I když je v létě bakteriálních onemocnění méně než v zimě, přeci jen se jim lidé na 100 % nevyhnou. Lékaři tvrdí, že mnohé tyto nemoci se dají zvládnout i bez antibiotik. Pokud ta už jsou nutná, pak pro ně v létě platí jiný režim.
Začněme dětmi, k častým bakteriálním infekcím u nich patří záněty středního ucha. Konkrétně v letních měsících se pak dětští lékaři častěji setkávají se záněty zevního zvukovodu, streptokokovou angínou, bakteriální kožní infekcí a zánětem močových cest.
„I při prokazatelně bakteriálním onemocnění není vždy nutná léčba celkovými antibiotiky. A to například při mírnějších zánětech středního ucha, zánětech zevního zvukovodu i některých kožních bakteriálních infekcích je možné se celkové antibiotické léčbě vyhnout,“ upozorňuje praktický lékař pro děti a dorost Daniel Dražan s praxí v Jindřichově Hradci.
Podle něj ani u takových nemocí, kdy je původce bakterie, není jediné a univerzální řešení nasazení antibiotik. Připomíná, že v každém případě má o léčbě antibiotiky a jejich předepsání vždy rozhodnout ošetřující lékař, který dobře zná zdravotní stav pacienta.
I bakteriální nemoci se někdy léčí bez antibiotik
Většinu infekčních chorob dětského věku dle Dražana vyvolají viry, nikoli bakterie. A právě na jejich léčbu nemá smysl nasazovat antibiotika. Obdobná situace panuje i u dospělých pacientů. I ti se v letních měsících spíše nakazí virem než bakterií.
„Většina respiračních infekcí, kdy jsou postiženy dýchací cesty, je virových. Stejně tak i nejčastějším původcem infekčního průjmu jsou viry,“ potvrzuje praktická lékařka pro dospělé z Prahy Ludmila Bezdíčková.
V létě se dle jejích zkušeností z bakteriálních infekcí dospělí pacienti často setkají se streptokokovou angínou neboli zánětem patrových mandlí. Dále kožní formou boreliózy a bakteriálním zánětem kůže. V ordinacích zřejmě i vzhledem ke koupací sezoně se v létě oproti zbytku roku častěji řeší záněty dolních močových cest.
„Bakteriální původ mají také salmonelóza nebo kampylobakterióza, ale ty se léčí antibiotiky jen ve výjimečných případech,“ dodává Bezdíčková.
Antibiotika vyžadují speciální režim, zvlášť v létě
Po dobu užívání antibiotik se mají dle lékařů pacienti vyhnout pití alkoholu. Výsledek léčby podmiňuje i jejich správné dávkování a užívání v předepsaných intervalech. Některá antibiotika se dokonce vylučují s konzumací některých druhů jídel a často s mléčnými výrobky. Obzvláště v letním období pak dle Bezdíčkové hrozí při užívání antibiotik riziko fototoxické dermatitidy, takzvané fotosensibilizace.
„Ve stručnosti to znamená, že může vzniknout na kůži svědivá vyrážka v případě, že berete některé léky [patří mezi ně i některá antibiotika], a zároveň se vystavujete přímému slunci. Proto je vhodné se vždy informovat u lékaře, jaký léčebný režim zvolit,“ připomíná lékařka.
Ještě před léčbou antibiotiky dle ní nesmí pacient lékaři zapomenout uvést veškeré užívané léky. To kvůli vyloučení rizika nevhodných kombinací s některými antibiotiky, která by mohla pacientovi i ublížit.
Nasazení antibiotik je spíše vzácnost, nikoli rutina
Lékaři veřejnost upozorňují, že většina virových a často i bakteriálních onemocnění je takzvaně samoúzdravných. Tedy bez nutnosti předepisování antibiotik. I přes velkou osvětu a kampaně zdravotnických úřadů upozorňujících na rizika nadužívání antibiotik a tím oslabování jejich účinnosti, je Češi od lékařů ale stále vyžadují. Spotřeba antibiotik u nás rok od roku narůstá a společně s tím i odolnost bakterií vůči jejich působení. Což je dle odborníků problém. Nejeden medicínský obor se bez nich totiž jen těžko obejde. Následky jejich nesprávného užívání si odnese celá společnost.
„Účinná antibiotika hrají důležitou roli v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických úkonů a jsou nezbytná v oborech, kde infekce může mít fatální důsledky,“ vysvětluje vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu [SZÚ] Helena Žemličková.
K nadužívání antibiotik u nás dle ní vedou například nároky rodičů na jejich předepisování pro děti kvůli rychlejší úzdravě. Někteří se zase mylně domnívají, že se při jejich užívání vypořádá jejich tělo s nemocí rychleji a lépe. Celé situaci pak nepřispívá ani současná globalizace a cestovatelský boom, jejichž vlivem se odolnost bakterií šíří po celém světě.
Bez antibiotik a jejich účinku nastává problém
Odolnost bakterií na dostupná antibiotika přitom už dnes zasahuje do léčby některých onemocnění. Podle jedné z odborných studií v Evropě každý rok umírá kolem 33 tisíc lidí právě kvůli antibiotické rezistenci, tedy odolnosti bakterií na účinky předepisovaných antibiotik. Podle odhadů britské společnosti zabývající se infekcemi [Healthcare Infection Society UK] při stávajícím tempu nadužívání antibiotik porostou počty úmrtí kvůli rezistenci na ně až k deseti milionům ročně, a to do roku 2050.
Základní chybou v přístupu k nim dle odborníků je, že se jimi lidé snaží léčit nachlazení, často pak rýmu, kašel, zánět průdušek nebo i angínu.
„Traduje se, že angína je bakteriálního původu. To ale jenom ve zhruba třech procentech případů, zbytek je virového původu,“ upozorňuje Žemličková.
Připomíná, že mezi bakterií a virem je zásadní rozdíl. Bakterie se dokáží množit a nasazují se proti nim právě antibiotika. Oproti tomu léčba virových onemocnění je zcela jiná. Ta se léčí klidem a odpočinkem na lůžku, teplým čajem s medem, citrónem a v případě horečky volně dostupnými léky na její snížení a úlevu od bolesti.
–VRN–
