos v lednu a vyšetření i konzultace hradí zdravotní pojišťovny. Dle expertů se hrazená prevence může týkat asi půl milionu kuřáků a kuřaček.
Program je určený pro pojištěnce mezi 55 a 75 lety, kteří kouří či kouřili dvacet a více takzvaných balíčkoroků. To odpovídá krabičce cigaret denně po dobu dvaceti let, nebo dvěma krabičkám po dobu deseti let. Účastníci by neměli mít žádná další vážná onemocnění. Podmínkou je ochota zapojit se do sledování na dobu pěti let.
Lékaři si od programu slibují zvýšení podílu lidí, jimž je možné nádor odstranit při operaci. Nyní je to asi 15 procent pacientů, díky programu by to mohla být až polovina. Průměrný věk lidí, kteří se letos do programu zapojili, činí 63 let. U zhruba pěti procent výsledky ukázaly na riziko nádoru, tedy u dvou desítek. Dalších asi 26 procent mělo výsledek neurčitý, tedy je lékaři nadále sledují. Negativní výsledky se týkaly 69 procent lidí.
Jak se zapojit do screeningu karcinomu plic
První kroky mají vést k praktickému lékaři, který pacientovi vydá žádanku do plicní ambulance. Součástí vyšetření je vyplnění dotazníku a pohovor o kouření. Pneumolog po kontrole odešle pacienta na CT. Při negativním výsledku následují kontroly za rok, tři roky a pět let. Při neurčitém zjištění o něco častěji. Pokud je nález pozitivní, pacient směřuje do specializovaného onkologického centra. Léčba obvykle zahrnuje operaci, chemoterapii, radioterapii, imunoterapii či cílenou biologickou léčbu.
V roce 2002 bylo Česko v evropském žebříčku výskytu karcinomu plic na pátém místě, v roce 2020 se dostalo na 16. místo. V úmrtnosti jsme byli před dvěma desetiletími druzí, předloni na 22. místě, uvedla k vývoji počtu nemocných předsedkyně pneumologické sekce ČPFS Jana Skřičková. Více o programu zde.
–ČTK/RED–
